San José (loď)

Výbuch galeony San José na obraze Samuela Scotta
Výbuch galeony San José na obraze Samuela Scotta
Základní údaje
Vlajka
Typgaleona
Zahájení stavby1697
Spuštěna na vodu1698
OsudPotopena 8. června 1708 v bitvě u Barú
Takticko-technická data
Výtlak1200 t[1]
Pohonplachty
Posádka600
Výzbroj64 kanónů[1]
Poloostrov Barú v Kolumbii (nedaleko Cartageny)

San José byla třístěžňová galeona španělského námořnictva, potopená za tzv. války o španělské dědictví (Guerra de Sucesión Española) Angličany[2] v noci ze 7. června 1708 nedaleko opevněného kolumbijského přístavu Cartagena.[3] Pravděpodobně převážela 200 tun smaragdů, zlata a stříbrných mincí,[4] náklad by se dle odhadů mohl stát největším potopeným pokladem na světě. Jeho odhadovaná cena se pohybuje mezi 3–17 miliardami amerických dolarů,[5][6] loď je nazývána „svatým grálem španělských koloniálních vraků“.[7] Vrak této galeony byl nalezen roku 1982 americkou společností Sea Search Armada (SSA).[8] Kolumbijská vláda ji kvůli neshodě o výši nálezného odmítla k vraku pustit. Následoval vleklý soudní spor. Roku 2015 Kolumbie oznámila vlastní, v pořadí tedy druhý, nález vraku San José.[9]

Historie

Výstavba plavidla

Smlouva na výstavbu dvou sesterských lodí byla podepsána se Španělskou korunou roku 1696.[10] Plavidlo postavil v letech 1697–1698 v loděnici v baskickém Mapilu (v provincii Gipuzkoa) Pedro de Aróstegui,[11] a to dle návrhu Francisca Antonia Garroteho.[12] Jeho sesterskou lodí byla galeona San Joaquín.[1]

Válka o španělské dědictví

San José byla potopena za války o španělské dědictví, ke které došlo krátce po smrti krále Karla II. Španělského. Galeona San José byla vlajkovou lodí jižní flotily, které velel admirál José Fernández de Santillán.[13] Konvoj tří galeon a 12 nákladních lodí měl z amerických kolonií do Evropy odvézt cennosti pro další vedení války. Většinu nákladu flotila nejdříve naložila v panamském Portobelu (nejcennější část nákladu byla naložena na galeony San José a San Joaquin, zbytek na galeonu Santa Cruz), odkud měl konvoj pro další náklad odplout do Cartageny. Na cestu do Cartageny ji posílily dvě francouzské fregaty, i když podle původních plánů ale měl být francouzský doprovod mnohem silnější. Několik desítek kilometrů před Cartagenou (u poloostrova Barú) konvoj zastihla čtveřice britských válečných lodí pod vedením kapitána Charlese Wagera na vlajkové lodi Expedition.[14] Angličané napadli jádro konvoje, kterým byly španělské galeony. V následující bitvě u Barú (La batalla de Barú) galeona San José po dlouhém boji s Expedition vybuchla a potopila se. Z posádky, která se skládala ze zhruba 578–600 členů,[15] se jich zachránilo pouze 8–11.[16][9]

Znovuobjevení a vyzvednutí vraku

Roku 1982 společnost Sea Search Armada (SSA), specializující se na hledání starých vraků, lokalizovala pozůstatky San José. SSA předpokládala zisk 50 % hodnoty nákladu, avšak Kolumbie jí byla ochotna přiznat pouze 5 % hodnoty nákladu, a proto jeho vyzvednutí nepovolila. Američtí investoři SSA se tedy odměnu snažili vymoci soudně. Požadavky SSA byly soudy několikrát zamítnuty, přesto nebyly spory roku 2015 zcela u konce.[9] Také Španělsko se přihlásilo k jeho vlastnictví, neboť galeona vyplula pod španělskou vlajkou.[17]

Dne 5. prosince 2015 kolumbijský prezident Juan Manuel Santos potvrdil (znovu)objevení vraku galeony San José mezinárodním hledačským týmem spolupracujícím s kolumbijským námořnictvem.[7] Vrak údajně leží na blíže neupřesněném místě v hloubce přibližně 300 metrů. Kolumbie plánuje, že poklad vyzvedne sama.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c El Galeón San José y la batalla de Barú [online]. Todo a Babor [cit. 2017-07-09]. Dostupné online. (španělsky) 
  2. ↑ ČTK. Komu patří miliardy z galeony San José? O poklad z vraku se přetahují tři strany. Hospodářské noviny. 2015-12-09. Dostupné online [cit. 2017-07-09]. 
  3. ↑ M.B.H., STANDARD Verlagsgesellschaft. Schätze in Milliardenwert: Sagenumwobene Galeone "San José" soll geborgen werden. derStandard.at. Dostupné online [cit. 2017-07-09]. 
  4. ↑ Galeone „San Jose“ in Kolumbien: Spanien meldet Anspruch an » latinapress Nachrichten. latinapress Nachrichten. 2015-12-06. Dostupné online [cit. 2017-07-09]. (německy) 
  5. ↑ Schiffswrack "San José": Streit über Milliardenschatz in Schiffswrack. Die Zeit. 2015-12-07. Dostupné online [cit. 2017-07-09]. ISSN 0044-2070. (německy) 
  6. ↑ Unterwassergrabung: Bis zu 17 Milliarden locken im Wrack der „San José“ - WELT. DIE WELT [online]. [cit. 2017-07-09]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Kolumbijci objevili svatý grál: Potopená galeona může skrývat poklad v hodnotě miliard dolarů. Aktuálně.cz [online]. Economia, rev. 2015-12-06 [cit. 2017-07-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ SEMANA. Uno de los tesoros más valiosos del mundo acaba de ser encontrado en las profundidades del mar Caribe. ¿Qué hay detrás de este histórico descubrimiento?. Uno de los tesoros más valiosos del mundo acaba de ser encontrado en las profundidades del mar Caribe. ¿Qué hay detrás de este histórico descubrimiento? [online]. [cit. 2017-07-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d Kolumbie objevila patrně nejcennější vrak historie. Už podruhé [online]. Technet.cz, rev. 2015-12-09 [cit. 2017-07-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ El galeón San José y la batalla de Barú. www.todoababor.es [online]. [cit. 2017-07-10]. Dostupné online. (španělsky) 
  11. ↑ Kolumbien: Spanisches Schatzschiff wird vom Meeresgrund geborgen » latinapress Nachrichten. latinapress Nachrichten. 2016-07-31. Dostupné online [cit. 2017-07-09]. (německy) 
  12. ↑ FERREIRO, Hechos de Hoy / I. R. Galeón San José, hundido en 1708 CON 200 toneladas de tesoros. hechosdehoy.com. Dostupné online [cit. 2017-07-09]. (Spanish) 
  13. ↑ SEGOVIA, Rodolfo. La tragedia del galeón San José. El Tiempo [online]. 2016-01-11 [cit. 2017-07-10]. Dostupné online. (španělsky) 
  14. ↑ El último combate del San José. Espejo de navegantes. 2015-12-07. Dostupné online [cit. 2017-07-10]. (španělsky) 
  15. ↑ Der Schatz der Karibik - In Kolumbien wurde die spanische Galeone San José gefunden. Deutschlandfunk. Dostupné online [cit. 2017-07-09]. (německy) 
  16. ↑ SELLE, Anett. Spuren der verschwundenen Schätze. Der Tagesspiegel. 2016-08-06. Dostupné online [cit. 2017-07-09]. (německy) 
  17. ↑ Milliardenschatz: Kolumbien will Galeone „San Jose“ bergen. news.ORF.at. 2016-07-31. Dostupné online [cit. 2017-07-09]. (německy) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Wager's Action off Cartagena, 28 May 1708.jpg

The English painter Samuel Scott (1702-1772) specialised in marine painting and views of London. A strong influence of the art of Willem van de Velde the Younger can be detected, particularly in his early work. This painting refers to Commodore (later Admiral) Charles Wager’s assault on a Spanish treasure fleet off Cartagena in modern-day Colombia on 28 May 1708. Wager’s vessel, the ‘Expedition’, 70 guns, is shown in the centre attacking the Spanish flagship, the ‘San José’, 60 guns. The force of the gunfire seems to blow the Spanish vessel apart in a cloud of smoke and flames, reflected on the water. The other two English ships to the right are the ‘Kingston’, 60 guns, and ‘Portland’, 54 guns. However, Wager was not well supported by his squadron whose captains were court martialled for not having performed their duty, and duly dismissed from their posts (Campbell and Berkenhout, ‘Lives of the British Admirals…’, vol.3 (London, 1785), p.210). Whilst Wager obtained enough from the supporting Spanish ships to make him rich, the ‘San José’ and the bulk of the fleet’s gold, silver and emeralds sank several hundred feet to the seabed, earning her the unofficial title of “holy grail of shipwrecks”.

This picture may have been the original used for the design of Wager’s monument in the north transept of Westminster Abbey, completed 1747 by the Flemish-born sculptor Peter Scheemakers, who is recorded in a sale catalogue of 1756 as owning a picture by “Mr Scot (sic)” of very nearly identical size (the present item is in fact two inches wider) entitled “The Taking the Galeons by Sir Charles Wager”. Wager’s death (24 May 1743) and the monument’s unveiling have therefore served as earliest and latest respective dates for its production. Scott seems to have used a drawing by van de Velde as a model for this composition and the ships are probably also based on older models rather than eyewitness accounts of the event.
Barú.jpg
Autor: Nietzscheus, Licence: CC BY-SA 3.0
Ubicación de las Playas de Barú, en relación con Cartagena de Indias y las Islas del Rosario
Flag of Spain (1701–1760).svg
Autor: Durero, Licence: CC BY-SA 4.0
Ensign of Spanish Navy established by Philip V in 1701 and was in use until 1760. Also was the battle flag of the Cadiz Squadron between 1732 and 1760.