Samuel Groth

Samuel Groth
Sam Groth ve wimbledonské kvalifikaci 2014
Přezdívka	Grothy[1]
Stát	Austrálie Austrálie
Datum narození	19. října 1987 (35 let)
Místo narození	Narrandera, Nový Jižní Wales[1] Austrálie
Bydliště	Melbourne, Austrálie[1]
Výška	193 cm
Hmotnost	99 kg
Profesionál od	2006
Ukončení kariéry	24. ledna 2018
Držení rakety	pravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek	1 950 436 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	38–62
Tituly	0 ATP, 4 challengery, 7 Futures
Nejvyšší umístění	53. místo (17. srpna 2015)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	3. kolo (2015)
French Open	1. kolo (2015, 2016)
Wimbledon	3. kolo (2015)
US Open	2. kolo (2014, 2015)
Čtyřhra
Poměr zápasů	69–59
Tituly	2 ATP, 19 challengerů, 11 Futures
Nejvyšší umístění	24. místo (2. února 2015)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2017, 2018)
French Open	semifinále (2014)
Wimbledon	3. kolo (2016, 2017)
US Open	3. kolo (2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	semifinále (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20201008a8. října 2020 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Samuel „Sam“ Groth (* 19. října 1987 Narrandera) je australský profesionální tenista, hrající především deblové soutěže. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour dva turnaje ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal do září  2015 deset titulů ve dvouhře a dvacet šest ve čtyřhře. Od května 2012 drží rekord nejrychlejšího podání v mužském tenisu, když mu byla na pusanském challengeru naměřena hodnota 263,4 km/h.^[2][1]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2015 na 53. místě a ve čtyřhře pak v únoru téhož roku na 24. místě. Trénuje ho Ben Mathias.^[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se nejdále probojoval do semifinále mužské čtyřhry French Open 2014, v němž po boku kazašského hráče Andreje Golubjeva nestačili na pozdější vítězný pár Francouzů Juliena Benneteaua a Édouarda Rogera-Vasselina ve třech setech.

V australském daviscupovém týmu debutoval v roce 2014 baráží Světové skupiny proti Uzbekistánu, v níž za rozhodnutého stavu vyhrál čtvrtý singl nad Temurem Ismajlovem. Australané se udrželi v elitní skupině po výhře 5:0 na zápasy. Do roku 2015 v soutěži nastoupil k jedinému mezistátním utkáním s bilancí 1–0 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.

Tenisová kariéra

Ve wimbledonské juniorce 2005 si zahrál v páru s Britem Andrewem Kennaughem finále čtyřhry chlapců, z něhož odešli poraženi dvojicí Jesse Levine a Michael Shabaz po setech 4–6 a 1–6.^[3]

V sezóně 2007 si připsal vítězství nad krajanem Markem Philippoussisem. Na pusanském challengeru ATP zahrál v květnu 2012 nejrychlejší podání v mužském tenisu, když mu byla naměřena hodnota 263,4 km/h. Jednalo se o eso v zápase proti Bělorusovi Uladzimiru Ignatikovi, které prohrál 4–6 a 3–6.^[2]

2014

V roce 2014 obdržel divokou kartu do hlavní soutěže lednového Brisbane International, na němž se poprvé v kariéře probojoval do čtvrtfinále události ATP Tour. Následoval další start na divokou kartu na Australian Open, kde v úvodním kole nestačil na kanadskou turnajovou dvacet osmičku Vaska Pospisila po třísetovém průběhu. V březnu prošel kvalifikací Indian Wells Masters. Opět skončil v první fázi po těsné prohře od Kazacha Michaila Kukuškina až v tiebreaku třetí rozhodující sady. Premiérovou singlovou trofej z Challenger tour dobyl na březnovém Rimouski Challengeru v Kanadě. O dva týdny později si zahrál finále na León Challengeru, kde byl nad jeho síly nejvýše nasazený Izraelec Rajeev Ram. Bodový zisk jej po turnaji posunul na kariérní maxim, když figuroval na 136. příčce klasifikace.

V mužské čtyřhře French Open hrál po boku kazašského hráče Andreje Golubjeva. Na cestě do semifinále zdolali čtvrté nasazené Španěly Davida Marrera s Fernandem Verdascem a ve čtvrtfinále si poradili s polsko-švédskými turnajovými devítkami Łukaszem Kubotem a Robertem Lindstedtem. Mezi poslední čtyřkou dvojic však skončili na raketách pozdějšího vítězného páru Francouzů Juliena Benneteaua a Édouarda Rogera-Vasselina ve třech setech. Po grandslamu se v deblovém žebříčku posunul na kariérní maximum, 41. místo.

