Sachseln

Sachseln
Sachseln
znak
Poloha
Souřadnice	46°52′5″ s. š., 8°14′20″ v. d.
Nadmořská výška	483 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Obwalden
Sachseln Sachseln, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	53,89 km²
Počet obyvatel	5 146 (2018)[1]
Hustota zalidnění	95,5 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.sachseln.ch
PSČ	6072 Sachseln 6073 Flüeli-Ranft
Označení vozidel	OW
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sachseln je obec ve švýcarském kantonu Obwalden. Leží přibližně 3 kilometry jižně od hlavního města kantonu, Sarnenu, v nadmořské výšce 483 metrů. Žije zde přibližně 5 100^[1] obyvatel.

Geografie

Sachseln leží v údolí Sarneraatal na jihovýchodním břehu jezera Sarnersee v nadmořské výšce 483 m n. m. Nejnižším bodem je hladina Sarnersee v nadmořské výšce 469 m n. m., nejvyšším bodem je Brünig-Haupt v nadmořské výšce 2312 m n. m. Na východní straně hranice obce téměř zcela kopíruje tok řeky Grosse Melchaa, zatímco na západě probíhá hranice dlouhými úseky korytem řeky Kleine Melchaa. K Sachselnu patří také západní strana údolí Melchtal.

Obec se dělí na hlavní obec Sachseln, výše položené poutní místo Flüeli-Ranft (do 19. století známé jen jako Berg^[2]) a vesnice Edisried a Ewil na jihu, s chatařskou oblastí Ried na jižním břehu jezera Sarnersee.

Na území obce Sachseln se nachází střed Švýcarska, a to v oblasti Älggi-Alp.

Historie

První zmínka o obci pochází z roku 1173 pod názvem Sahcslen.^[3] V dolní části obce se nachází pohřebiště, pravděpodobně z raného středověku. Archeologický výzkum přinesl doklady o románském kostele z 12./13. století, z něhož se do dnešních dnů dochovala zvonice. V roce 1275 se kostel objevuje v textu Liber decimationis kostnického biskupství jako nejchudší kostel ve středním Švýcarsku. Nová budova z let 1672–1684 je významnou památkou švýcarského raného baroka. Od roku 1679 je zde také pohřben bratr Klaus (Bruder Klaus). Původní hrob poustevníka se nachází v kapli připojené k věži. Hrabě Ulrich von Lenzburg daroval kolem roku 1100 svůj majetek v Sachselnu opatství Beromünster. Až do 15. století měly dvorské právo také kláštery St. Blasien ve Schwarzwaldu a Murbach-Luzern. Ve 14. století drželi církevní právo Habsburkové. Právo kolatury přešlo de facto v roce 1415, de iure v roce 1461 na kanton Obwalden, po roce 1786 na církevní obec Sachseln a v roce 1970 na reorganizovanou farnost Sachseln. Od 14. století byla místní správa v kompetenci farnosti. Podle kantonální ústavy z roku 1850 se dělila na farnosti pro obyvatele, občany a korporace. V roce 1970 byla vytvořena farnost a v roce 1992 byla občanská farnost začleněna do farnosti obyvatel. Za využitelný společný majetek (les, společná půda, alpy) odpovídá obec.^[3]

Poutě daly vzniknout hostincům již v 15. a 16. století a od té doby ovlivňují život v obci. Zemědělství a chov dobytka formovaly hospodářství obce až do poloviny 20. století. Výstavba silnice do Brünigu (kolem roku 1860) a napojení na železnici Brünigbahn (1888) podpořily cestovní ruch a udělaly ze Sachselnu lázeňskou obec. Kolem roku 1900 byla v Sachselnu postavena továrna na dřevěné zboží. V důsledku kantonální podpory průmyslu v 50. a 60. letech 20. století se v obci usadily další významné podniky (potravinářství, pohonná technika, kovové filtry); v roce 1990 poskytoval obchod a průmysl 54 % pracovních míst a v roce 2005 více než 60 %.^[3]

Obyvatelstvo

K 31. prosinci 2021 v obci žilo 5172 obyvatel.^[4]

Vývoj populace

V 18. století nedocházelo k nárůstu počtu obyvatel kvůli vysoké dětské úmrtnosti. Mezi lety 1799 a 1920 počet obyvatel vzrostl jen nepatrně. Důvodem byl nedostatek pracovních míst a s tím související migrace do jiných regionů Švýcarska a do zámoří. Od konce druhé světové války se situace zásadně změnila. Vzniklo mnoho pracovních míst ve větších podnicích a došlo také k přistěhovalectví ze zahraničí. Mezi lety 1941 a 2018 se tedy počet obyvatel zvýšil o 243 %, tedy o více než 3000 osob.

Jazyky

Téměř všichni obyvatelé mluví německy jako každodenním hovorovým jazykem, a to místním alemanským dialektem, zvaným Obwaldnerdeutsch. Při sčítání lidu v roce 2000 uvedlo 92,8 % obyvatel jako svůj hlavní jazyk němčinu, 1,5 % srbochorvatštinu, 1,0 % italštinu a portugalštinu a 0,9 % albánštinu.

Národnostní složení

Z celkového počtu 5 146 obyvatel na konci roku 2018 bylo 4 490 (87,25 %) švýcarských státních příslušníků. Většina přistěhovalců pochází ze střední Evropy (Německo, Rakousko a Nizozemsko), jižní Evropy (Portugalsko a Itálie), bývalé Jugoslávie (Srbsko, Chorvatsko, Kosovo, Severní Makedonie a Bosna a Hercegovina) a Asie (Srí Lanka, Sýrie a Irák). Při sčítání lidu v roce 2000 mělo 3 781 osob (87,83 %) švýcarské občanství, z toho 133 osob mělo dvojí občanství.

Doprava

Sachseln je napojen na dálnici A8. V roce 1997 byl otevřen 5,1 km dlouhý obchvatový tunel Sachseln, který od té doby odlehčil obci od průjezdné dopravy.^[5]

Sachseln leží na železniční trati Brünigbahn; železniční stanice Sachseln a zastávka Ewil Maxon na trati, v současnosti patřící pod společnost Zentralbahn, zajišťují spojení vlakovými spoji směrem na Lucern a přes průsmyk Brünig do Meiringenu a Interlakenu. Z nádraží Sachseln jezdí do místní části Flüeli-Ranft autobusová linka Postauto. Kromě toho jezdí večer poštovní autobusy ze Sarnenu přes Kerns do Flüeli-Ranft.

Osobnosti

• Mikuláš z Flüe (známý také jako bratr Klaus, 1417–1487), narodil se v osadě Flüeli a většinu života prožil v Sachselnu

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sachseln na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sachseln na Wikimedia Commons
• (německy) [1] – oficiální stránky