Samuel Arje
| Samuel Arje | |
|---|---|
| Narození | 1875 Vasyliv |
| Úmrtí | 20. ledna 1950 (2. švatu 5710) (ve věku 74 let) Jeruzalém |
| Povolání | rabín |
| Denominace | judaismus |
| Hlavní působiště | Dobříš, Smíchov, Jeruzalém |
| Hlavní zaměření | talmud, kabala, Jewish mysticism, židovská teologie a duchovní služba |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Samuel Arje (1875, nebo 17. ledna 1872[1], Vasyliv – 20. ledna 1950, Jeruzalém) byl český rabín, pedagog, člen řady sionistických organizací a veřejný činitel.
Život
Narodil se ve Wassileu (Vasyliv) v Bukovině.
Již v mládí byl znám svou zběhlostí v talmudu, ale také mimořádnou schopností ujasnit text jiným. Získal několik rabínských autorizací a oficiální teologická studia si doplnil na rabínském semináři ve Vídni.
Své první rabínské místo nastoupil v Dobříši, odkud v roce 1909 odešel na Smíchov. V předválečné době působil jako rabín Smíchovské synagogy, která se vedle vinohradské a karlínské synagogy řadila k významným centrům liberálního judaismu v Praze.
Kromě rabínské pozice zastával řadu dalších funkcí: byl spoluzakladatelem a členem prezidia židovské školy v Praze, předsedou Svazu rabínů v Čechách, členem B'nai B'rith a řady dalších sionistických organizací.[2]
Před vypuknutím druhé světové války odešel do britské Palestiny, kde se usídlil v Jeruzalémě. I zde se zúčastňoval společenského života, byl ve stálém kontaktu s vrchním aškenázským rabínem Herzogem a byl předsedou organizace rabínů z Československa. Věnoval zde však více času také talmudickému studiu a získal si i v tomto prostředí respekt jako znalec talmudu.[2]
V Palestině působil také jako vojenský kaplan a byl náboženským poradcem československé zahraniční armády.[1] Z Jeruzaléma dojížděl k československé jednotce a vedl sobotní bohoslužby.
V roce 1942 se jeho žákem stal polní kaplan rabín Hanuš Rezek a dočasně byl přidělen k Československé vojenské misi v Jeruzalémě za účelem školení na kantora.
Dílo
Za svého působení v Praze vydal pojednání o kabale, po dlouhou dobu jedinou česky psanou rabínskou publikací na toto téma:
- ARJE, S. Pojednání o židovské mystice. Praha: Sfinx, 1922. (Spisy o kabale; sv. 1).
- Podstata a vývoj kabaly čili židovské mystiky od nejstarších dob až do doby přítomné. Vydáno jako úvod k českému překladu Kabaly J. C. Agrippy z Nettesheimu, 1922, přetisk 1990.
Potomci
S manželkou Minnou měl tři syny: Otto Arje, Kurt Arje, Herbert Arje. Kurt Arje se během druhé světové války účastnil bojů v Africe proti Italům a Němcům.
Po válce se dočasně vrátil do Prahy k práci v židovské obci. Jeden z jeho synů zůstal ve Spojeném království, kde dočasně působil pro BBC. Druhý syn se po válce vrátil do Prahy, kde žil až do okupace v roce 1968 a třetí syn se usadil v Izraeli.[3]
Vnučka rabi Arjeho, Hanna Arie-Gaifman, dcera Herberta Arje vystudovala hudbu a literaturu a od roku 2000 je ředitelkou Tischova uměleckého centra 92nd Street Y v New Yorku.[4] Její manžel Chajim Gaifman je profesorem logiky na Columbia University.[5]
Vnuk rabi Arjeho Dan Arje se narodil ve stejný den, kdy rabín zesnul. Na počest dědečka pojmenoval svého syna jménem Samuel Arje (*1981).[2]
Reference
- ↑ a b ARJE Samuel 17.1.1872-20.1.1950 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c SICHER, Gustav. Rabín dr. Samuel Arje. Zichrono livracha. Věstník Židovské obce náboženské v Praze. 1950-2-3, roč. XII., čís. 5, s. 55.
- ↑ Rabbi Samuel ARJE of Prague. groups.jewishgen.org [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné online.
- ↑ http://www.fzo.cz/wp-content/uploads/ros-chodes-2012-03.pdf
- ↑ http://www.92y.org/Uptown/Bio/Hanna_Arie-Gaifman.aspx
Literatura
- The Jews of Czechoslovakia, New York 1968–1984, 1, s. 339, 2, s. 79, 142, 178n., 3, s. 367; Věstník židovské náboženské obce 5/12, 1950.
Média použitá na této stránce