Salamis (1914)

Základní údaje
Typ	dreadnought
Uživatelé	řecké námořnictvo
Zahájení stavby	23. července 1913
Spuštěna na vodu	11. listopadu 1914
Osud	stavba zrušena
Následovník	Vasilefs Konstantinos (nedokončena)
Takticko-technická data
Výtlak	19 500 t (standardní) 21 500 t (plný)[1]
Délka	173,7 m (na vodorysce)
Šířka	24,7 m
Ponor	7,6 m
Pohon	3 parní turbíny, 18 kotlů 3 lodní šrouby 40 000 hp
Rychlost	23 uzlů
Pancíř	až 250mm boky 250mm věže 250mm barbety až 75mm paluba 300mm velitelská věž
Výzbroj	8× 356mm kanón (4×2) 12× 152mm kanón (12×1) 12× 76mm kanón (12×1) 5× 500mm torpédomet

Salamis byl dreadnought rozestavěný v Německu pro řecké námořnictvo v období před vypuknutím první světové války. Kvůli vypuknutí války byla jeho stavba zrušena.

Stavba

Stavba nové řecké bitevní lodě byla objednána v roce 1912 u německé loděnice AG Vulcan v Hamburku. Hlavní výzbroj a pancéřování přitom měly být dodány loděnicí Bethlehem Steel z USA. Kýl Salamis byl založen 23. července 1913, přičemž dne 11. listopadu 1914 byla loď spuštěna na vodu. Stavbu zásadně zkomplikovalo vypuknutí první světové války a britská blokáda, kvůli které nemohly být dodány klíčové součásti pro dokončení plavidla. Například americké 356mm kanóny koupili Britové a vyzbrojili jimi monitory třídy Abercrombie. Práce na Salamis byly na konci roku 1914 přerušeny. Po skončení války se o loď vedl spor. Roku 1932 plavidlo připadlo loděnici, která jej sešrotovala.^[1]

Konstrukce

Plánovanou výzbroj tvořilo osm 356mm kanónů ve dvoudělových věžích na přídi a na zádi. Doplňovalo je dvanáct 152mm kanónů, dvanáct 76mm kanónů a pět 500mm torpédometů. Pohonný systém tvořilo 18 kotlů Yarrow a tři parní turbíny AEG o výkonu 40 000 hp, pohánějící tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost měla dosahovat 23 uzlů.^[1]

Odkazy

Reference

Literatura

• HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr; ŠKŇOUŘIL, Evžen. Válečné lodě 3: První světová válka. Praha: Naše vojsko, 1988. 28-029-88. S. 337. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Salamis na Wikimedia Commons