Samojedské jazyky
Samojedské jazyky | |
---|---|
Přibližná mapa rozložení samojedských jazyků v 17. století (šrafovaně) a na konci 20. století (souvislá výplň). | |
Rozšíření | Severní Eurasie |
Počet mluvčích | asi 30 000 |
Počet jazyků | 9 (4 živé) |
Klasifikace | |
Dělení | |
Dělení |
|
Samojedské jazyky tvoří společně s ugrofinskými jazyky uralskou jazykovou rodinu. Dohromady jimi mluví zhruba 30 000 lidí na obou stranách Uralského pohoří, v nejsevernějších částech Eurasie. Vznikly z prasamojedského jazyka, který se okolo 1. století po Kristu rozpadl na samojedské jazyky severní a jižní.
Etymologie
Český termín samojedský je odvozen z ruského slova neznámého, snad přímo samojedského původu samojed („самоед“), jež označovalo některé z původních obyvatel Sibiře. Výraz je někdy považován za hanlivý, protože jeho původ je v rámci lidové etymologie objasňován z ruštiny jako Samo-jed ('samo-pojídač').[1] Proto ruský etnolog G. N. Prokofjev navrhl raději výraz samodijský,[2] odkazující původně pouze k některým skupinám Něnců, jenž se však v západní srovnávací jazykovědě ani antropologii neuchytil.[3] Jiné teorie říkají, že slovo je kompozitní podobně jako laponský výraz Same-edne – 'země Sámů' a nese i podobný význam, nicméně s odkazem k Samojedům.[4] Nejvíce podobná pravdě je hypotéza o původu etnonyma Samojed z vlastního označení některých skupin Enců „Somaté“.[5]
Klasifikace
- Samojedské jazyky
- Severní samojedské jazyky
- Enečtina (jenisejská samojedština) – téměř vymřelá
- Něnečtina (juračtina)
- Nganasanština (tavgijština, tavgijská samojedština)
- Jižní samojedské jazyky
- † Kamasinština - vymřelá
- † Matorština (motorština) – vymřelá
- † Matorsko-tajgijsko-karagský jazyk – vymřelý
- † Koibalština – vymřelá
- Selkupština
- Severní samojedské jazyky
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Samoyedic languages na anglické Wikipedii.
- ↑ The Tenacity of Ethnicity By Marjorie Mandelstam Balzer ISBN 978-0-691-00673-4
- ↑ PROKOFJEV, G. N. K voprosu o perechodnom zaloge v samojedskich jazykach. In Pamjati V. G. Bogoraza. Sbornik statej.. Moskva-Leningrad: Izd-vo AN SSSR, 1937.
- ↑ Samodeic @ google books
- ↑ Anthropology of the North By Arctic Institute of North America, Translations from Russian Sources
- ↑ Jazyki narodov SSSR III. , s. 363. 1. vyd. Moskva: [s.n.], 1966.
Média použitá na této stránce
Autor: Background map by user:fremantleboy, language map by Minami Himemiya, Licence: CC BY 2.5
The map of distribution of Samoyedic languages (red) in the XVII century (approximate; hatching) and in the end of XX century (continuous background).