Sante Geronimo Caserio

Sante Caserio
Zatčený Caserio
Zatčený Caserio
Úplné jménoSante Geronimo Caserio
Narození8. září 1873
Motta Visconti, Italské království
Úmrtí16. srpna 1894 (ve věku 20 let)
Lyon, Francouzská republika
Příčina úmrtípoprava gilotinou
Pohřben/aCimetière de Loyasse
NárodnostItal
VzděláníBez vzdělání
PovoláníPekař
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sante Geronimo Caserio (8. září 1873 Motta Visconti16. srpna 1894 Lyon) byl italský anarchista a vrah Sadiho Carnota, prezidenta Třetí Francouzské republiky[1]. Dne 24. června 1894 smrtelně pobodal prezidenta Carnota při odjezdu z banketu, který v časných ranních hodinách následujícího dne svým zraněním podlehl. Caserio svůj čin vysvětlil jako pomstu za to, že prezident nařídil popravit anarchisty Augusta Vaillanta a Émila Henryho. Caserio byl odsouzen k trestu smrti gilotinou, reakcí na atentát byly četné násilné útoky na italské přistěhovalce na mnoha místech Francie.

Život

Sante Caserio se narodil v Lombardii do rolnické rodiny a měl několik bratrů a sester. Jeho otec byl převozník a pojmenoval ho Geronimo na počest apačského náčelníka. Otec zemřel na pelagru, v té době běžnou nemoc mezi zemědělci, jejichž chudá strava byla často tvořena jen kukuřicí. V deseti letech Sante Caserio opustil rodinný domov a odešel do Milána, kde získal práci jako učeň u pekaře a také první kontakty s anarchisty.

V Miláně vstoupil do malé anarchistické skupiny jménem A pèe (v té době synonymum pro „bez peněz“). Anarchistický básník a intelektuál Pietro Gori na Caseria pamatoval jako na velkorysého člověka, který mezi chudými dělníky a nezaměstnanými rozděloval chléb a i přes svůj skrovný plat tiskl anarchistické letáky. V roce 1892 byl odsouen na osm měsíců do vězení za šíření anarchistických materiálů. V osmnácti leteh byl nucen uprchnout z Itálie a poté co byl prohlášen za dezertéra odešel do Švýcarska, kde hledal práci jako pekař. 21. července 1893 se přestěhoval do Lyonu kde pracoval jako kurýr.[2]

Soud a poprava

U soudu Caseiro popsal detailně průběh atentátu:

Slyšel jsem "Marseillaise" a výkřiky "Viva Carnot!" Viděl jsem přijíždět jezdectvo. Pochopil jsem že přišla ta chvíle a byl jsem připraven. Když jsem uviděl prezidentův kočár, vytáhl jsem dýku a pouzdro odhodil pryč. Ve chvíli kdy mě míjel jsem vyskočil vpřed na schod kočáru, levou rukou jsem se jej držel a pravou jsem zabořil dýku do prezidentovy hrudi. [3]

A vzkázal všem zúčastněným:

Pokud tedy proti nám mohou vladaři použít zbraně, pouta a vězení, musíme my anarchisté naše životy bránit. Musíme v takovém případě dodržovat naše zásady?[pozn. 1] Ne. Naopak, naše odpověď vladařům bude dynamit, nože a dýky. Ve zkratce, musíme udělat všechno možné pro zničení buržoazie a vlády. Vy, zástupci buržoazní třídy, jestli chcete mou hlavu, vemte si ji!

Nikdy se své činy nesnažil zapírat nebo žádat soudce o milost. Byla mu nabídnuta možnost soudit ho jako duševně chorého, výměnou za to, že prozradí jména svých kompliců, ale to odmítl. Policii řekl: "Caserio je pekař, ne práskač." Caserio byl popraven gilotinou v Lyonu přesně v 5 hodin ráno dne 16. srpna 1894. Už když měl hlavu pod gilotinou, zvolal: "Coraggio Cugini-evviva l'anarchia!" ("Odvaha, bratranci - ať žije anarchie!")

Odkazy

Poznámky

  1. Caserio se pravděpodobně považoval za pacifistu a k násilné akci se cítil přinucen pod jhem vládnoucí třídy. Onou zásadou měl nejspíš na mysli nenásilí.[zdroj?]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sante Geronimo Caserio na anglické Wikipedii.

  1. FABER, Claude. Anarchismus příběh revolty. 1.. vyd. Praha: Levné knihy Kma, s.r.o., 2006. 64 s. ISBN 80-7309-333-2. S. 25. 
  2. (en francés) «24 juin 1894 : Caserio poignarde Sadi Carnot...»
  3. Caserio at the Guillotine. The New York Times. 16 August 1894. Dostupné online [cit. 2008-06-24]. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy


Média použitá na této stránce

Caserio.png
Italian Anarchist Sante Geronimo Caserio in a photo of the french police