Samuel Sandys

Samuel Sandys, 1. baron Sandys
Portrét z roku 1720 (Godfrey Kneller)
Kancléř pokladu
Ve funkci: 16. února 1742 – 25. srpna 1743
Předchůdce	Sir Robert Walpole
Nástupce	Sir Henry Pelham
Prezident úřadu pro obchod a kolonie
Ve funkci: 21. března 1761 – 1. března 1763
Předchůdce	George Montagu, 2. hrabě z Halifaxu
Nástupce	Sir Charles Townshend
Stranická příslušnost
Členství	Whigové
Narození	10. srpna 1695 Blockley
Úmrtí	21. dubna 1770 (ve věku 74 let) Highgate
Místo pohřbení	Church of St Andrew, Ombersley
Choť	Laetitia Tipping (od 1725)
Rodiče	Edwin Sandys a Alice Rushout
Děti	Edwin Sandys, 2nd Baron Sandys Martin Sandys Anne Sandys
Alma mater	New College
Profese	politik
Commons	Samuel Sandys, 1st Baron Sandys
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Samuel Sandys, 1. baron Sandys (Samuel Sandys, 1st Baron Sandys of Ombersley) (10. srpna 1695 – 21. dubna 1770, Londýn, Anglie) byl britský politik ze starobylé rodiny. Byl dlouholetým poslancem Dolní sněmovny, od roku 1743 s titulem barona členem Sněmovny lordů. Krátce zastával funkce ministra financí (1742–1743) a ministra obchodu (1761–1763).

Životopis

(c) Trevor Rickard, CC BY-SA 2.0

Pocházel ze starobylé rodiny, k jeho předkům patřil mimo jiné yorský arcibiskup Edwin Sandys (1519–1588). Samuel byl synem Edwina Sandyse (1659–1699), poslance Dolní sněmovny a majitele statků ve Worcestershire. V letech 1711–1715 studoval na univerzitě v Oxfordu, studium ale nedokončil a vypravil se na kavalírskou cestu po Evropě. V letech 1718–1743 byl členem Dolní sněmovny, celou dobu zastupoval město Worcester a patřil k whigům. Původně podporoval premiéra Roberta Walpola, později přešel k vnitrostranické opozici vedené Williamem Pulteneyem. Až po Walpolově pádu se dostal k vládním úřadům a v letech 1742–1743 byl kancléřem pokladu (ministr financí). Zároveň byl mluvčím vlády v Dolní sněmovně a v roce 1742 se také stal členem Tajné rady. V letech 1743–1744 zastával ve vládě méně významnou funkci výplatčího rent dvorských úředníků (Cofferer of the Household). Mezitím byl v roce 1743 povýšen na barona a povolán do Sněmovny lordů. Později obdržel méně vlivné funkce královského sudího v jižních hrabstvích (1756) a v severních hrabstvích (1759–1761). Do vlády se vrátil až v Newcastlově kabinetu, kdy se stal prezidentem úřadu pro obchod a kolonie (1761–1763).

Jeho manželkou byla Letitia Tipping (1704–1779) z parlamentní rodiny, dcera poslance Sira Thomase Tippinga. Měli spolu deset dětí, sedm synů a tři dcery, většina z nich zemřela v dětství. Šestý syn John Sandys (1735–1758) padl v Německu za sedmileté války. Nejstarší syn Edwin (1726–1797) byl dlouholetým členem Dolní sněmovny (1747–1770) a poté dědicem peerského titulu barona, zemřel bez potomstva. Mladší syn Martin (1728–1768) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti plukovníka. Martinova dcera Mary Sandys (1762–1836) se provdala do rodu Hillů a v roce 1803 byl pro ni obnoven baronský titul. Titul barona byl odvozen od rodinného sídla Ombersley Court v hrabství Worcestershire.

Odkazy

Literatura

• KOVÁŘ, Martin: Velká Británie v éře Roberta Walpola. K vývoji britského státu a britské společnosti v první polovině 18. století.; Praha, 2004; 273 s. ISBN 80-86642-23-2

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Samuel Sandys na Wikimedia Commons
• Samuel Sandys na webu britského parlamentu dostupné online
• Samuel Sandys na Dictionary of National Biography dostupné online
• 1. baron Sandys na webu thepeerage dostupné online