Saint-Germain-en-Laye

Saint-Germain-en-Laye
Náměstí Marché-Neuf
Náměstí Marché-Neuf
Saint-Germain-en-Laye – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška22–107 m n. m.
StátFrancieFrancie Francie
RegionÎle-de-France
DepartementYvelines
ArrondissementSaint-Germain-en-Laye
KantonSaint-Germain-en-Laye-Sud
Saint-Germain-en-Laye-Nord
Saint-Germain-en-Laye
Saint-Germain-en-Laye
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha48,27 km²
Počet obyvatel40 940 (2008)
Hustota zalidnění848,1 obyv./km²
Správa
StarostaEmmanuel Lamy
Oficiální webwww.saintgermainenlaye.fr
PSČ78100
INSEE78551
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Saint-Germain-en-Laye je francouzské město v západní části metropolitní oblasti Paříže. Leží v departementu Yvelines v regionu Île-de-France. Roku 2009 zde žilo 38 124 obyvatel, plocha území činila 48,27 km².

Geografie

Sousední obce: Maisons-Laffitte, Le Mesnil-le-Roi, Le Pecq, Mareil-Marly, Fourqueux, Chambourcy, Poissy a Achères.

Historie

Lokalita je doložena četnými archeologickými nálezy již od pravěku, k nejznámějším patří zdejší menhir. Za vlády franských králů merovejské dynastie mezi léty 996 až 1031 zde byl založen klášter benediktinů s kostelem sv. Vincenta, později zasvěcený svatému Germanovi z Paříže, podle něhož a podle přilehlého lesíka místo dostalo své jméno.

Královské město bylo založeno Robertem II. roku 1020, roku 1230 zde král Ludvík Svatý dal zbudovat hrad s kaplí, která byla shodná s jeho pařížskou Sainte Chapelle. Na jeho místě stojí renesanční zámek Saint-Germain-en-Laye, vystavěný pro krále Františka I. po roce 1511 s relikty starších staveb z let 13641367.[1]. Barokní úpravy zámku pocházejí ze 17. století. Mimo jiné se zde narodil a dvacet let sídlil Ludvík XIV., jemuž zámek upravil architekt Jules Hardouin Mansart (než si král dal postavit zámek ve Versailles);, narodil se tu i jeho bratr Filip I. Orleánský a během svého exilu zde pobýval anglický král Jakub II. Stuart, který je pohřben ve zdejším kostele.

Francouzská revoluce město přejmenovala na Montagne-du-Bon-Air, později se však městu vrátil historický název. Roku 1867 zde Napoleon III. zřídil archeologické Musée des Antiquités Nationales, Muzeum národních starožitností. Roku 1919 zde byla uzavřena Saint-Germainská smlouva, která definitivně zpečetila osud Rakouska-Uherska.

Za druhé světové války zde byl hlavní stan německé armády na západě.

Pamětihodnosti

  • Zámek Saint-Germain-en-Laye.
  • Kostel (Église) Saint-Germain, klasicistní trojlodní bazilika nahradila středověký chrám s klášterem. Ve stěně severní lodi je vsazen kamenný románský reliéf se scénou Snímání Krista z kříže.
  • Budova radnice
  • Budova železničního nádraží
  • Budova pošty a telegrafu
  • Menhir v zámeckém parku

Muzea

  • Musée des Antiquités Nationales – významná sbírka francouzských archeologických památek od pravěku po raný středověk, s 30 000 exponáty je patrně největší v zemi, mj. je vystavena nejstarší pravěká hlava ženy, zvaná Dáma z Brassempouyi, několik miniaturních sošek Venuší, velká expozice keltských předmětů; muzeum má vlastní vědeckovýzkumné centrum a knihovnu
  • Musée d'art et d'histoire – muzeum a galerie umění, vystavuje mj. obraz Kouzelník"" z dílny Hieronyma Bosche
  • Dům – muzeum hudebního skladatele Clauda Debussyho
  • Muzeum – zahrada malíře Maurice Denise

Fakultní nemocnice

Školy

Galerie

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Osobnosti města

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. Zámek na Structurae, stav 24. srpna 2007

Literatura

  • Le guide vert: Ile-de-France. Michelin Paris 2001, s. 331–336.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce