Sandy Denny

Sandy Denny
Základní informace
Rodné jméno	Alexandra Elene MacLean Denny
Narození	6. ledna 1947 Wimbledon, Londýn, Anglie
Úmrtí	21. dubna 1978 (31 let) Atkinson Morley's Hospital, Londýn, Anglie
Příčina úmrtí	krvácení do mozku
Místo pohřbení	Putney Vale Cemetery
Žánry	folk, electric folk
Aktivní roky	1967–1978
Vydavatel	Island Records
Příbuzná témata	Fairport Convention, Strawbs, Fotheringay
Web	sandydenny.co.uk
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sandy Denny (6. ledna 1947 – 21. dubna 1978), rozená jako Alexandra Elene MacLean Denny, byla anglická zpěvačka a písničkářka. Je známa pro svou úlohu v britském folk-rockovém hnutí, dále jako členka skupiny Fairport Convention a nezapomenutelný je i její duet s Robertem Plantem na čtvrtém albu skupiny Led Zeppelin (1971), v písni „The Battle of Evermore“.

Dětství

Narodila se v nemocnici Nelson Hospital na Kingston Road (Merton Park). Jako dítě studovala hru na piano. Její skotská babička byla zpěvačkou tradicionálů a Sandy již v útlém věku projevila zájem o zpěv, bez ohledu na výhrady jejích přísných rodičů. Po ukončení školní docházky (Kingston School of Art) absolvovala kurz jako ošetřovatelka v Royal Brompton Hospital.

Dospívání

V roce 1965 se zapsala na večerní Univerzitu Wimbledon College of Art v Londýně, kde potkala kolegy studenty Johna Renbourna a Erica Claptona. Vystoupila v Troubadour club v Earls Court, kde ji slyšeli členové skupiny Strawbs. V roce 1967 byla pozvána, aby se připojila ke skupině a nahrála s nimi v Dánsku album. Toto album obsahovalo její nejznámější (často předělávanou) píseň „Who Knows Where the Time Goes“. Píseň nahrála Judy Collins a tím jí pomohla získat pozornost veřejnosti. V té době nahrála první dvě alba se skupinou Alex Campbell a s Johnny Silvo obsahující tradicionály a předělávky současných folkových písní, včetně skladeb jejího tehdejšího přítele Jacksona C. Franka.

Profesionální kariéra

V roce 1968 se stala sólovou zpěvačkou Fairport Convention (nahradila Judy Dyble) a se skupinou nahrála dvě alba. Pomohla skupině objevit britský folkový repertoár a stala se klíčovou postavou ve vývoji britského folk-rocku.

Opustila Fairport Convention v roce 1969, po realizaci alba Liege & Lief a krátkém turné k němu. Odešla, aby založila svou vlastní skupinu Fotheringay, kde působil i její přítel, Australan Trevor Lucas. Skupinu po nahrání prvního alba rozpustila a věnovala se nahrávání sólových alb s několika členy Fairport Convention jako hosty. The North Star Grassman and the Ravens a Sandy zůstávají jejími nejpopulárnějšími sólovými alby. V roce 1973 se provdala za Trevora Lucase a vrátila se k Fairport Convention na světové turné k dalšímu albu, Rising for the Moon, které obsahovalo několik jejích vlastních skladeb. Během sólové kariéry se objevila v Lou Reiznerově verzi rockové opery od skupiny The Who, Tommy. Později nazpívala nezapomenutelný duet s Robertem Plantem v písni „The Battle of Evermore“ na albu skupiny Led Zeppelin, (Led Zeppelin IV), z roku 1971. Za tento duet jí byl propůjčen „pátý“ symbol, . Časopisem Melody Maker byla zvolena „Female singer of the year“ (zpěvačkou roku) pro rok 1970 a 1971. Společně s Richardem Thompsonem a Ashley Hutchingsem se zúčastnila jednorázového projektu nazvaného The Bunch. O jejím charisma a neobyčejném altu nemohl nikdo pochybovat. Stres ze světového turné s Fairport Convention v roce 1973 způsobil, že začala příliš mnoho pít a kouřit a tím si svůj hlas poškodila. Je pozoruhodné, že všichni členové její skupiny Fotheringay později vstoupili i do Fairport Convention.

Úmrtí

Zemřela 21. dubna 1978 v nemocnici Atkinson Morley Hospital na nitrolebeční krvácení. Okolnosti jejího smrtelného úrazu zůstávají dodnes nejasné. Zvláště to, že spadla ze schodů v domě své přítelkyně a zemřela až čtyři dny po tomto úrazu. Její přátelé se snažili chránit soukromí rodiny a proto se zamlčovaly takové detaily jako bylo zpěvaččino dlouhodobé nadužívání alkoholu a rodinné problémy, kdy žila odděleně od svého partnera Trevora Lucase a jejich dcery.

Zemřela ve věku 31 let.

Celý její příběh byl popsán v biografii od Clintona Heylina, No More Sad Refrains. Po její smrti se Trevor Lucas vrátil do Austrálie spolu s jejich dcerou Georgií. Trevor Lukas zemřel v roce 1989 na selhání srdce.

Její popularita stoupla po její smrti a její písně byly předělávány různými umělci. Je považována za zakladatelku britského folkového hnutí ^[zdroj?] a někdy též za jeho nejdůležitější zpěvačku a osobnost.

Diskografie

• The Original Sandy Denny (1967)
• Sandy Denny and Strawbs: All Our Own Work (1968) (původně vydáno pouze v Dánsku)
• Fairport Convention: Heyday (1968-1969)
• Fairport Convention: What We Did on Our Holidays (leden 1969)
• Fairport Convention: Unhalfbricking (červenec 1969)
• Fairport Convention: Liege & Lief (prosinec 1969)
• Fotheringay: Fotheringay (červen 1970)
• Sandy Denny (1970)
• The North Star Grassman and The Ravens (září 1971)
• The Bunch: Rock On (1972)
• Sandy (září 1972)
• Like an Old Fashioned Waltz (červen 1974)
• Fairport Live Convention (1974)
• Fairport Convention: Rising for the Moon (1975)
• Rendezvous (květen 1977)
• The BBC Sessions 1971-1973 (1997)
• Gold Dust--Live at the Royalty (květen 1998)
• A Boxful of Treasures, box-set vzácných nahrávek vydaný 2004

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sandy Denny na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Sandy Denny na Wikimedia Commons
• Dedicated to the memory of Sandy Denny (6.1.1947 - 21.4.1978) Archivováno 3. 8. 2009 na Wayback Machine. – Německé stránky napsán v angličtině
• Sandy Denny – Japonské stránky napsán v japonštině a angličtině