Santiago González (tenista)

Santiago González
Santiago González na French Open 2022
Santiago González na French Open 2022
StátMexikoMexiko Mexiko
Datum narození24. února 1983 (41 let)
Místo narozeníCórdoba, Mexiko
Výška191 cm[1]
Hmotnost92 kg[1]
Profesionál od2001[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek3 352 815 USD
Dvouhra
Poměr zápasů9–13
Tituly0 ATP, 2 challengery, 7 ITF
Nejvyšší umístění155. místo (22. května 2006)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo kvalifikace (2009)
French Open2. kolo kvalifikace (2004, 2010)
Wimbledon1. kolo (2009)
US Open2. kolo kvalifikace (2009)
Čtyřhra
Poměr zápasů382–338
Tituly23 ATP, 29 challengerů, 15 ITF
Nejvyšší umístění7. místo (13. listopadu 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2012, 2020)
French Openfinále (2012)
Wimbledon3. kolo (2011, 2019, 2022, 2023)
US Open3. kolo (2012, 2021, 2023)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2013, 2022)
French Openfinále (2012)
Wimbledon2. kolo (2010, 2013)
US Openfinále (2013, 2014)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20231113a13. listopadu 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Santiago González (* 24. února 1983 Córdoba, Veracruz) je mexický profesionální tenista, deblový specialista. Na grandslamu si zahrál finále čtyřhry French Open 2017 v páru s Donaldem Youngem. Třikrát také odešel jako poražený finalista z finále smíšené čtyřhry, na French Open 2012, US Open 2013 a 2014. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvacet tři deblových turnajů včetně Miami Open 2023 a Paris Masters 2023 z kategorie Masters. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal devět titulů ve dvouhře a čtyřicet čtyři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v květnu 2006 na 155. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2023 na 7. místě. Trénuje ho Matías González.[1]

V mexickém daviscupovém týmu debutoval v roce 2001 mendozským úvodním kolem 1. skupiny americké zóny proti Argentině, v němž prohrál po boku Echagaraye čtyřhru. Argentinci zvítězili 5:0 na zápasy. Do června 2023 v soutěži nastoupil k třiceti šesti mezistátním utkáním s bilancí 8–5 ve dvouhře a 22–14 ve čtyřhře.[3]

Na Panamerických hrách 2003 v Santo Domingu vybojoval zlato z mužské čtyřhry a roku 2007 si odvezl z téže soutěže bronz z Ria de Janeiru. V roce 2011 ovládl v Guadalajaře smíšenou čtyřhru s Anou Paulou de la Peñovou.[4]

Do manželství s Lisette Beverido Gonzálezovou se narodil syn Matias a dcera Camila.[5]

Finále na Grand Slamu

Mužská čtyřhra: 1 (0–1)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Finalista2017French OpenantukaUSA Donald YoungUSA Ryan Harrison
Nový Zéland Michael Venus
6–7(5–7), 7–6(7–4), 3–6

Smíšená čtyřhra: 3 (0–3)

Stavrokturnajpovrchspoluhráčkasoupeři ve finálevýsledek
Finalista2012French OpenantukaPolsko Klaudia Jansová-IgnacikováIndie Sania Mirzaová
Indie Maheš Bhúpatí
6–7(3–7), 1–6
Finalista2013US OpentvrdýUSA Abigail SpearsováČesko Andrea Hlaváčková
Bělorusko Max Mirnyj
6–7(5–7), 3–6
Finalista2014US OpentvrdýUSA Abigail SpearsováIndie Sania Mirzaová
Brazílie Bruno Soares
1–6, 6–2, [9–11]

Finále na okruhu ATP Tour

Čtyřhra: 39 (23–16)

