Salomena Polská
| Blahoslavená Salomena Polská OSC | |
|---|---|
 Obraz | |
| Církev | římskokatolická |
| Znak |  |
| Zasvěcený život | |
| Institut | klarisky |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady |
|
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 1211 nebo 1212 |
| Místo narození | Krakov |
| Datum úmrtí | 17. listopadu 1268 |
| Místo úmrtí | Gmina Skała |
| Místo pohřbení | kostel sv. Františka z Assisi v Krakově |
| Rodiče | Lešek I. Bílý a Grzymisława Kyjevská |
| Choť | Koloman Haličský (1225–1241) |
| Příbuzní | Boleslav V. Stydlivý (sourozenec) |
| Svatořečení | |
| Beatifikace | 17. května 1673 Řím beatifikoval Klement X. |
| Svátek | 19. listopadu |
| Uctívána církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství |
| Atributy | řeholní oděv, kříž, koruna |
| Patronka | měst Zawichostu a Gmina Skała |
| Místo úcty | kostel sv. Františka z Assisi v Krakově |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Blahoslavená Salomena Polská (polsky Salomea 1211/1212?, Krakov – 17. listopadu 1268, Gmina Skała) byla haličská královna z dynastie Piastovců. Jako vdova vstoupila do kláštera klarisek a v 17. století byla blahořečena.
Život
Narodila se jako jediná dcera Leška Bílého a Grzymislawy z Lucku a již roku 1214[1] byla provdána za Kolomana, mladšího syna otcova soupeře o ovládnutí Haliče, uherského krále Ondřeje II.
| „ | Nesluší se, aby v Haliči vládl bojar. Provdej mou dceru za svého syna Kolomana a dej mu vládu v Haliči... | “ |
| — Lešek Bílý králi Ondřejovi II. (Haličsko-volyňský letopis)[2] | ||
Sňatek měl potvrdit mír v oblasti. Král Ondřej zanedlouho odebral Leškovi Bílému svěřená území a ten se spojil s novgorodským Mstislavem a společně napadli Halič. Roku 1219 se Mstislavovi dokonce podařilo Kolomana i se Salomenou zajmout a jejich svoboda byla vykoupena sňatkem Kolomanova bratra Ondřeje s Helenou. Halič byla předána mladému Ondřejovi jako Mstislavovu zeti.
Koloman se i se ženou po ztrátě Haliče vrátil do Uher, kde mu otec svěřil vládu Slavonie, Chorvatska a Dalmácie. Na jaře 1241 se Koloman vyznamenal v bitvě na řece Sajó. Byl jedním z mála účastníků bitvy, kteří kladli tatarským nájezdníkům tuhý odpor, což se mu stalo osudným. Na těžká zranění utržená v bitvě zemřel. Salomena se poté vrátila do Polska, na dvůr svého bratra Boleslava. Roku 1245 vstoupila do kláštera klarisek v Sandoměři a zemřela jako řádová sestra roku 1268. Roku 1672 se dočkala blahořečení.
Odkazy
Reference
- ↑ www.genealogie-mittelalter.de[nedostupný zdroj]
- ↑ Haličsko-volyňský letopis. Příprava vydání Jitka Komendová. Praha: Argo, 2010. 180 s. ISBN 978-80-257-0187-4. S. 46.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Salomena Polská na Wikimedia Commons - (polsky) Životopis blahoslavené Salomeny
Média použitá na této stránce
Rekonstrukce erbu z reverzní strany majestátní pečeti polského krále Přemysla II. z roku 1295
Autor: Melman, Licence: CC BY-SA 3.0
Chapel with grave of bl. Salome
Bł. Salomea (olej, 1837)