Sabrina Santamariová
Sabrina Santamariová | |
---|---|
Sabrina Santamariová na French Open 2021 | |
Stát | Spojené státy americké |
Datum narození | 24. února 1993 (30 let) |
Místo narození | Los Angeles, Kalifornie, Spojené státy[1] |
Bydliště | Los Angeles, Kalifornie, Spojené státy[2] |
Výška | 157 cm[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 553 418 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 132–85 |
Tituly | 0 WTA, 2 ITF |
Nejvyšší umístění | 384. místo (20. června 2016) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 175–176 |
Tituly | 2 WTA, 1 WTA 125K, 14 ITF |
Nejvyšší umístění | 53. místo (12. srpna 2019) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2019, 2020, 2023) |
French Open | 2. kolo (2019, 2020) |
Wimbledon | 2. kolo (2021, 2022) |
US Open | 2. kolo (2018, 2019, 2021, 2022) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
US Open | 1. kolo (2013) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 2. června 2023
Sabrina Ashley Vida Santamariová (nepřechýleně: Santamaria, * 24. února 1993 Los Angeles, Kalifornie) je americká profesionální tenistka, deblová specialistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva deblové turnaje. Jednu trofej ve čtyřhře získala v sérii WTA 125K. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a čtrnáct ve čtyřhře.[3]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2016 na 384. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2019 na 53. místě.[4][1]
V letech 2011–2015 hrála univerzitní tenis na University of South Carolina se sídlem v Columbii, kde vystudovala mezinárodní vztahy. Spolupracovala s organizací Amnesty International.[2][5] V roce 2013 vyhrála se spolužačkou Kaitlyn Christianovou čtyřhru na národním mistrovství NCAA.[6] Na Letní Univerziádě 2013 v Kazani vybojovala stříbrnou medaili z dvouhry, kde ji ve finále přehrála Japonka Sačie Išizuová. Mezi americkými tenistkami tak dosáhla nejlepšího výsledku od roku 1995.[7]
Tenisová kariéra
V rámci událostí okruhu ITF debutovala v červenci 2009, když na turnaji v indianském Evansville s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifiace. V úvodním kole dvouhry podlehla krajance Ester Goldfeldové, jíž patřila 930. příčka žebříčku WTA.[8][3]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala ve smíšené soutěži US Open 2013, do níž obdržela s krajanem Jarmerem Jenkinsem divokou kartu. V úvodním kole získali pět gamů na Francouze Alizé Cornetovou s Édouardem Rogerem-Vasselinem. Ženskou čtyřhru si poprvé zahrála po boku spoluhráčky z univerzity Kaitlyn Christianové na US Open 2015, opět po zisku divoké karty. V zahajovacím zápase však uhrály tři gamy na pozdější newyorské šampionky a členky prvního světového páru, Martinu Hingisovou se Saniou Mirzaovou. Společně se pak v roli náhradnic probojovaly až do semifinále Western & Southern Open 2018 v Cincinnati, kde je vyřadila belgicko-nizozemská dvojice Elise Mertensová a Demi Schuursová[8][3]
Do premiérového finále na okruhu WTA Tour postoupila ve čtyřhře Abierto Mexicano Telcel 2018 v Acapulku, když ve finále s Christianovou podlehly německo-britské dvojici Tatjana Mariová a Heather Watsonová po dvousetovém průběhu.[9] V přímých bojích o deblový titul pak neuspěla s Chilankou Alexou Guarachiovou na antukovém Istanbul Cup 2019[10] a po boku Slovinky Dalily Jakupovićové na Tashkent Open 2019.[11]
Finále na okruhu WTA Tour
Legenda | |
---|---|
Grand Slam (0) | |
Turnaj mistryň (0) | |
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0) | |
Premier / WTA 500 (0–1 Č) | |
International / WTA 250 (2–4 Č) |
Čtyřhra: 7 (2–5)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 3. března 2018 | Acapulco, Mexiko | tvrdý | Kaitlyn Christianová | Tatjana Mariová Heather Watsonová | 5–7, 6–2, [2–10] |
Finalistka | 2. | 28. dubna 2019 | Istanbul, Turecko | antuka | Alexa Guarachiová | Tímea Babosová Kristina Mladenovicová | 1–6, 0–6 |
Finalistka | 3. | 28. září 2019 | Taškent, Uzbekistán | tvrdý | Dalila Jakupovićová | Hayley Carterová Luisa Stefaniová | 3–6, 6–7(4–7) |
Finalistka | 4. | 21. března 2021 | Petrohrad, Rusko | tvrdý (h) | Kaitlyn Christianová | Nadija Kičenoková Ioana Raluca Olaruová | 6–2, 3–6, [8–10] |
Vítězka | 1. | 6. března 2022 | Monterrey, Mexiko | tvrdý | Catherine Harrisonová | Chan Sin-jün Jana Sizikovová | 1–6, 7–5, [10–6] |
Finalistka | 5. | září 2022 | Soul, Jižní Korea | tvrdý | Asia Muhammadová | Kristina Mladenovicová Yanina Wickmayerová | 3–6, 2–6 |
Vítězka | 2. | 27. května 2023 | Rabat, Maroko | antuka | Jana Sizikovová | Ingrid Gamarra Martinsová Lidzija Marozavová | 3–6, 6–1, [10–8] |
