Sady (Uherské Hradiště)

Sady
Kostel Narození Panny Marie
Lokalita
Charakter	městská část
Obec	Uherské Hradiště
Okres	Uherské Hradiště
Kraj	Zlínský kraj
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°3′4″ s. š., 17°28′59″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 609 (2021)[1]
Katastrální území	Uherské Hradiště a Sady (4,72 km²)
PSČ	686 01
Počet domů	408 (2011)[2]
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Sady
Další údaje
Kód části obce	172910
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sady (do roku 1952 nazývané Derfle, něm. Derfle) jsou částí okresního města Uherské Hradiště, nacházející se asi 2,5 km jihovýchodně od jeho centra. Je zde evidováno 405 adres.^[3] Trvale zde žije 1178 obyvatel.^[4] První písemná zmínka pochází z června roku 1497, kdy patřily ke kostelu v Kunovicích.^[5] Patrně dnešní sadský kostel Narození Panny Marie se však připomíná již roku 1247,^[6] v roce 2004 v něm byly při restauračním průzkumu objeveny fresky ze 14. století.^[7] Součástí Uherského Hradiště byly Sady v letech 1943–1945, 1948–1954 a naposledy byly k městu připojeny roku 1960.^[8] Sady jsou sídlem prastaré římskokatolické farnosti.

Sady je také katastrální území o rozloze 1,79 km².^[9] Městská část Sady leží i v katastrálním území Uherské Hradiště o výměře 2,93 km².^[10]

Původní jméno vesnice, doložené ze 14. století, bylo Langzeile - "Dlouhá řada". Od 16. století psané záznamy ukazují české Derfle, které vzniklo hláskovou úpravou z německého Dörf(e)l - "vesnička" užívaného v němčině do 20. století. Po druhé světové válce usilovala obec o změnu pojmenování Derfle. Po zamítnutí návrhů jako jsou Dívkov, Děvín, Stalinov či Mariánské údolí, bylo 5. dubna 1950 vybráno nové pojmenování Sady podle jedné z místních tratí, které bylo oficiálně potvrzeno v roce 1952.^[11][12][13]

Farní kronika farnosti Derfle uvádí, že první zaručené zprávy o Derfli máme teprve z XIII. století. Tehdy byla i s obcí Vésky součástí obce Dlouhá Ves - tvořena z více částí (tzv. "kul") patřila rytíři Boreši z Riesenburka. Boreš z Riesenburka roku 1258 usadil v části obce Dlouhá Ves (která byla blíže Uherskému Hradišti) německé osadníky. Následně byla i tato část Dlouhé Vsi nazvána německy - Dörfel ("vesnička"). Dle slov farní kroniky - německé obyvatelstvo postupně vymizelo a zůstalo jen německé pojmenování ryze české obce.

Ve své historii zažily Sady (Derfle), vzhledem ke své blízkosti k městu Uherské Hradiště, mnoho krušných časů. Například roku 1278 po pádu Přemysla Otakara II., ale i během opakovaných vpádů Uherských vojáků v letech 1304, 1315, 1334 a 1401.

Derfle nějaký čas patřila také Velehradskému opatu, počátkem XIV. století panskému rodu - olomouckému biskupu Janovi VII., synu Krále Václava II., který ji přenechal roku 1341 Štěpánu z Kunovic. Roku 1366 byla Derfla držena Frankem z Kunovic, jako léno markraběte Jana. Roku 1370 Frank umírá a zanechává sirotky Jodoka a Sigmunda. Poručíkem těchto sirotků se stává Benedikt z Kravař a Strážnice, který roku 1376 prodává statek Kunovský i s Derflí Olomouckému zemskému soudci Jaroslavovi z Langenberka.

Za husitských válek plenili okolí Uherského Hradiště (včetně Derfle) husitští vůdcové kněz Bedřich ze Strážnice a Tomáš z Vizovic.

Roku 1437 byl majitelem Derfle Ctibor Artléb z Ostroha a Kunovic. Následně, roku 1460 Hynek z Kunovic.

Roku 1496 byla Janem z Kunovic Derfle i s farou prodána Mikuláši z Klokoče. Ten ve své poslední vůli vše odkazuje Janu Bohuslavu ze Zvole a toto dědictví je roku 1511 potvrzeno králem Vladislavem. ^[14]

Sady obsluhuje Městská autobusová doprava v Uherském Hradišti.

Na hranici katastru leží železniční stanice Kunovice ležící v místě styku Vlárské dráhy (z Brna přes Veselí nad Moravou na Slovensko) s místní spojkou vedoucí přes Uherské Hradiště do Starého Města u Uherského Hradiště.

V místní polní trati Špitálky, v místě archeology zvaném „Sadská výšina“ a od roku 2013 pojmenovaném „Výšina sv. Metoděje“,^[15] byly v letech 1959–1963 Vilémem Hrubým odkryty základy kostela z přelomu 8. a 9. století, který spolu s přiléhajícími menšími stavbami utvářel neopevněný dvorec církevně–mocenského charakteru. V místě bylo také odhaleno rozsáhlé pohřebiště z 9. až 12. století. Lokalita bývá označována za centrum rané křesťanské vzdělanosti a spojována s působením věrozvěsta a moravského biskupa Metoděje. Jeho domnělý hrob se však nalezl prázdný.

Počátkem 70. let 20. stol. zaznamenaly výkopové práce vedené Kristinou Marešovou na opačném svahu výšiny v poloze Sady – Horní Kotvice, osídlené již v první polovině 8. století, pestré nálezy artefaktů, dílenské objekty a železářské pece. Mohlo jít o hospodářské zázemí dvorce, bezprostředně však již zřejmě ke staroměstské aglomeraci nepřináležející.

Z výsledků genetického výzkumu, při kterém odborníci před nedávnem odebírali 340 dobrovolníků sliny pro porovnání DNA a 75 vzorků získaných z kosterních pozůstatků ze středověkého pohřebiště v Uherském Hradišti-Sadech vyplynulo, že 18 respondentů je téměř jistě potomky lidí z doby Velké Moravy, případně z následujícího období^[16].

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sady na Wikimedia Commons
• Neoficiální webové stránky Sadů Archivováno 20. 7. 2020 na Wayback Machine.
• Místní komise Sady Archivováno 3. 7. 2018 na Wayback Machine.
• Sady. Tudy kráčela velkomoravská historie
• Katastrální mapa katastru Uherské Hradiště na webu ČÚZK
• Katastrální mapa katastru Sady na webu ČÚZK