Legenda
Grand Slam (0–1)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (2–1)
ATP Tour 500 (2–2)
ATP Tour 250 (19–12)
Tituly podle povrchu
tvrdý (10–9)
antuka (9–5)
tráva (4–2)
Tituly podle prostředí
venku (16–11)
hala (7–5)
Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčsoupeři ve finálevýsledek
Vítěz1.9. května 2010Bělehrad, SrbskoantukaUSA Travis RettenmaierPolsko Tomasz Bednarek
Polsko Mateusz Kowalczyk
7–6(8–6), 6–1
Finalista1.11. července 2010Newport, Spojené státytrávaUSA Travis RettenmaierAustrálie Carsten Ball
Austrálie Chris Guccione
3–6, 4–6
Vítěz2.24. dubna 2011Barcelona, ŠpanělskoantukaUSA Scott LipskyUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
5–7, 6–2, [12–10]
Finalista2.21. dubna 2011Nice, FrancieantukaŠpanělsko David MarreroUSA Eric Butorac
Curaçao Jean-Julien Rojer
3–6, 4–6
Vítěz3.6. srpna 2011KitzbühelantukaItálie Daniele BraccialiBrazílie Franco Ferreiro
Brazílie André Sá
7–6(7–1), 4–6, [11–9]
Vítěz3.srpen 2011Kitzbühel, RakouskoantukaItálie Daniele BraccialiBrazílie Franco Ferreiro
Brazílie André Sá
7–6(7–1), 4–6, [11–9]
Vítěz4.červenec 2012Newport, Spojené státytrávaUSA Scott LipskySpojené království Colin Fleming
Spojené království Ross Hutchins
7–6(7–3), 6–3
Vítěz5.srpen 2012Winston-Salem, Spojené státytvrdýUSA Scott LipskyŠpanělsko Pablo Andújar
Argentina Leonardo Mayer
6–3, 4–6, [10–2]
Vítěz6.květen 2013Oeiras, PortugalskoantukaUSA Scott LipskyPákistán Ajsám Kúreší
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
6–3, 4–6, [10–7]
Vítěz7.červen 2013Halle, NěmeckotrávaUSA Scott LipskyItálie Daniele Bracciali
Izrael Jonatan Erlich
6–2, 7–6(7–3)
Vítěz8.květen 2014Oeiras, Portugalsko (2)antukaUSA Scott LipskyUruguay Pablo Cuevas
Španělsko David Marrero
6–3, 3–6, [10–8]
Vítěz9.květen 2014Düsseldorf, NěmeckoantukaUSA Scott LipskyNěmecko Martin Emmrich
Německo Christopher Kas
7–5, 4–6, [10–3]
Finalista3.červen 2014Rosmalen, NizozemskotrávaUSA Scott LipskyNizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
3–6, 6–7(3–7)
Vítěz10.únor 2015Memphis, Spojené státytvrdý (h)Polsko Mariusz FyrstenbergNový Zéland Artem Sitak
USA Donald Young
5–7, 7–6(7–1), [10–8]
Finalista4.únor 2015Acapulco, MexikotvrdýPolsko Mariusz FyrstenbergChorvatsko Ivan Dodig
Brazílie Marcelo Melo
6–7(2–7), 7–5, [3–10]
Finalista5.červenec 2015Umag, ChorvatskoantukaPolsko Mariusz FyrstenbergArgentina Máximo González
Brazílie André Sá
6–4, 3–6, [5–10]
Vítěz11.únor 2016Memphis, Spojené státy (2)tvrdý (h)Polsko Mariusz FyrstenbergUSA Steve Johnson
USA Sam Querrey
6–4, 6–4
Finalista6.duben 2016Houston, Spojené státyantukaDominikánská republika Víctor Estrella BurgosUSA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–4, 3–6, [8–10]
Finalista7.únor 2017Buenos Aires, ArgentinaantukaŠpanělsko David MarreroKolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
1–6, 4–6
Finalista8.červen 2017French Open, Paříž, FrancieantukaUSA Donald YoungUSA Ryan Harrison
Nový Zéland Michael Venus
6–7(5–7), 7–6(7–4), 3–6
Finalista9.říjen 2017Antverpy, Belgietvrdý (h)Chile Julio PeraltaUSA Scott Lipsky
Indie Divij Šaran
4–6, 6–2, [5–10]
Vítěz12.červen 2018Antalya, TureckotrávaBrazílie Marcelo DemolinerNizozemsko Sander Arends
Nizozemsko Matwé Middelkoop
7–5, 6–76–8, [10–8]
Finalista10.říjen 2018Antverpy, Belgietvrdý (h)Brazílie Marcelo DemolinerFrancie Nicolas Mahut
Francie Édouard Roger-Vasselin
4–6, 5–7
Finalista11.únor 2019New York, Spojené státytvrdý (h)Pákistán Ajsám KúrešíNěmecko Kevin Krawietz
Německo Andreas Mies
