Samuel Pierpont Langley

Samuel Pierpont Langley
Samuel Pierpont Langley.jpg
Narození22. srpna 1834
Roxbury
Úmrtí27. února 1906 (ve věku 71 let)
Aiken
Místo pohřbeníForest Hills Cemetery
Alma materBoston English High School
Boston High School
Povoláníastronom, letecký konstruktér, astrofyzik, fyzik, inženýr, vynálezce, letecký inženýr a pilot
ZaměstnavateléHarvardova univerzita
Pittsburghská univerzita
Allegheny Observatory
Námořní akademie Spojených států amerických
Smithsonův institut
OceněníRumfordova medaile (1886)
Medaile Henryho Drapera (1886)
Rumfordova cena (1886)
Médaille Janssen (1893)
zahraniční člen Královské společnosti (1895)
… více na Wikidatech
RodičeSamuel Langley III[1] a Mary Sumner Williams[1]
FunkceSecretary of the Smithsonian (od 1887)
PodpisSamuel Pierpont Langley – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Samuel Pierpont Langley (22. srpna 1834, Roxbury, Massachusetts - 27. února 1906, Aiken, Jižní Karolína) byl americký astronom, fyzik, vynálezce bolometru a průkopník letectví. Maturoval na bostonské latinské škole, byl asistentem v observatoři na Harvardově univerzitě, pak se stal vedoucím katedry matematiky na Námořní akademii Spojených států. V roce 1867 se stal ředitelem Alleghenské observatoře a profesorem astronomie na Western University of Pennsylvania (nyní University of Pittsburgh), tento post zastával až do roku 1891, i když se roku 1887 stal sekretářem Smithsonova institutu. V čele institutu stál až do roku 1906. Byl zakladatelem Smithsonovy astrofyzické observatoře.

V roce 1886 obdržel Langley medaili Henryho Drapera od Národní akademie věd za své příspěvky v oblasti sluneční fyziky. Jeho publikace z roku 1890 týkající se infračervených pozorování v observatoři Allegheny v Pittsburghu, které provedl společně s Frankem Washingtonem Verym, využil Svante Arrhenius k prvním propočtům skleníkového efektu.

Práce v oblasti letectví

Langley se pokusil vyrobit pilotovaný létající stroj těžší než vzduch. Jeho modely létaly, ale dva pokusy pilotovaných letounů nebyly úspěšné. Langley začal v roce 1887 experimentovat s modely poháněnými gumovým svazkem a kluzáky. Postavil rotující rameno (fungovalo podobně jako aerodynamický tunel) a vyrobil větší létající modely poháněné miniaturními parními motory.

První úspěch se dostavil 6. května 1896, když jeho nepilotovaný model č. 5 uletěl téměř 1200 metrů po vypuštění katapultem z lodi na řece Potomac. To byla vzdálenost desetkrát delší než při jakémkoli předešlém experimentu s letadly těžšími než vzduch,[2] což ukazovalo, že jeho modely jsou stabilní a schopny vyvinout dostatečný vztlak. Dne 11. listopadu téhož roku uletěl jeho model č. 6 téměř 1500 m.[3] V roce 1898, na základě svých modelů, dostal Langley grant ve výši 50 000 dolarů od ministerstva války a 20 000 dolarů od Smithsonova institutu, aby vyvinul pilotované letadlo, které nazval Aerodrome (pocházející z řečtiny, volně přeloženo jako "vzdušný běžec"). Langley najal jako konstruktéra a zkušebního pilota Charlese M. Manlyho (1876-1927). Když se Langley od svého přítele Octave Chanuteho dozvěděl o úspěchu bratří Wrightů s kluzákem v roce 1902, pokusil se s nimi setkat, ale ti se jeho požadavku slušně vyhnuli.

Během konstrukce a stavby Aerodromu byla zadána zakázka na spalovací motor výrobci Stephenu Balzerovi (1864-1940). Když se mu nepodařilo vyrobit motor podle specifikací výkonu a hmotnosti, dokončil vývoj Manly. Tento motor měl daleko větší výkon než motor prvního letadla bratří Wrightů - 50 hp v porovnání s 12 hp. Tento motor byl pravděpodobně hlavním příspěvkem projektu k rozvoji letectví.

Stroj měl dráty vyztužená tandemová křídla. Měl výškové a směrové kormidlo, ale žádné zařízení pro ovládání náklonu podél podélné osy. Místo toho závisel na úhlu vzepětí křídel, jako u modelů, pro udržení zhruba vodorovného letu. Na rozdíl od letadla bratří Wrightů, které vzlétalo proti silnému větru a přistávalo na pevné půdě, usiloval Langley o bezpečnost zkoušením v klidném vzduchu nad hladinou řeky Potomac. To vyžadovalo použití katapultu ke startu. Stroj neměl žádný podvozek a plánovalo se, že po ukázkovém letu přistane na hladině.

