Saltasaurinae
Saltasaurinae Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 80 až 66 miliony let | |
---|---|
Rekonstrukce kostry druhu Neuquensaurus australis | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | Sauropodomorpha |
Infrařád | Sauropoda |
Čeleď | Saltasauridae |
Podčeleď | Saltasaurinae Powell, 1992 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Saltasaurinae („saltasaurini“) byla podčeleď menších až středně velkých sauropodních dinosaurů z kladu Titanosauria. Žili v období geologického věku kampán až maastricht před asi 80 až 66 miliony let, tedy v období pozdní svrchní křídy.
Historie a význam
Fosilie těchto dinosaurů byly objeveny v Jižní Americe, Indii a na Madagaskaru. Tuto skupinu formálně popsal a pojmenoval paleontolog Jaime E. Powell v roce 1992.[1] Sesterskou skupinou této podčeledi v rámci čeledi Saltasauridae je klad Opisthocoelicaudiinae.[2]
Rozměry
Saltasaurini byli na poměry současných živočichů velmi mohutní tvorové, na poměry titanosaurních sauropodů ale byli naopak relativně malí. Například druh S. loricatus byl asi 8,5 metru dlouhý a kolem 2,5 tuny vážící[3] býložravý sauropodní dinosaurus (podle jiných odhadů však dosahoval délky asi 12 metrů a hmotnosti přes 5 tun)[4]. Největší zástupci byli mírně větší, nejmohutnější druhy mohly měřit přes 15 metrů na délku a vážit až kolem 21 000 kg.[4]
Popis
Saltasaurini byli charakterističtí relativně vysokou lebkou, která se směrem k čenichu prudce snižovala. Zástupci této skupiny měli poměrně krátký ocas a krk, zato však široký trup. Mnoho druhů bylo vybaveno tělesným "pancířem" v podobě kostěných destiček (osteodermů). Zástupci této skupiny byli rozšíření po velké části světa, zejména po jižních kontinentech někdejší Gondwany.[5]
Kostra těchto sauropodů byla obvykle výrazně pneumatizovaná, jejich obratle a další kosti byly duté a zabíhaly do nich početné vzdušné vaky, které byly přímou součástí respiračního systému.[6]
Zástupci
- Abditosaurus
- Bonatitan?
- Brasilotitan
- Isisaurus
- Loricosaurus?
- Microcoelus?
- Rapetosaurus
- Trigonosaurus
- Udelartitan?
- Yamanasaurus
- Saltasaurini[7]
Odkazy
Reference
- ↑ Powell, J. E. (1992). Sanz, J. L.; Buscalioni, A. D. (eds.). "Osteologia de Saltasaurus loricatus (Sauropoda - Titanosauridae) del Cretácico Superior del noroeste Argentino" [Osteology of Saltasaurus loricatus (Sauropoda-Titanosauridae) of the Upper Cretaceous of Northwest Argentina] (PDF). Los Dinosaurios y Su Entorno Biotico: Actas del Segundo Curso de Paleontologia in Cuenca: 165–230.
- ↑ González Riga, B. J.; et al. (2016). A gigantic new dinosaur from Argentina and the evolution of the sauropod hind foot. Scientific Reports, 6: 19165: 1-15.
- ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 213 (anglicky)
- ↑ a b Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 37). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- ↑ Wilson, J. A.; Upchurch, P. (2003). "A revision of Titanosaurus Lydekker (Dinosauria-Sauropoda), the first dinosaur genus with a "Gondwanan" distribution". Journal of Systematic Palaeontology. 1 (3): 125–160. doi:10.1017/s1477201903001044
- ↑ Tito Aureliano, Aline M. Ghilardi, Bruno A. Navarro, Marcelo A. Fernandes, Fresia Ricardi-Branco & Mathew J. Wedel (2021). Exquisite air sac histological traces in a hyperpneumatized nanoid sauropod dinosaur from South America. Scientific Reports. 11: 24207. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-021-03689-8
- ↑ Salgado, L.; Bonaparte, J. (2007). "Sauropodomorpha". In Gasparini, Z.; Salgado, L.; Coria, R.A. (eds.). Patagonian Mesozoic Reptiles. Indiana University Press. pp. 188–228.
Literatura
- Bonaparte, J. F. and Powell, J. E. (1980). A continental assemblage of tetrapods from the Upper Cretaceous beds of El Brete, northwestern Argentina (Sauropoda-Coelurosauria-Carnosauria-Aves). Mémoires de la Société Géologique de France, Nouvelle Série. 139: 19-28.
- Otero, A.; Reguero, M. (2013). Dinosaurs (Reptilia, Archosauria) at Museo de La Plata, Argentina: annotated catalogue of the type material and Antarctic specimens. Palaeontologia Electronica. 16 (1): 1–24. doi: 10.26879/352
- Calvo, J. O.; et al. (2007). A new Cretaceous terrestrial ecosystem from Gondwana with the description of a new sauropod dinosaur. Anais da Academia Brasileira de Ciências. 79 (3): 529-541.
Externí odkazy
- Informace na webu DinoChecker (anglicky)
- [https://web.archive.org/web/20200601020719/http://fossilworks.org/?a=taxonInfo&taxon_no=58923 Archivováno 1. 6. 2020 na Wayback Machine. Profil kladu na internetové databázi Fossilworks] (anglicky)
- SOCHA, Vladimír. Saltasaurus - malý sauropodí obrněnec. OSEL.cz [online]. 17. prosince 2019. Dostupné online. (česky)
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Alejandro Otero, Licence: CC BY 2.0
The saltasaurine sauropod Neuquensaurus australis, from the Anacleto Formation (Upper Cretaceous), Patagonia, Argentina. Restoration of the skeleton mounted at the Museo de La Plata, Argentina.
Autor: PaleoNeolitic, Licence: CC0
Size comparisom between the titanosaur Saltasaurus and a 1.8 m tall man. Following Donald Henderson, Saltasaurus is estimated at 12 m (39 ft).[1]