4–6, 5–7
Vítěz13.duben 2019Houston, Spojené státyantukaPákistán Ajsám KúrešíSpojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
3–6, 6–4, [10–6]
Finalista12.leden 2020Dauhá, KatartvrdýSpojené království Luke BambridgeIndie Rohan Bopanna
Nizozemsko Wesley Koolhof
6–3, 2–6, [6–10]
Vítěz14.červen 2021Stuttgart, NěmeckotrávaBrazílie Marcelo DemolinerUruguay Ariel Behar
Ekvádor Gonzalo Escobar
4–6, 6–3, [10–8]
Vítěz15.září 2021Nur-Sultan, Kazachstántvrdý (h)Argentina Andrés MolteniIzrael Jonatan Erlich
Bělorusko Andrej Vasilevskij
6–1, 6–2
Vítěz16.listopad 2021Stockholm, Švédskotvrdý (h)Argentina Andrés MolteniPákistán Ajsám Kúreší
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
6–2, 6–2
Vítěz17.únor 2022Córdoba, ArgentinaantukaArgentina Andrés MolteniSlovensko Andrej Martin
Rakousko Tristan-Samuel Weissborn
7–5, 6–3
Vítěz18.únor 2022Buenos Aires, ArgentinaantukaArgentina Andrés MolteniItálie Fabio Fognini
Argentina Horacio Zeballos
6–1, 6–1
Finalista13.19. března 2022Indian Wells, Spojené státytvrdýFrancie Édouard Roger-VasselinUSA John Isner
USA Jack Sock
6–7(4–7), 3–6
Finalista14.2. října 2022Tel Aviv, Izraeltvrdý (h)Argentina Andrés MolteniIndie Rohan Bopanna
Nizozemsko Matwé Middelkoop
2–6, 4–6
Finalista15.30. října 2022Vídeň, Rakouskotvrdý (h)Argentina Andrés MolteniRakousko Alexander Erler
Rakousko Lucas Miedler
3–6, 6–7(1–7)
Vítěz19.únor 2023Marseille, Francietvrdý (h)Francie Édouard Roger-VasselinFrancie Nicolas Mahut
Francie Fabrice Martin
4–6, 7–6(7–4), [10–7]
Vítěz20.březen 2023Miami, Spojené státytvrdýFrancie Édouard Roger-VasselinFrancie Nicolas Mahut
USA Austin Krajicek
7–6(7–4), 7–5
Vítěz21.5. srpna 2023Los Cabos, MexikotvrdýFrancie Édouard Roger-VasselinAustrálie Andrew Harris
Německo Dominik Koepfer
6–4, 7–5
Vítěz22.říjen 2023Basilej, Švýcarskotvrdý (h)Francie Édouard Roger-VasselinMonako Hugo Nys
Polsko Jan Zieliński
6–7(8–10), 7–6(7–3), [10–1]
Vítěz23.listopad 2023Paříž, Francietvrdý (h)Francie Édouard Roger-VasselinIndie Rohan Bopanna
Austrálie Matthew Ebden
6–2, 5–7, [10–7]
Finalista16.únor 2024Delray Beach, Spojené státytvrdýSpojené království Neal SkupskiSpojené království Julian Cash
USA Robert Galloway
7–5, 5–7, [2–10]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Santiago González (tennis) na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Santiago González na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20231115a15. listopadu 2023
  2. Santiago González na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20231106a6. listopadu 2023
  3. Santiago González (tenista) na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230427a27. dubna 2023
  4. JP: Oro para México en dobles mixtos de Tenis. ESPN.com.mx [online]. 2011-10-22 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. (španělsky) 
  5. SIAS, Van. Santiago Gonzalez and family make the most of quarantine. Tennis.com [online]. 2020-02-07 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of Curaçao.svg
The flag of Curaçao is a blue field with a horizontal yellow stripe slightly below the midline and two white, five-pointed stars in the canton. The geometry and colors are according to the description at Flags of the World.
Flag of Dominican Republic.svg
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
Flag of the Dominican Republic.svg
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Gonzalez S. RG22 (5) (52144573980).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Gonzalez S. RG22 (5)