Langley vzdal projekt po dvou neúspěšných startech 7. října a 8. prosince 1903. Pilotem letounu byl Manly. Při prvním pokusu se letoun zachytil o katapult, což vedlo k potopení stroje. Stroj byl vyloven a opraven. Tohoto pokusu se Langley neúčastnil.[3] Druhý pokus skončil odtržením zadního křídla poté, co stroj opustil katapult, a pádem do vody.[4] Manly byl z řeky zachráněn nezraněn. Neúspěšné pokusy měly velmi negativní ohlas v tisku.[3]

Aerodrome byl přestavěn a v roce 1914 uletěl, pilotován Glennem Curtissem, asi 900 m.[3] Šlo o součást jeho pokusu bojovat proti patentu bratří Wrightů a o snahu Smithsonova institutu zachránit Langleyho leteckou reputaci. Nicméně soud patent podpořil. Avšak Curtissovy lety povzbudily vedení Smithsonova institutu, aby nechalo vystavit Aerodrome ve svém muzeu jako "První pilotované letadlo v historii světa, schopné ustáleného volného letu."[3]

Ocenění

Na Langleyho počest byla pojmenována řada věcí, většinou spojených s letectvím.

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Samuel Pierpont Langley na anglické Wikipedii.

  1. a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. Historical note [online]. National Air and Space Museum, Archives Division, Samuel P. Langley Collection [cit. 2016-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-30. (anglicky) 
  3. a b c d e A Timeline of Samuel P. Langley's Life and Career [online]. National Air and Space Museum, Archives Division, Samuel P. Langley Collection [cit. 2016-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-28. (anglicky) 
  4. BALLARINI, Philippe. Samuel Langley: (1834-1906) from failure to posterity. [online]. 2000 [cit. 2016-01-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Signature of Samuel Pierpont Langley (1834–1906).png
Signature of Samuel Pierpont Langley (1834–1906) from The Twentieth Century Biographical Dictionary of Notable Americans, Volume VI, 1904
Samuel Pierpont Langley.jpg
Samuel Pierpont Langley, pioneer aviator and 3rd Secretary of the Smithsonian Institute. taken during his tenure at the Smithsonian (1887-1906), and credited to him. It is in the public domain as produced by the United States Government, and also because published before 1923.
LangleyAerodromeFlown.jpg
Langley Aerodrome Flown in 1914
McClure's magazine (1893) (14761481451).jpg
Autor: McClure, S. S. (Samuel Sidney), 1857-1949, Licence: No restrictions

Identifier: mccluresmagazinev8mccl (find matches)
Title: McClure's magazine
Year: 1893 (1890s)
Authors: McClure, S. S. (Samuel Sidney), 1857-1949
Subjects:
Publisher: New York : S.S. McClure
Contributing Library: Lincoln Financial Foundation Collection
Digitizing Sponsor: The Institute of Museum and Library Services through an Indiana State Library LSTA Grant

View Book Page: Book Viewer
About This Book: Catalog Entry
View All Images: All Images From Book
Click here to view book online to see this illustration in context in a browseable online version of this book.

Text Appearing Before Image:
acy. It was his fate—a fate with Cleveland administration can confidentlysomething of the tragic in it—that his very appeal to the judgment of history. No-endeavors to revive the best of the old body pretends that Mr. Cleveland is theDemocracy served only to reveal the moral ideal human being or the ideal statesman;decay and the political disruption of the but it is safe to say that the greatnessDemocracy of his day, and to consign him of his name will constantly grow in theto an isolation paralleled in our history historic retrospect, and that his figure willonly by that of John Quincy Adams, continue to stand strong and eminent inThere could be no more whimsical irony the front rank of American Presidentsof fortune than that, after Mr. Cleveland long after the small politicians whohad led his party to victory over the sought to thwart or belittle him haveMcKinley tariff, not only the specific fruits been buried under the drift sands ofof that victory were made repugnant to time.
Text Appearing After Image:
> o ffi< o H O i—i oPi QO J PiO CO enW OPi P-, McClures Magazine. Vol. IX. JUNE, 1897. No. 2. THE FLYING-MACHINE. By Professor S. P. Langley With illustrations made directly from Professor La??gleys machine and approved by him. I HAVE been asked to prepare an ac- and which have actually flown for consid-count of some experiments I have erable distances. There is in preparationconducted with flying-machines, built a description of this work for the profes-chiefly of steel, driven by steam-engines, sional reader; but in view of the great gen-eral interest in it, and of the nu-merous unauthorized statementsabout it, it has seemed well towrite provisionally the informaland popular account which isnow given. The work has occu-pied so much of my life that Ihave presented what I have tosay at present in narrative form.By flying-machine is heremeant something much heavierthan the air, and entirely differ-ent in principle from the balloon,which floats only on account ofits lightness, a

Note About Images

Please note that these images are extracted from scanned page images that may have been digitally enhanced for readability - coloration and appearance of these illustrations may not perfectly resemble the original work.
Samuel Pierpont Langley and Charles M. Manly - GPN-2000-001298.jpg
Samuel Pierpont Langley (1834-1906) with chief mechanic and pilot, Charles M. Manly.
The Langley Aerodrome (4616323625).jpg
Autor: NASA on The Commons, Licence: No restrictions

Description: L90-4341: "The Langley Aerodrome, brainchild of a group led by Samuel Langley. Shortly after this photo was taken, the December 8, 1903, the second manned test of the Aerodrome ended abruptly in failure, as it fell into the Potomac River". Photograph published in Winds of Change, 75th Anniversary NASA publication, page 6.

Image #: NIX-EL-2001-00462