Finále série WTA 125
Legenda | |
---|---|
WTA 125 (1–0 Č) |
Čtyřhra: 1 (1–0)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | květen 2021 | Saint-Malo, Francie | antuka | Kaitlyn Christianová | Hayley Carterová Luisa Stefaniová | 7–6(7–4), 4–6, [10–5] |
Tituly na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra (2 tituly)
Č. | datum | turnaj | povrch | poražená finalistka | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | květen 2016 | Varšava, Polsko | antuka | Deborah Chiesaová | 6–1, 6–4 |
2. | duben 2017 | Heráklion, Řecko | antuka | Mira Antonitschová | 6–2, 6–0 |
Čtyřhra (14 titulů)
Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | červenec 2010 | Evansville, Spojené státy | tvrdý | Brynn Borenová | Anastasija Charčenková Gabriela Pazová | 6–3, 6–4 |
2. | červenec 2011 | Evansville, Spojené státy | tvrdý | Brynn Borenová | Nadia Echeverria Alamová Elizabeth Ferrisová | 6–4, 4–6, [11–9] |
3. | 27. července 2013 | Rimini, Itálie | antuka | Kaitlyn Christianová | Giulia Gasparriová Lisa Sabinová | 6–2, 6–1 |
4. | březen 2016 | Le Havre, Francie | antuka (h) | Bernarda Peraová | Georgina Garciová Perezová Diāna Marcinkevičová | 6–2, 6–2 |
5. | květen 2016 | Varšava, Polsko | antuka | Emma Laineová | Deborah Chiesaová Jacqueline Cabaj Awadová | 7–6(6), 6–0 |
6. | říjen 2016 | Redding, Spojené státy | tvrdý | Ema Burgić Bucková | Julia Elbabová Bernarda Peraová | 6–3, 7–6(4) |
7. | duben 2017 | Tučepi, Chorvatsko | antuka | Emma Laineová | Jana Jablonovská Sandra Jamrichová | 6–3, 6–2 |
8. | červen 2017 | Bethany Beach, Spojené státy | antuka | Abigail Tere-Apisahová | Sophie Changová Alexandra Muellerová | 6–4, 6–0 |
9. | 29. října 2017 | Macon, Spojené státy | tvrdý | Kaitlyn Christianová | Paula Cristina Gonçalvesová Sanaz Marandová | 6–1, 6–0 |
10. | 4. února 2018 | Midland, Spojené státy | tvrdý (h) | Kaitlyn Christianová | Maria Sanchezová Jessica Pegulaová | 7–5, 4–6, [10–8] |
11. | 24. února 2018 | Rancho Santa Fe, Spojené státy | tvrdý | Kaitlyn Christianová | Eva Hrdinová Taylor Townsendová | 6–7(6), 6–1, [10–6] |
12. | 13. května 2018 | Cagnes-sur-Mer, Francie | antuka | Kaitlyn Christianová | Věra Lapková Galina Voskobojevová | 2–6, 7–5, [10–7] |
13. | říjen 2022 | Templeton, Spojené státy | tvrdý | Nao Hibinová | Sophie Changová Katarzyna Kawaová | 6–4, 7–6(4) |
14. | listopad 2022 | Calgary, Kanada | tvrdý (h) | Catherine Harrisonová | Kayla Crossová Marina Stakusicová | 7–6(2), 6–4 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sabrina Santamaria na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Sabrina Santamariová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 2. června 2023
- ↑ a b Sabrina Santamaria Profile [online]. USC Trojans, 2013-05-27 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Sabrina Santamariová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 2. června 2023
- ↑ Sabrina Santamaria | Rankings History [online]. WTA Tennis [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ POTKEY, Rhiannon. Countdown: Santamaria Heads to USC [online]. www.tennisrecruiting.net, 2010-11-05 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kaitlyn Christian And Sabrina Santamaria Are NCAA Doubles Champions! [online]. USC Trojans, 2013-05-27 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PREP CHATTER: Sabrina Santamaria takes silver in World University Games tennis. Daily News [online]. 2013-07-16 [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Sabrina Santamaria Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Pareja Maria-Watson gana el título de dobles en Abierto Mexicano [online]. La Crónica Diaria, 2018-03-03 [cit. 2018-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-04. (španělsky)
- ↑ İstanbul Cup'ta çiftler şampiyonu Timea Babos-Kristina Mladenovic! [online]. Fanatik, 2019-04-28 [cit. 2019-04-28]. Dostupné online. (turecky)
- ↑ Luisa Stefani é campea de duplas em Tashkent e fatura o primeiro título em nível WTA [online]. GloboEsporte.com, 2019-09-28 [cit. 2019-09-29]. Dostupné online. (portugalsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sabrina Santamariová na Wikimedia Commons
- Sabrina Santamariová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Sabrina Santamariová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Sabrina Santamariová na Instagramu
Média použitá na této stránce
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Finská vlajka
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.