Sachalinská železnice

Sachalinská železnice
Stát	Rusko Rusko
Provozovatel dráhy	Rossijskije železnyje dorogi
Datum otevření	1945
Technické informace
Délka	805 km
Rozchod koleje	1 067, 1 520 mm
Napájecí soustava	neelektrizovaná trať
Počet kolejí	1
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda 653,7 Nogliki Nyš 588,3 Aľba Ado-Tymovo 553,8 Slava Uskovo 531,6 Tymovsk Tym 507,1 Palevo Longari Taulan Severnaja Chandasa 452,4 Onor 426,3 Južnaja Chandasa 412,9 Pobedino-Sachalinskoje 402,3 Smirnych-Sachalinskoje Jelniki-Sachalinskije Koševoj 379,9 Bujukly Matrosovo Leonidovo-Sachalinskoje 349,3 Oleň-Sachalinskij Gončarovo-Sachalinskoje 329,0 Poronajsk Gastello 299,0 Vachrušev-Sachalinskij Novoje Markovo-Sachalinskoje 266,8 Tumanovo-Sachalinskoje 254,4 Makarov Porečje-Sachalinskoje Grebenskaja Ugledarsk 227,0 Zaozjornoje-Sachalinskoj Vostočnyj-Sachalinskij 198,4 Pugačevo-Sachalinskoje Zapko Tichaja Iljinsk-Sachalinskij Pojasok-Sachalinskij Iljinsk Iljinsk-Južnyj 158,3 Arsentěvka 173,0 Penzenskaja 148,8 Vzmorje Staromajačnaja Dudino 152,1 Tomari Urožajnaja-Sachalinskaja Firsovo 130,2 Novoselovo-Sachalinskoje Kirpičnaja-Sachalinskaja Sergejevo-Sachalinskoje Podlesnaja Bajkovo 110,1 Čechov-Sachalinskij Starodubskoje-Sachalinskoje Sovětskoje-Sachalinskoje Krasnojarskaja-Sachalinskaja 83,9 Dolinsk Bykov-Sachalinskij Kostromskaja-Sachalinskaja 73,15 Sokol Pioněry-Sachalinskije Berezňaki-Sachalinskije Siněgorsk 78,2 Jabločnaja 51,8 Novoalexandrovka Simakovo Lugovoje Cholmsk-Severnyj do Vanina (BAM) 60,0 Cholmsk Poljakovo Nikolajčuk Pravda-Sachalinskaja Dalněje Kalinino-Sachalinskoje 41,2 Južno-Sachalinsk Zavěty Iljiča-Sachalinskije Maculevka Jasnomorskij Dačnoje-Sachalinskoje Pěsčanskoje Loveckaja Treťja Paď Aniva 16,3 Něvelsk Pervaja Paď Gornozavodsk 2,6 Korsakov Šachta-Sachalinskaja
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sachalinská železnice je síť železničních tratí na Sachalinu. Jsou to jednokolejné tratě úzkého rozchodu 1 067 mm o délce 805 km. Železnice je s ruskou kontinentální sítí propojena pouze trajektem. V letech 2003 až 2020 byl ve všech směrech změněn rozchod na celoruský standard 1 520 mm.^[1][2]

Výstavba

Výstavbu železnice na Sachalinu zahájili Japonci po vítězné rusko-japonské válce, kdy do svého držení získali jižní část ostrova. Nejprve to byla úzkokolejná trať Tojohara — Ótomari, která měla rozchod 600 mm a délku 42,5 km. Tato trať byla záhy přestavěna na tehdy standardní japonský rozchod 1 067 mm a v r. 1911 prodloužena o 53,5 km na sever do přístavu Sakaehama (Starodubskoje). V letech 1918 až 1928 byla železnice dovedena na západní pobřeží v trase Honto (Něvelsk) — Tomari. Výstavba pokračovala i ve třicátých letech, kdy byly budovány především odbočky z hlavních tratí, které byly zčásti úzkokolejné (762 mm) i podle japonských standardů. Mimo to se trať prodlužovala na sever a tato výstavba byla ukončena s japonskou porážkou v druhé světové válce.

V severní, sovětské části ostrova byla od r. 1925 stavěna úzkokolejná trať Ocha — Nogliki o rozchodu 750 mm. Ve třicátých letech byla postavena širokorozchodná trať Moskaljvo — Ocha v délce 34,5 km.^[3] Plány na přestavění všech úzkorozchodných tratí na Sachalinu na sovětský standard vznikly bezprostředně po válce, ale byly pozastaveny v r. 1953 stejně jako projekt přímého propojení s pevninou.^[4] V téže době byla zprovozněna celá trasa úzkokolejky Ocha — Nogliki.

Výstavba úzkokolejných tratí japonského standardu byla obnovena zhruba dvacet let po válce spolu s obnovou vozového parku. V r. 1971 byla uvedena do provozu trať Arsentěvka — Iljinsk jako druhá spojka východní a západní tratě a v r. 1979 byla prodloužena východní trať až do stanice Nogliki. Síť na ostrově postupně dosáhla délky 1 072 km.

Nejednotný rozchod, který vyžadoval údržbu rozličné dopravní techniky se ukázal ekonomicky neudržitelným. Již v r. 1979 byla zrušena osobní doprava na širokorozchodné trati Moskaljvo — Ocha a od začátku devadesátých let dvacátého století byla tato trať prakticky provozována jako úzkorozchodná. Provoz na této úzkokolejce (750 mm) netrval dlouho, protože v r. 2007 byla celá trať Ocha — Nogliki uzavřena.^[5] V r. 1994 byla uzavřena téměř celá trať Južno-Sachalinsk — Cholmsk, protože udržení provozu na ní ukázalo jako nerentabilní především s ohledem na nákladnou údržbu tunelů. Postupně byly zakonzervovány odbočky Dačnoje — Aniva a Dolinsk — Starodubskoje.^[4] V r. 2003 byla zahájena přestavba tratí na široký rozchod 1 520 mm, která byla dokončena dne 31. července 2020.^[1][2]

Popis

Současná síť se skládá ze tří hlavních větví:

• Šachta-Sachalinskaja — Iljinsk na západním pobřeží
• Korsakov — Nogliki na východě
• Iljinsk — Arsentěvka jako spojka mezi nimi

Na tratích je množství tunelů, z nichž převážná část dosud vyhovuje pouze japonskému průjezdnému profilu.

Provoz

Provozovatelem tratí jsou Ruské železnice. V jejím rámci tvořily Sachalinské železnice po dlouhou dobu samostatnou jednotku. V r. 2010 byly začleněny do Dálněvýchodní dráhy jako Sachalinský region.

Vlaky

K potahu se používá především dieselových lokomotiv, které od šedesátých let začaly postupně nahrazovat japonské parní lokomotivy. Začátkem sedmdesátých let parní potah téměř vymizel.^[4] Pro osobní dopravu byly dlouho používány vozy japonské provenience. Příměstskou dopravu se provozovaly japonské motorové jednotky Kiha, ale v r. 2001 byly nahrazeny modernějšími osobními vlaky s dieselovým potahem ruské výroby.

Přepravní výkon

Celkový objem přepravy po železnici byl v r. 2010 3,5 mil. t a 1,1 mil. osob.^[6]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sachalinská železnice na Wikimedia Commons
• (rusky)Stránky sachalinského regionu na portálu Ruských železnic
• (rusky) Mapa sítě
• (anglicky) Článek o změně rozchodu