Samuel Mikovíny

Samuel Mikovíny
Narození	1700 Cinobaňa
Úmrtí	23. března 1750 (ve věku 49–50 let) Trenčín
Alma mater	Univerzita Jena (do 1723) Altdorfská univerzita
Povolání	matematik, astronom, inženýr, vychovatel, kartograf, mědirytec, rytec a vědec
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Samuel Mikovíny (nebo Mikovíni, 1686, Cinobaňa-Turíčky nebo 1700, Ábelová – 23. března 1750, nedaleko Trenčína) byl slovenský inženýr-zeměměřič, kartograf a polyhistor.

Biografie

Narodil se v roce 1686 v Cinobani-Turíčkach (okres Lučenec). V roce 1719 se vyučil v Norimberku mědirytectví a později studoval na německých univerzitách v Altdorfu a Jeně (1721–1723), a nakonec kartografii na vojenské akademii ve Vídni. Krátce působil jako dvorní matematik saského knížete, v letech 1725 až 1735 byl stoličným matematikem-inženýrem Bratislavské stolice, věnoval se zejména melioračním pracím. V roce 1735 ho jmenovali profesorem báňské školy v Banské Štiavnici a inženýrem středoslovenských báňských měst.

Měl mimořádně rozmanitou a rozsáhlou činnost, jejíž těžiště bylo v kartografických a různých stavitelských pracích v oblasti vodních, báňských a z části i fortifikačních a jiných staveb. Byl jedním z hlavních spolupracovníků Mateja Bela při zpracování jeho rozsáhlých vlastivědných projektů, v rámci kterých vyhotovil mapy všech slovenských, a velkou část uherských, stolic. Jeho rozsáhlá kartografická tvorba znamenala kvalitativní skok v dějinách kartografie na Slovensku i v Uhersku, zejména exaktností měřících metod, ale i způsobem zpracování. Ve své kartografické činnosti kromě triangulace využíval i astronomického pozorování, v Bratislavě zřídil observatoř (1733), pravděpodobně první na Slovensku.

Výukou báňských odborníků v Banské Štiavnici položil též na exaktně matematické základy; sám přitom přednášel kromě technických předmětů i matematiku, zejména geometrii. V souvislosti s vědeckým sporem svého bývalého učitele, dvorního matematika J. J. Marinoniho, se věnoval i problému kvadratury kruhu a pomocí Lagnyho řádu vypočítal hodnotu π (pí) na 25 desetinných míst.

V čele této báňské školy v Banské Štiavnici, předchůdkyně štiavnické akademie, stál do roku 1748, poté se věnoval už jen inženýrské činnosti. Během terénních prací na výstavbě protipovodňové hráze v Trenčíně onemocněl a krátce na to při návratu domů do Štiavnice zemřel 23. března 1750 na neznámém místě.

Při příležitosti 250. výročí jeho úmrtí vydala Národní banka Slovenska pamětní minci v nominální hodnotě 500 Sk.^[1]

Galerie

• 

  Portrét Sámuela Mikovinyho od Sebestyéna Zellera s mapou Uherska v ruce a Bratislavským hradem v pozadí. Popis: „O Cara Patria quae me genuisti, dulcis Panonia“ - „Ó, moje sladká rodná zem, která mě porodila, Panónie“

• 

  Rytina Smolenického zámku od Samuela Mikovínyho

• 

  Budova první báňské školy v Banské Štiavnici. Samuel Mikovíny na škole přednášel v letech 1742–1746, což připomíná pamětní tabule na budově

• 

  Busta ve města Tata

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Samuel Mikovíny na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Samuel Mikovíny na Wikimedia Commons
• Článok na www.geodat.szm.sk