Sandra Elkasevićová
| Sandra Elkasevićová | |
|---|---|
 Sandra Perkovićová (2015) | |
| Osobní informace | |
| Narození | 21. června 1990 (34 let) Záhřeb |
| Stát |  Chorvatsko |
| Výška | 183 cm |
| Hmotnost | 85 kg |
| Choť | Edis Elkasević |
| Kariéra | |
| Disciplína | hod diskem |
| Účasti na LOH | 2012, 2016, 2020, 2024 |
| Účasti na MS | 2009, 2013, 2015, 2017, 2019, 2022 |
| Účasti na ME | 2010, 2012, 2014, 2016, 2018, 2022, 2024 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Atletika na LOH | ||
| zlato | Londýn 2012 | hod diskem |
| zlato | Rio de Janeiro 2016 | hod diskem |
| bronz | Paříž 2024 | hod diskem |
| Mistrovství světa v atletice | ||
| zlato | Moskva 2013 | hod diskem |
| zlato | Londýn 2017 | hod diskem |
| stříbro | Peking 2015 | hod diskem |
| stříbro | Eugene 2022 | hod diskem |
| bronz | Dauhá 2019 | hod diskem |
| Mistrovství Evropy v atletice | ||
| zlato | Barcelona 2010 | hod diskem |
| zlato | Helsinky 2012 | hod diskem |
| zlato | Curych 2014 | hod diskem |
| zlato | Amsterdam 2016 | hod diskem |
| zlato | Berlin 2018 | hod diskem |
| zlato | Mnichov 2022 | hod diskem |
| zlato | Řím 2024 | hod diskem |
| Mistrovství světa v atletice do 17 let | ||
| stříbro | Ostrava 2007 | hod diskem |
Sandra Elkasevićová (rozená Perkovićová, * 21. června 1990 Záhřeb, Jugoslávie) je chorvatská atletka–diskařka, dvojnásobná olympijská vítězka a mistryně světa, sedminásobná mistryně Evropy.
Sportovní kariéra
Je členkou atletického klubu Dinamo-Zrinjevac v Záhřebu a držitelkou držitelkou chorvatského seniorského rekordu. 28. července 2010 zvítězila na Mistrovství Evropy v Barceloně, když posledním hodem, jako nejmladší finalistka, hodila 64,67 metru. Je několikanásobnou mistryní Chorvatska ve hodu diskem a vrhu koulí.
V letech 2012 až 2014 se stala postupně olympijskou vítězkou, mistryní světa a opět mistryní Evropy v hodu diskem. Po stříbrném stupínku v soutěži diskařek na světovém šampionátu v Pekingu v roce 2015 následovalo opět vítězství na olympiádě v Rio de Janeiro v roce 2016 a na světovém šampionátu v Londýně o rok později.
V srpnu 2018 obhájila titul mistryně Evropy v hodu diskem. V roce 2022 se rovněž stala mistryní Evropy v hodu diskem výkonem 67,95 metru.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.atletika.cz [online]. [cit. 2022-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-17.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sandra Elkasevićová na Wikimedia Commons - Sandra Elkasevićová na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Profil na Tilastopaja.eu (anglicky)
- Sandra Elkasevićová v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
.svg)
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
.svg)
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
.svg)
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
.svg)
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
_(construction).png)
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).
Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.
- l = 2/3 × L
- C = 1/3 × L
- S = 2/5 × l
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg){kind=link}
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
Autor: Doha Stadium Plus Qatar from Doha, Qatar, Licence: CC BY 2.0
Croatian discus thrower Sandra Perkovic reacts after winning gold at the Doha Diamond League.
Pic by Mohan
www.dohastadiumplusqatar.com.svg)
Flag of Belarus 1995-2012
.svg)
Flag of Second Polish Republic in period from August 25, 1919 to March 28, 1928. Red shade used here is HTML "crimson" #D91E3D. Proportion 5:8.