Samuel Hahnemann
| Samuel Hahnemann | |
|---|---|
 | |
| Narození | 10. dubna 1755 Míšeň |
| Úmrtí | 2. července 1843 (ve věku 88 let) Paříž |
| Příčina úmrtí | zápal plic |
| Místo pohřbení | Montmartre (do 1898) Hřbitov Père-Lachaise (od 1898; 48°51′38″ s. š., 2°23′39″ v. d.) |
| Bydliště | obytný dům Pfarrstraße 3 |
| Alma mater | Lipská univerzita Erlangensko-norimberská univerzita |
| Povolání | lékař, homeopat, farmakolog, chemik, farmaceut, vysokoškolský učitel a knihovník |
| Zaměstnavatel | Lipská univerzita |
| Choť | Johanne Henriette Leopoldine Küchler (1782–1830)[1] Mélanie Hahnemann (od 1835)[1] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Samuel Fridrich Christian Hahnemann (10. dubna 1755 Míšeň – 2. července 1843 Paříž) byl lékař, chemik a překladatel, zakladatel homeopatie.
Život
Narodil se na předměstí Míšně Triebischvorstadt v Horním Sasku, dnešním Německu jako třetí dítě malíře porcelánu Christiana Gottfrieda Hahnemanna a jeho druhé manželky Johanny Christiany Spieß. Po absolvování městské školy a knížecí školy sv. Afry v Míšni studoval medicínu na univerzitě v Lipsku, odkud na tři semestry odjel na univerzitu do Vídně, kde studoval u Josefa svobodného pána von Quarin, ředitele nemocnice milosrdných bratří. Studia přerušil z existenčních důvodů a ukončil je roku 1779 na univerzitě v Erlangenu. Zprvu se usadil v Hettstedtu.
Roku 1782 se oženil s Johannou Leopoldinou Henriettou Küchlerovou, dcerou lékárníka v Dessau, s níž měl osm dětí a často cestoval.
Kariéra
Na první praxi knihovníka a osobního lékaře odjel roku 1777 do sídla rakouského místodržitele v Hermannstadtu (Sibiu, česky Sibiň) v Sedmihradsku, kde se zabýval mj. léčením malárie, jíž také sám onemocněl. Tamže vstoupil do zednářské lóže St. Andreas zu den drei Seeblättern a k zednářství se hlásil také v následujících působištích.[2][3]
Zabýval se lékařskou vědou, experimentoval ve farmakologii a chemii. Jeho vědecké zájmy a neklidná povaha jej nutily cestovat po různých městech. Vystřídal Hettstedt, Dessau, Gommern u Magdeburgu, v Drážďanech vedl praxi od roku 1785. Roku 1791 byl povolán do Kurfiřtské akademie věd v Erfurtu, roku 1792 působil v Gothě, dále v Lipsku, Molschlebenu, Göttingenu, Pyrmontu, Wolfenbüttelu, Braunschweigu (1795) a Königslutteru (1796–1799), dále v Altoně a Eilenburgu, Lipsku (1811–1821) a Köthenu (1821–1835).
Od roku 1801 vyvinul nový systém přírodní léčby, tzv. homeopatii. Působil jako osobní lékař významných knížecích rodin (např. se u něj léčil Karel Filip ze Schwarzenbergu) a homeopat v Německu. Roku 1835 odjel do Francie, v Paříži působil až do své smrti.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ HOLTORF, Jürgen. Die Logen der Freimaurer, Nikol Verlags GmbH, Hamburg, ISBN 3-930656-58-2, s. 145
- ↑ GENNEPER, Thomas. Hahnemanns Mitgliedshaft im Freimaurerbund. S. 106–109. Zeitschrift für Klassische Homöopathie [online]. 2007-04-02. Roč. 32, čís. 03, s. 106–109. [10.1055/s-2006-938272 Dostupné online]. ISSN 0935-0853.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Samuel Hahnemann na Wikimedia Commons 
Autor Samuel Hahnemann ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Samuel Hahnemann
