San Vittore

San Vittore
Pohled na obec
Pohled na obec
San Vittore – znak
znak
Poloha
Souřadnice46°14′24″ s. š., 9°6′18″ v. d.
Nadmořská výška278 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonGraubünden
OkresMoesa
San Vittore
San Vittore
San Vittore, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha22,06 km²
Počet obyvatel834 (2018)[1]
Hustota zalidnění37,8 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.sanvittore.ch
PSČ6534
Označení vozidelGR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

San Vittore je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Moesa. Nachází se v údolí řeky Moesa, asi 75 kilometrů jihozápadně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 278 metrů. Žije zde 834[1] obyvatel.

Geografie

Letecký pohled na obec (1964)

Obec sousedí na západě s kantonem Ticino a leží na obou březích řeky Moesa na konci údolí Val Mesolcina, jen několik kilometrů od Bellinzony, hlavního města Ticina. Katastr obce na levém břehu řeky řeky je neobydlený a zalesněný. Na pravém břehu řeky se obec rozprostírá daleko na severu až do nadmořské výšky 2278 m n. m. u vrcholu Mot Ciarin.

Obec se skládá z hlavního centra a místní části Monticello (337 m n. m.), ležící asi tři kilometry západně, přímo na hranici kantonu. Z celkové rozlohy obce necelých 22 km² zaujímají lesy a lesní porosty 1469 ha. Zemědělská půda zaujímá 341 ha a 331 ha tvoří neproduktivní půda (většinou hory). Zbývajících 62 ha tvoří plochy osídlení.

K obci patří dlouhá exkláva Alpe di Rescignaga, která na jihu hraničí s Itálií a je zcela obklopena územím obce Roveredo.

Sousedními obcemi jsou také Buseno a Calanca v kantonu Graubünden, Arbedo-Castione v kantonu Ticino a Gravedona ed Uniti (dříve Germasino) v Itálii.

Historie

Hrad Torre di Palla

První zmínka o obci pochází z roku 1168 a nese název sancto Victore.[2] Nejstarším kostelem je Santa Croce v části Campagna, starý je také kostel San Lucio v části Palla a kostel Panny Marie v Monticellu. Hlavní kostel je zasvěcen svatému Viktoru a Janu Křtiteli. Kanonii se šesti kanovníky v San Vittore založil v roce 1219 Heinrich von Sax. Byli zodpovědní za pastoraci údolí Misox a Calanca. Po jmenování duchovního na počátku 17. století se jednotlivé kostely začaly oddělovat a vedly ke zrušení kláštera.[2]

San Vittore bylo spojeno s Roveredem až do roku 1646, kdy došlo k rozdělení lesů a alp. Od té doby tvoří samostatnou obec, jejíž historie je totožná s historií údolí Misox.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok1826185019001950197019802000200420102011201220132020
Počet obyvatel465594517468666555657688714724742754864

Údolí Moesa je jednou z italsky mluvících oblastí kantonu Graubünden. Převážná většina obyvatel obce tak hovoří italsky.

Doprava

Historický vlak na trati nedaleko San Vittore (2012)

San Vittore leží na kantonální hlavní silnici č. 13. Západně od obce vede také dálnice A13 v trase St. Margrethen – Chur – Bellinzona (nejbližší exit 39).

Železniční spojení do obce zajišťovala železniční trať z Bellinzony do Mesocca, otevřená roku 1907. Pro malý zájem cestujcích byla na trati v květnu 1972 ukončena osobní doprava a zcela zrušen úsek mezi Bellinzonou a stanicí Castione-Arbedo. V roce 1978 horní úsek trati poničila silná bouře a i nákladní doprava byla následně zcela zastavena. Na zbylém úseku Castione-Arbedo – Cama probíhal až do roku 2013 muzejní turistický provoz; od roku 2013 je trať zcela bez provozu a čeká na další osud.[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku San Vittore GR na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. ↑ a b c SANTI, Cesare. San Vittore [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2011-02-03 [cit. 2022-06-05]. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ Ende der Misoxerbahn-Fahrzeugsammlung. Die Museums-Eisenbahn. Roč. 2021, čís. 1, s. 4. (německy) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce