Sami Frašeri

Sami Frašeri
Narození	1. června 1850 Frashër
Úmrtí	18. června 1904 (ve věku 54 let) Istanbul
Místo pohřbení	Feriköy Cemetery
Alma mater	Zosimaia School Teqe of Frashër
Povolání	spisovatel, filozof, dramatik a novinář
Děti	Ali Sami Yen
Příbuzní	Naim Frashëri a Abdyl Frashëri (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Şemseddin Sami Fraşeri (1. červen 1850, Fraşer – 18. červen 1904, Istanbul) byl albánsko-turecký spisovatel, novinář a lexikograf, bratr Naima Frashëriho. Arabské "šemseddi" je islámský čestný titul. Pro Albánce je Fraseri prvním národním buditelem a pro Turky průkopníkem modernizace podle evropského vzoru.

Život a působení

Narodil se do muslimské rodiny statkáře v malé obci v jižní Albánii. Po otcově smrti se všech jeho osm dětí přestěhovalo do města Janina, kde se nejstarší bratr stal úředníkem a Sami i Naim chodili do řecké školy. Vedle řečtiny se tam naučil i latinsky, italsky a francouzsky. V městské madrase (islámské škole) se dobře naučil také turecky, persky a arabsky. Roku 1871 se stal úředníkem v městském úřadě a o rok později se přestěhoval do Konstantinopole (dnešního Istanbulu), hlavního města Osmanské říše (jíž byla Albánie tehdy součástí). Působil jako úředník tiskového dozoru a seznámil se s mladými reformně naladěnými Turky. V roce 1875 založil úspěšné turecké noviny Sabah (Úsvit) a stal se jejich šéfredaktorem. Překládal z francouzštiny do turečtiny a napsal několik románů a divadelních her, zejména Taaşuk-i talât ve fitnet (1872), román, který odsuzuje turecké svatební zvyky. Roku 1874 uvedlo Osmanské divadlo v Istanbulu jeho drama Kave a téhož roku odjel do Tripolisu, kde byl šéfredaktorem arabských i tureckých novin.

Vědec a buditel

Po návratu se začal věnovat lexikografické a encyklopedické činnosti: sepsal francouzsko-turecký slovník Kamus-i Fransevi, šestidílnou univerzální encyklopedii Kamus-i alam a dvoudílnou encyklopedii o Turecku Kamus-i Türki. Poslední dvě díla sehrála velkou roli v procesu očišťování turečtiny od arabských a perských příměsí.^[1]

Věnoval ovšem pozornost i albánskému národnímu hnutí a albánštině. Roku 1877 založil spolu s bratrem Abdylem Výbor na obranu práv albánského národa a o dva roky později albánské nakladatelství. Od roku 1884 vydával v turečtině populárně vědeckou knižnici, kde sám publikoval 15 knížek. Roku 1886 napsal první albánsky psanou mluvnici albánského jazyka, a to pod názvem Shkronjëtore e gjuhësë shqip. Ovlivnil též podobu albánské abecedy a pravopisu.^[2] Cíle národního obrození popsal ve spise Shqipëria – Ç’ka qënë, ç’është e ç’do të bëhëtë? (Albánie – čím byla, čím je a čím se stane?) z roku 1899, který se stal programem albánského osvobozeneckého hnutí.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sami Frašeri na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sami Frashëri na německé Wikipedii.