Sandra Elkasevićová

Sandra Elkasevićová
Sandra Perkovićová (2015)
Sandra Perkovićová (2015)
Osobní informace
Narození21. června 1990 (34 let)
Záhřeb
StátChorvatsko Chorvatsko
Výška183 cm
Hmotnost85 kg
ChoťEdis Elkasević
Kariéra
Disciplínahod diskem
Účasti na LOH2012, 2016, 2020, 2024
Účasti na MS2009, 2013, 2015, 2017, 2019, 2022
Účasti na ME2010, 2012, 2014, 2016, 2018, 2022, 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
zlatoLondýn 2012hod diskem
zlatoRio de Janeiro 2016hod diskem
bronzPaříž 2024hod diskem
Mistrovství světa v atletice
zlatoMoskva 2013hod diskem
zlatoLondýn 2017hod diskem
stříbroPeking 2015hod diskem
stříbroEugene 2022hod diskem
bronzDauhá 2019hod diskem
Mistrovství Evropy v atletice
zlatoBarcelona 2010hod diskem
zlatoHelsinky 2012hod diskem
zlatoCurych 2014hod diskem
zlato Amsterdam 2016hod diskem
zlatoBerlin 2018hod diskem
zlatoMnichov 2022hod diskem
zlatoŘím 2024hod diskem
Mistrovství světa v atletice do 17 let
stříbroOstrava 2007hod diskem

Sandra Elkasevićová (rozená Perkovićová, * 21. června 1990 Záhřeb, Jugoslávie) je chorvatská atletka–diskařka, dvojnásobná olympijská vítězka a mistryně světa, sedminásobná mistryně Evropy.

Sportovní kariéra

Je členkou atletického klubu Dinamo-Zrinjevac v Záhřebu a držitelkou držitelkou chorvatského seniorského rekordu. 28. července 2010 zvítězila na Mistrovství Evropy v Barceloně, když posledním hodem, jako nejmladší finalistka, hodila 64,67 metru. Je několikanásobnou mistryní Chorvatska ve hodu diskem a vrhu koulí.

V letech 2012 až 2014 se stala postupně olympijskou vítězkou, mistryní světa a opět mistryní Evropy v hodu diskem. Po stříbrném stupínku v soutěži diskařek na světovém šampionátu v Pekingu v roce 2015 následovalo opět vítězství na olympiádě v Rio de Janeiro v roce 2016 a na světovém šampionátu v Londýně o rok později.

V srpnu 2018 obhájila titul mistryně Evropy v hodu diskem. V roce 2022 se rovněž stala mistryní Evropy v hodu diskem výkonem 67,95 metru.[1]

Odkazy

Reference

  1. Archivovaná kopie. www.atletika.cz [online]. [cit. 2022-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-17. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
US flag 48 stars.svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of the United States (1912-1959).svg
US Flag with 48 stars. In use for 47 years from July 4, 1912, to July 3, 1959.
Flag of German Reich (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Germany (1935–1945).svg
National flag and merchant ensign of Germany from 1935 to 1945.
Flag of Czechoslovakia.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of the Soviet Union 1955.svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of the Soviet Union (dark version).svg
(c) I, Cmapm, CC BY-SA 3.0
The flag of the Soviet Union (1955-1991) using a darker shade of red.
Schematic of the flag as adopted in 1955.
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of the USSR (1936-1955).svg
this is the flag of the Soviet Union in 1936. It was later replaced by File:Flag of the Soviet Union (1955-1980).svg.
Flag of Romania (1965–1989).svg

Flag of Romania, (21 August 1965 - 22 December 1989/officialy 27 December 1989).

Construction sheet of the Flag of Romania as depicted in Decree nr. 972 from 5 November 1968.

  • l = 2/3 × L
  • C = 1/3 × L
  • S = 2/5 × l
Sandra Perković Doha 2015.jpg
Autor: Doha Stadium Plus Qatar from Doha, Qatar, Licence: CC BY 2.0

Croatian discus thrower Sandra Perkovic reacts after winning gold at the Doha Diamond League.

Pic by Mohan

www.dohastadiumplusqatar.com
Flag of Belarus (1995–2012).svg
Flag of Belarus 1995-2012
Flag of Poland (1919–1928).svg
Flag of Second Polish Republic in period from August 25, 1919 to March 28, 1928. Red shade used here is HTML "crimson" #D91E3D. Proportion 5:8.