Salzerova reduta

Salzerova reduta
Poloha
AdresaHodolany, ČeskoČesko Česko
UliceWittgensteinova
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky86135/8-1729 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Salzerova reduta stojí v části Hodolany v Olomouci a vznikla v rámci opevňování Olomouce společně se Salzerovou redutou I, Salzerovou redutou III a Přední pevnůstkou 38. Sloužila jako vodní pevnůstka k zabezpečení přístupové cesty od jihu do Olomouce a k ochraně stavidla k zatopení předpolí olomoucké pevnosti. Reduta je kulturní památkou České republiky.[1][2]

Historie

Výstavba barokního fortifikačního opevnění byla zahájena už v padesátých letech 18. století podle projektu plukovníka barona Pierre Philippe Bechade de Rochepine, příslušníka habsburského inženýrského sboru.[3] Název reduty pochází od vsi Salzergut, která musela ustoupit výstavbě nové olomoucké pevnosti.[4]

V roce 1758 při obléhání Olomouce pruským králem Fridrichem II. s ostatními pevnůstkami boční palbou způsobily značné ztráty na lidských životech a materiálu pruskému obléhacímu sboru a tím zpomalily obléhací práce. V letech 1834–1835 byla reduta přestavěna a rozšířena a byl vybudován kasárenský objekt pro 80 vojáků. Kolem reduty byl dvojitý vodní příkop, který v případě potřeby mohl být zatopen do výšky 1,8 m.[2] Další úpravy byly provedeny v roce 1866.[4]

Na konci 19. století měla reduta sloužit k ubytování dvou a půl eskadrony 4. hulánského regimentu. V době první světové války byla v pevnůstce umístěna část vojenské epidemické nemocnice (tyfus a cholera). Po skončení války pevnůstka připadla městu, které ji v roce 1919 pronajalo olomouckým skautům. Za druhé světové války připadla německé armádě a po válce sloužila jako sklad Civilní obrany.[5][4]

Po roce 1990 byl zdevastovaný objekt prodán do soukromých rukou a obnoven. Pro veřejnost byla otevřena restaurace Terezka, která po krátkou dobu sloužila jako centrum zábavy, diskoték a koncertů.[5] Vybudováním obtokového kanálu na řece Moravě v roce 2007 se Salzerova reduta ocitla na ostrově.[6] Od roku 2016 je v rukou nových majitelů.[5]

Popis

Reduta má dvě části: redutu a centrální objekt. Přístup do objektu vede branou s valenou segmentovou klenbou.

Centrální objekt je přízemní stavba s jedním centrálním prostorem s valenou klenbou a dvěma bočními křídly, krytý sedlovou střechou. Je postaven na původním nádvoří reduty. Na levé straně je později dostavěné patrové křídlo s plochými stropy. V jednotlivých prostorách jsou původní dělostřelecké střílny (obdélná okénka se segmentovými záklenky) a po jejich stranách úzké obdélníkové střílny pro pěchotu.[7]

Třístranná reduta je z vnějšku vyzděna červenými pálenými cihlami s korunou ukončenou kulatou římsou pokrytou hliněným drnem. Vstup do reduty vedl po dřevěném mostě na kamenných základech do průchodu se stlačenou valenou klenbou. Portál, který je vyzděn z pálených cihel a omítnutý, je zdobený dvěma širokými kanelovanými sloupy ukončenými hlavicí se stříškou a kamennou koulí. Portál je ukončen trojúhelníkovým štítem, ve kterém jsou dvě desky s nápisem: FERDINANDUS . IMP . AUST . / . MDCCCXXXV.

Vnitřní část tvoří venkovní zeď, která je zakrytá mohutným, postupně se svažujícím valem. Uvnitř valu podél zdi je vestavěná střelecká galerie s kasematy, studnou a vstupem ze dvora reduty.[7]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-09-15]. Identifikátor záznamu 1465804319 : Salzerova reduta. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b Salzerova reduta II | Encyklopedie Olomoucka. encyklopedie.olomouce.cz [online]. [cit. 2022-09-15]. Dostupné online. 
  3. Bastionová pevnost Olomouc | Muzeum Olomoucké pevnosti, o.s.. www.pevnostolomouc.cz [online]. [cit. 2022-09-15]. Dostupné online. 
  4. a b c Salzerova reduta II. www.hrady.cz [online]. [cit. 2022-09-15]. Dostupné online. 
  5. a b c Historie Salzerovy reduty | Pevnůstka.cz. www.pevnustka.cz [online]. [cit. 2022-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-15. 
  6. Olomouc má nový ostrov, dejte mu jméno. Olomoucký deník. 2007-11-13. Dostupné online [cit. 2022-09-15]. 
  7. a b Salzerova reduta - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-09-15]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“