Saint-Pierre-Quiberon
Saint-Pierre-Quiberon | |
---|---|
Radnice | |
Poloha | |
Souřadnice | 47°31′6″ s. š., 3°7′56″ z. d. |
Nadmořská výška | 0–26 m n. m. |
Stát | Francie |
Region | Bretaň |
Departement | Morbihan |
Arrondissement | Lorient |
Kanton | Quiberon |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 7,54 km² |
Počet obyvatel | 2 158 (2010) |
Hustota zalidnění | 286 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Geneviève Marchand |
Oficiální web | www |
PSČ | 56510 |
INSEE | 56234 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Saint-Pierre-Quiberon [sɛ̃pjɛʁkibʁɔ̃] (bretonsky Sant-Pêr-Kiberen) je francouzská obec v departementu Morbihan v regionu Bretaň.
Poloha
Saint-Pierre-Quiberon leží na severní části poloostrova Quiberon a obklopují ho obce Plouharnel na severu a Quiberon na jihu. Saint-Pierre-Quiberon se skládá ze 16 vesnic: Le Praner de Penthièvre, Portivy, Kerhostin, Runaron, Le Roch, Keraude, Le Praner, Kergroix, Kermahé, Kerdavid, Keridenvel, Kerbourgnec, Kervihan, Kerboulevin, Petit Rohu a Grand Rohu.
Historie
Nejstarší nálezy hrobů a kosterních pozůstatků pocházejí z mezolitu kolem 5000 let př. n. l. V období neolitu (asi 4500-2000 př. n. l.) zde vznikly megalitické památky menhiry, dolmeny a kromlech.
V době bronzové se zde objevili Keltové. Galské kmeny porazili Římané v roce 56 př. n. l.
Kolem roku 435 dobyli Bretaň Anglosasové a začala christianizace území.
V roce 1653 se farnost Saint-Pierre osamostatnila od Quiberonu.
V roce 1746 se zde vylodil anglický admirál Lestock a vojáci Saint-Pierre dobyli. Z tohoto důvodu začala v roce 1748 výstavba pevnosti Penthièvre.
V červnu 1795 během Velké francouzské revoluce se zde vylodila francouzská šlechtická emigrace podporovaná Angličany, ale republikánská armáda výsadek potlačila.
Když na konci 18. století Nicolas Appert objevil způsob konzervace potravin, v Quiberonu se začalo rozvíjet konzervárenství, z čehož profitoval i Saint-Pierre.
V roce 1856 se Saint-Pierre oddělil Quiberonu jako samostatná obec.
Dne 23. července 1882 byla zprovozněna železniční trať Auray – Quiberon a v obci byla otevřena tři nádraží Saint-Pierre, Kerhostin a Penthièvre.
Během druhé světové války byl poloostrov okupován německou armádou od června 1940 do 10. května 1945 a byl osvobozen až dva dny po vyhlášení kapitulace.
V roce 1962 byla obec Saint-Pierre přejmenována na Saint-Pierre-Quiberon.
Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel
Pamětihodnosti
- Côte Sauvage (Divoké pobřeží)
- kostel z roku 1935
- kaple ve vsi Lotivy z roku 1845
- kaple ve vsi Penthièvre
- prehistorické památky jako dolmen, kromlech, menhiry a megalitické řady
- pevnost Penthièvre
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saint-Pierre-Quiberon na francouzské Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Saint-Pierre-Quiberon na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Superbenjamin, Licence: CC BY-SA 4.0
Blank administrative map of France for geo-location purpose, with regions and departements distinguished. Approximate scale : 1:3,000,000
Autor: Celbusro, Licence: CC BY-SA 3.0
Blason français de la ville de Saint-Pierre-Quiberon (Morbihan) : Parti: au un, de gueules à deux clés passées en sautoir, celle en bande d'argent, et celle en barre d'or, au deux, d'azur à une nef d'argent, équipée et flammée du même, voguant sur une mer de sinople; au chef d'hermine.