Ve Wimbledonu postoupil po třech výhrách z kvalifikace, ovšem v prvním kole hlavní soutěže jej vyřadil Ukrajinec Alexandr Dolgopolov bez ztráty setu. Na červencovém Hall of Fame Tennis Championships poprvé prošel do semifinále dvouhry, když přehrál obhájce titulu Nicolase Mahuta. Mezi poslední čtyřkou však nenašel recept na chorvatskou turnajovou dvojku Iva Karloviće. Bodový zisk jej přesto poprvé v kariéře posunul do elitní světové stovky.^[4]

V červenci také dosáhl na premiérový titul z okruhu ATP Tour, když ve čtyřhře Claro Open Colombia, hraného na tvrdých dvorcích v Bogotě, vyhráli s krajanem Chrisem Guccionem finále nad kolumbijským párem Nicolás Barrientos a Juan Sebastián Cabal. Po dvou zkrácených hrách úvodních sad rozhodl o vítězích až supertiebreak poměrem míčů [11–9].

V srpnu dosáhl debutového vítězsného zápasu v hlavní soutěži dvouhry grandslamu, když na úvod US Open přešel přes Španěla Alberta Ramose-Viñolase výsledkem 6–3, 7–6 a 6–3. Ve druhém kole však dohrál prohrou od favorizované světové dvojky Rogera Federera poměrem 4–6, 4–6 a 4–6.

Soukromý život

Narodil se roku 1987 v australské obci Narrandera do rodiny Philippa a Melindy Grothových. Má bratra Olivera a sestru Sophii. Tenis začal hrát v deseti letech. Podle vlastního vyjádření preferuje travnatý a tvrdý povrch. Silným úderem je podání. Bydlí v Melbourne a mezi turnaji také pobývá ve virginském Richmondu.^[1]

Od dubna 2009 do roku 2011 byl ženatý s australskou profesionální tenistkou Jarmilou Gajdošovou, která do sňatku reprezentovala rodné Slovensko. Během manželství hráčka užívala jméno s manželovým příjmením Jarmila Grothová.^[5]

Od roku 2011 byl během doby, v níž se nevěnoval tenisu, členem rezervního týmu Vermont Football Club, družstva hrajícího australský fotbal.^[6]

Finálové účasti na turnajích ATP World Tour

Čtyřhra: 5 (2–3)

Stav	Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Spoluhráč	Soupeři ve finále	Výsledek
Vítěz	1.	20. července 2014	Bogotá, Kolumbie	tvrdý	Chris Guccione	Nicolás Barrientos Juan Sebastián Cabal	7–6(7–5), 6–7(3–7), [11–9]
Finalista	1.	3. srpna 2014	Washington, D.C., Spojené státy	tvrdý	Leander Paes	Jean-Julien Rojer Horia Tecău	5–7, 4–6
Finalista	2.	27. září 2014	Šen-čen, ČLR	tvrdý	Chris Guccione	Jean-Julien Rojer Horia Tecău	4–6, 6–7(4–7)
Finalista	4.	19. října 2014	Moskva, Rusko	tvrdý (h)	Chris Guccione	František Čermák Jiří Veselý	6–7(2–7), 5–7
Vítěz	2.	16. července 2016	Newport, Spojené státy	tráva	Chris Guccione	Jonathan Marray Adil Shamasdin	6–4, 6–3

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

Dvouhra (10)

Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Soupeř ve finále	Výsledek
1.	5. dubna 2009	Mobile, Spojené státy	tvrdý	Jesse Witten	6–2, 3–0 ret
2.	3. října 2010	Antalya, Turecko	tvrdý	Radu Albot	6–3, 6–1
3.	10. října 2010	Antalya, Turecko	tvrdý	Artěm Smirnov	6–4, 6–2
4.	5. prosince 2010	Bendigo, Austrálie	tvrdý	Benjamin Mitchell	7–6(9–7), 6–4
5.	25. března 2012	Ipswich, Austrálie	antuka	Jason Kubler	5–7, 6–3, 6–2
6.	20. května 2012	Tegu, Jižní Korea	tvrdý	Frederik Nielsen	6–7, 6–4, 6–1
7.	24. února 2013	Mildura, Austrálie	tráva	James Lemke	6–1, 6–4
8.	24. března 2014	Rimouski, Kanada	tvrdý	Ante Pavić	7–6(7–3), 6–2
9.	3. května 2015	Santaizi, Tchaj-wan	tvrdý	Konstantin Kravčuk	6–7(5–7), 6–4, 7–6(7–3)
10.	1. června 2015	Manchester, Velká Británie	tráva	Luke Saville	7–5 6–1
11.	23. října 2016	Las Vegas, Spojené státy	tvrdý	Santiago Giraldo	6–7(4–7), 6–4, 7–5

Finále na juniorském Grand Slamu

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	Rok	Turnaj	Povrch	Spoluhráč	Soupeř ve finále	Výsledek
Finalista	2005	Wimbledon	tráva	Andrew Kennaugh	Jesse Levine Michael Shabaz	4–6, 1–6

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sam Groth na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Samuel Groth na Wikimedia Commons
• Samuel Groth na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Samuel Groth na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Samuel Groth na stránkách Davis Cupu (anglicky)