Salvadorovité

Salvadorovité
Salvadora oleoides
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	brukvotvaré (Brassicales)
Čeleď	salvadorovité (Salvadoraceae) Lindl., 1836
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plody salvadory perské (Salvadora persica)

Trnitá Azima tetracantha

Salvadorovité (Salvadoraceae) je nevelká čeleď suchomilných rostlin z řádu brukvotvarých.

Rozšíření

Tyto pomalu rostoucí teplomilné rostliny se vyskytují v suchých oblastech s alespoň spodní vodou, ke které se mohou dostat svým do hloubky pronikajícím kořenovým systémem. Příliš jim nevadí zasolené půdy, rostou i na slaniskách nebo na písčitých dunách mořských pobřeží. Vyskytují se místně v klimatickém pásu tropů a subtropů téměř celé Afriky i Madagaskaru a v Asii od Blízkého východu na západě až po Čínu a Malajsii na východě. Rostou mimo oblasti hustých lesů, lze je najít nejčastěji na travnatých savanách nebo mezi ostatním málo vzrostlým porostem na křovinaté buši.^[1][2][3]

Popis

Rostliny z čeledě salvadorovitých mohou mít tvar poléhavého nebo vzpřímeného keře, někdy nízkého stromu s ne příliš úhlednou korunou. Některé, např. z rodu Azima, mají vyvinuty v paždí listů silné krátké trny. Světle zelené až olivově šedé listy bez palistů bývají kožovité, občas sukulentní, jednoduché, lysé i plstnaté. Vyrůstají na krátkých řapících vstřícně proti sobě, jsou celistvé, bázi mají klínovitou a na vrcholu jsou zaoblené nebo špičaté. Obsahují krystaly šťavelanu vápenatého.

Jsou to rostliny jednodomé i dvoudomé, některé jsou mnohomanželné. Květy mají malé, pravidelné, sestavené do latnatých nebo hroznovitých květenství, terminálních i úžlabních. Jsou čtyřčetné, tetracyklické, bez češule. Kalich má srostlé plátky lalokovité nebo kolovité. Koruna mívá plátky srostlé někdy zcela, jindy jen u základny, vytvářejí rozšiřující se trubku se zkroucenými okraji. Tyčinky jsou 4, vyrůstají v přeslenu v opozici proti kališním plátkům a jsou zakončeny podélně se otvírajícími prašníky. Gyneceum je tvořeno dvěma plodolisty, svrchní semeník bývá jedno nebo dvoupouzdrý. Čnělka je krátká nebo vůbec, má 1 nebo 2 blizny, někdy jsou lalokovité. Placentace je bazální. Opylování zajišťuje hmyz. Plodem jsou barevné dužnaté bobule nebo peckovice s jedním semenem.^[1][2][4][5]

Využití

Rostliny této čeledě mají jedlé plody, které se konzumují syrové, vaří se nebo suší. Také listy některých druhů se jedí vařené. Ze semen se lisuje olej, hlavně z druhu Salvadora oleiodes, kterého obsahují až 40 %. Olej je nepoživatelný, ale užívá se ho k výrobě čisticích prostředků. Druh Salvadora perská obsahuje mj. látky antiseptické a posilující dásně, kterých se využívá převážně u tradičních přírodních zubních kartáčků "miswáků" zhotovovaných z mladých větviček nebo kořenů s hustými svazky elastických rostlinných vláken. Z dřeva rodu Dobera', které je lehké a měkké, se v Indii vyrábí kuchyňské nádobí. Dužnaté výhonky a listy obsahující hodně vody jsou v době sucha vítaným krmivem pro všechny býložravce, hlavně pro velbloudy. Plody zase mají v oblibě různí živočichové. Rostliny obsahují ve svých plodech, listech i kořenech léčivé látky, využívají jich místní bylinkáři k léčení nejrůznějších neduhů u lidí i domácích zvířat.

Rostliny čeledě salvadorovitých se vysazují jako "pionýrské" rostliny do oblastí s pohyblivými písky, které svými zkroucenými kořeny i výhonky zpevňují. Stejně se sadí i do míst se zasolenou půdou, kterou rekultivují.^[1][6]

Taxonomie

Čeleď salvadorovité byla v dřívějších taxonomických systémech zařazována do různých řádů: jesencotvarých (Celastrales), Capparales, Oleales nebo Salvadorales. Na základě výsledků molekulární biologie byla v systému APG III přeřazena do řádu brukvotvarých. Čeleď obsahuje tyto 3 rody:^[7][8]

• Azima Lam.
• Dobera Juss.
• Salvadora L.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu salvadorovité na Wikimedia Commons
• Taxon Salvadoraceae ve Wikidruzích
• University of Karachi^{[nedostupný zdroj]}
• flora.huh.harvard.edu