Sabatino Moscati

Sabatino Moscati
Narození	24. listopadu 1922 Řím, Italské království Italské království
Úmrtí	8. září 1997 (ve věku 74 let) Řím, Itálie Itálie
Povolání	antropolog, jazykovědec, archeolog, vysokoškolský učitel a historik
Témata	Fénicie a starověké Kartágo
Ocenění	rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Sabatino Moscati (24. listopadu 1922 Řím – 8. září 1997 Řím) byl italský archeolog a lingvista, známý svými pracemi o Féničanech a Punech.

Kariéra

Vystudoval Papežský biblický institut v Římě. V roce 1954 se stal profesorem semitské filologie na univerzitě v Římě, kde založil institut předovýchodních studií.

Sabatino vedl množství archeologických výzkumů, díky kterým se mezinárodně proslavil. Vyhrál Lamarmorovu cenu za studie o Sardinii, Selinonovu cenu za práce o Sicílii, cenu Sybaris Magna Grecia za výzkum starověké Itálie a ocenění I cavalli d'oro di San Marco za práce o Orientu. ^[1]

Bibliografie (výběr)

• Le antiche civiltà semitiche (1961) - česky vyšlo v roce 1969 pod názvem Staré semitské civilizace v nakladatelství Odeon, překlad Stanislav Segert
• Il mondo dei Fenici (1966) - česky vyšlo v roce 1975 pod názvem Foiničané v nakladatelství Orbis
• Il passato che vive (1979) - česky vyšlo v roce 1984 pod názvem Živoucí minulost v nakladatelství Panorama

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sabatino Moscati na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Sabatino Moscati