Samuelova jeskyně
| Samuelova jeskyně | |
|---|---|
 (c) Zp, CC BY-SA 3.0 Samuelova jeskyně | |
| Údaje o jeskyni | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Sloup v Čechách |
| Zeměpisné souřadnice | 50°44′5,28″ s. š., 14°35′21,12″ v. d. |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Samuelova jeskyně | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Samuelova jeskyně je umělý skalní útvar u obce Sloup v Čechách na Českolipsku z 18. století. Jedná se o skalní obydlí, vytesané místním poustevníkem Samuelem Görnerem. Z geomorfologického hlediska okolní skály náležejí do Zákupské pahorkatiny.
Historie
Rodák z obce Sloup, poustevník Samuel Görner si vytesal (či nechal vytesat[1]) v roce 1718 ve skále, dříve pojmenované jako Spitziger Stein, tj. Špičatý kámen, poblíž své vesnice jeskyni, kterou používal jako své obydlí, resp. poustevnu[2]. V ní se věnoval broušení skleněných čoček, výrobě brýlí a dalekohledů. Strávil tu 17 let, v roce 1735 odešel na nedaleký hrad Sloup, na jehož vrcholu je jeho socha s dalekohledem. [3] V roce 1742 utekl na čas ve strachu před pruským vojskem do Prahy, v roce 1756 odešel na pouť do Říma, odkud se vrátil roku 1760. Ke konci života se přestěhoval k Příbrami, kde byl oloupen a zavražděn.[4]
V roce 1897 byl v jedné z místností na stěnu zhotoven německy psaný nápis, připomínající působení poustevníka v jeskyni a na skále byla vytvořena vyhlídka. V roce 2002 sem byly instalovány nové české a německé popisné tabulky a o rok později byl prostor zrenovován obcí a podnikem Lesy ČR.
Popis poustevny
Poustevna má dvě ve skále vytesané místnosti: předsíňku, která sloužila zároveň jako kuchyňka (dochován do skály vytesaný dymník, který odváděl kouř z ohniště) a obytnou místnost 6 x 2,5 metru, opatřenou dvěma okny (okna byla původně zasklena, zasklení se nedochovalo, okna byla později zajištěna mřížemi). Ke vchodu do poustevny vede řada do skály vytesaných schodů.
Přístup pro turisty
Od parkoviště pod hradem Sloup vedou navigační šipky přes obec na kraj lesa, odtud je dosti příkrá cesta, opatřená v serpentinách zábradlím vzhůru ke skalám. [5]
Galérie fotografií
Samuelova jeskyně vnitřek
Samuelova jeskyně okno
Samuelova jeskyně vnitřek 2
(c) Zp, CC BY-SA 3.0Vyhlídka nad jeskyní
Odkazy
Reference
- ↑ KÜHN, Petr. Samuelova jeskyně. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 2003, roč. 12, s. 417. ISSN 1211-9172. ISBN 80-86319-06-7.
- ↑ Českolipsko, Průvodce 56. Praha: Soukup a David, 2009. ISBN 978-80-86899-19-0. Kapitola Král skalních hradů, s. 117.
- ↑ RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.]: KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Samuelova jeskyně, s. 135.
- ↑ RŮŽIČKA, Jiří; JORDÁKOVÁ, Jana; POZLOVSKÁ, Zuzana. Lužické hory do kapsy. Praha 1: KMa s. r. o.,, 2006. ISBN 80-7309-328-6. Kapitola Samuelova jeskyně, s. 158.
- ↑ Českolipsko do kapsy, s. 138
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Samuelova jeskyně na Wikimedia Commons - Web obce Sloup
- Podrobný popis na webu Lužických hor
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Sign of cave to use in map's legend
(c) Zp, CC BY-SA 3.0
pohled z vyhlídky nad Samuelovou jeskyní u Sloupu v Čechách Autor: Zp
