Sanatorium Ondřeje Schneidera
| Sanatorium Ondřeje Schneidera | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Sloh | neorenesance |
| Architekti | Čeněk Gregor, Karel Stark |
| Výstavba | 1892 |
| Přestavba | 1908, 1929 |
| Poloha | |
| Adresa | Ke Karlovu 1771/18, Na Bojišti 1771/1, Praha 2 - Nové Město,  Česko |
| Ulice | Na bojišti |
| Souřadnice | 50°4′23,32″ s. š., 14°25′38,1″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 51990/1-2300 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sanatorium Ondřeje Schneidera je bývalé sanatorium v Praze 2 na Novém Městě, které stojí na rohu ulic Ke Karlovu a Na Bojišti. Budova je chráněna jako nemovitá kulturní památka České republiky a je stále využívána k lékařským účelům.[1]
Historie
Sanatorium v neorenesančním stylu bylo postaveno v letech 1891–1892 podle návrhu architektů Čeňka Gregora a Karla Starka. V letech 1908–1909 se k původnímu severnímu křídlu připojila jižní přístavba, adaptovaná Josefem Blechou v letech 1928–1929.[1]
V roce 2013 byla provedena rekonstrukce keramických obkladů v interiéru ve spolupráci s akad. sochařem Vojtěchem Paříkem a akad. arch. Markem Houskou, kteří provedli repase keramického obkladu salonku s fontánkou v nárožním arkýři budovy.[2]
Popis
Třípatrová nárožní budova stojí volně. Je sestavena ze dvou třítraktových křídel. Průčelí je desetiosé se zvýšeným přízemím. Válcová věž v nároží má v otevřené arkádě vchod.[1] Vysoké stupňovité štíty jsou inspirovány nizozemskou renesancí. Fasáda je založena na kontrastu režného zdiva a omítaných prvků. Střední arkýř je po stranách doplněn balkony se segmentově vyklenutými čely.[1] Průčelí do zahrady je třináctiosé s krajními rizality, mezi nimiž mají obě horní přistavěná patra souvisle prosklené stěny.[1]
V interiéru se dochovala řada původních prvků, například vstupní vestibul za podloubím věže s kamenným obkladem a stylově čistým kovaným zábradlím,[1] arkýřovitá dřevěná vrátnice, obložení barevně glazovanými kachlíky a reliéfní ženskou figurou, původní, pozdně secesní dveře,[1] kruhová klubovna v nejvyšším patře se secesními vitrážemi v oknech nebo knihovna.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h Sanatorium. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000471966, rejstříkové číslo ÚSKP 51990/1-2300. [cit. 2025-01-03]. Dostupné online
- ↑ Sanatorium Ondřeje Schneidera. Encyklopedie Prahy 2. Místa. Stavby. Eva Šinclová, 27.11.2019. [cit. 2025-01-03]. Dostupné online
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sanatorium O. Schneidera na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“