Santiago González (tenista)
| Santiago González | |
|---|---|
_(52144573980).jpg) Santiago González na French Open 2022 | |
| Stát |  Mexiko |
| Datum narození | 24. února 1983 (41 let) |
| Místo narození | Córdoba, Mexiko |
| Výška | 191 cm[1] |
| Hmotnost | 92 kg[1] |
| Profesionál od | 2001[1] |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 3 352 815 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 9–13 |
| Tituly | 0 ATP, 2 challengery, 7 ITF |
| Nejvyšší umístění | 155. místo (22. května 2006) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo kvalifikace (2009) |
| French Open | 2. kolo kvalifikace (2004, 2010) |
| Wimbledon | 1. kolo (2009) |
| US Open | 2. kolo kvalifikace (2009) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 382–338 |
| Tituly | 23 ATP, 29 challengerů, 15 ITF |
| Nejvyšší umístění | 7. místo (13. listopadu 2023) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | čtvrtfinále (2012, 2020) |
| French Open | finále (2012) |
| Wimbledon | 3. kolo (2011, 2019, 2022, 2023) |
| US Open | 3. kolo (2012, 2021, 2023) |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo (2013, 2022) |
| French Open | finále (2012) |
| Wimbledon | 2. kolo (2010, 2013) |
| US Open | finále (2013, 2014) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 13. listopadu 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Santiago González (* 24. února 1983 Córdoba, Veracruz) je mexický profesionální tenista, deblový specialista. Na grandslamu si zahrál finále čtyřhry French Open 2017 v páru s Donaldem Youngem. Třikrát také odešel jako poražený finalista z finále smíšené čtyřhry, na French Open 2012, US Open 2013 a 2014. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dvacet tři deblových turnajů včetně Miami Open 2023 a Paris Masters 2023 z kategorie Masters. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal devět titulů ve dvouhře a čtyřicet čtyři ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v květnu 2006 na 155. místě a ve čtyřhře pak v listopadu 2023 na 7. místě. Trénuje ho Matías González.[1]
V mexickém daviscupovém týmu debutoval v roce 2001 mendozským úvodním kolem 1. skupiny americké zóny proti Argentině, v němž prohrál po boku Echagaraye čtyřhru. Argentinci zvítězili 5:0 na zápasy. Do června 2023 v soutěži nastoupil k třiceti šesti mezistátním utkáním s bilancí 8–5 ve dvouhře a 22–14 ve čtyřhře.[3]
Na Panamerických hrách 2003 v Santo Domingu vybojoval zlato z mužské čtyřhry a roku 2007 si odvezl z téže soutěže bronz z Ria de Janeiru. V roce 2011 ovládl v Guadalajaře smíšenou čtyřhru s Anou Paulou de la Peñovou.[4]
Do manželství s Lisette Beverido Gonzálezovou se narodil syn Matias a dcera Camila.[5]
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 1 (0–1)
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 2017 | French Open | antuka |  Donald Young | Ryan Harrison  Michael Venus | 6–7(5–7), 7–6(7–4), 3–6 |
Smíšená čtyřhra: 3 (0–3)
| Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalista | 2012 | French Open | antuka |  Klaudia Jansová-Ignaciková |  Sania Mirzaová Maheš Bhúpatí | 6–7(3–7), 1–6 |
| Finalista | 2013 | US Open | tvrdý | Abigail Spearsová |  Andrea Hlaváčková Max Mirnyj | 6–7(5–7), 3–6 |
| Finalista | 2014 | US Open | tvrdý | Abigail Spearsová | Sania Mirzaová  Bruno Soares | 1–6, 6–2, [9–11] |
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 39 (23–16)
|
|
|
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | 9. května 2010 | Bělehrad, Srbsko | antuka | Travis Rettenmaier | Tomasz Bednarek Mateusz Kowalczyk | 7–6(8–6), 6–1 |
| Finalista | 1. | 11. července 2010 | Newport, Spojené státy | tráva | Travis Rettenmaier |  Carsten Ball Chris Guccione | 3–6, 4–6 |
| Vítěz | 2. | 24. dubna 2011 | Barcelona, Španělsko | antuka | Scott Lipsky | Bob Bryan Mike Bryan | 5–7, 6–2, [12–10] |
| Finalista | 2. | 21. dubna 2011 | Nice, Francie | antuka |  David Marrero | Eric Butorac  Jean-Julien Rojer | 3–6, 4–6 |
| Vítěz | 3. | 6. srpna 2011 | Kitzbühel | antuka |  Daniele Bracciali | Franco Ferreiro André Sá | 7–6(7–1), 4–6, [11–9] |
| Vítěz | 3. | srpen 2011 | Kitzbühel, Rakousko | antuka | Daniele Bracciali | Franco Ferreiro André Sá | 7–6(7–1), 4–6, [11–9] |
| Vítěz | 4. | červenec 2012 | Newport, Spojené státy | tráva | Scott Lipsky |  Colin Fleming Ross Hutchins | 7–6(7–3), 6–3 |
| Vítěz | 5. | srpen 2012 | Winston-Salem, Spojené státy | tvrdý | Scott Lipsky | Pablo Andújar Leonardo Mayer | 6–3, 4–6, [10–2] |
| Vítěz | 6. | květen 2013 | Oeiras, Portugalsko | antuka | Scott Lipsky |  Ajsám Kúreší Jean-Julien Rojer | 6–3, 4–6, [10–7] |
| Vítěz | 7. | červen 2013 | Halle, Německo | tráva | Scott Lipsky | Daniele Bracciali Jonatan Erlich | 6–2, 7–6(7–3) |
| Vítěz | 8. | květen 2014 | Oeiras, Portugalsko (2) | antuka | Scott Lipsky |  Pablo Cuevas David Marrero | 6–3, 3–6, [10–8] |
| Vítěz | 9. | květen 2014 | Düsseldorf, Německo | antuka | Scott Lipsky |  Martin Emmrich Christopher Kas | 7–5, 4–6, [10–3] |
| Finalista | 3. | červen 2014 | Rosmalen, Nizozemsko | tráva | Scott Lipsky | Jean-Julien Rojer Horia Tecău | 3–6, 6–7(3–7) |
| Vítěz | 10. | únor 2015 | Memphis, Spojené státy | tvrdý (h) | Mariusz Fyrstenberg | Artem Sitak Donald Young | 5–7, 7–6(7–1), [10–8] |
| Finalista | 4. | únor 2015 | Acapulco, Mexiko | tvrdý | Mariusz Fyrstenberg |  Ivan Dodig Marcelo Melo | 6–7(2–7), 7–5, [3–10] |
| Finalista | 5. | červenec 2015 | Umag, Chorvatsko | antuka | Mariusz Fyrstenberg | Máximo González André Sá | 6–4, 3–6, [5–10] |
| Vítěz | 11. | únor 2016 | Memphis, Spojené státy (2) | tvrdý (h) | Mariusz Fyrstenberg | Steve Johnson Sam Querrey | 6–4, 6–4 |
| Finalista | 6. | duben 2016 | Houston, Spojené státy | antuka |  Víctor Estrella Burgos | Bob Bryan Mike Bryan | 6–4, 3–6, [8–10] |
| Finalista | 7. | únor 2017 | Buenos Aires, Argentina | antuka | David Marrero |  Juan Sebastián Cabal Robert Farah | 1–6, 4–6 |
| Finalista | 8. | červen 2017 | French Open, Paříž, Francie | antuka | Donald Young | Ryan Harrison Michael Venus | 6–7(5–7), 7–6(7–4), 3–6 |
| Finalista | 9. | říjen 2017 | Antverpy, Belgie | tvrdý (h) |  Julio Peralta | Scott Lipsky Divij Šaran | 4–6, 6–2, [5–10] |
| Vítěz | 12. | červen 2018 | Antalya, Turecko | tráva | Marcelo Demoliner | Sander Arends Matwé Middelkoop | 7–5, 6–76–8, [10–8] |
| Finalista | 10. | říjen 2018 | Antverpy, Belgie | tvrdý (h) | Marcelo Demoliner |  Nicolas Mahut Édouard Roger-Vasselin | 4–6, 5–7 |
| Finalista | 11. | únor 2019 | New York, Spojené státy | tvrdý (h) | Ajsám Kúreší | Kevin Krawietz Andreas Mies | 4–6, 5–7 |
| Vítěz | 13. | duben 2019 | Houston, Spojené státy | antuka | Ajsám Kúreší | Ken Skupski Neal Skupski | 3–6, 6–4, [10–6] |
| Finalista | 12. | leden 2020 | Dauhá, Katar | tvrdý | Luke Bambridge | Rohan Bopanna Wesley Koolhof | 6–3, 2–6, [6–10] |
| Vítěz | 14. | červen 2021 | Stuttgart, Německo | tráva | Marcelo Demoliner | Ariel Behar Gonzalo Escobar | 4–6, 6–3, [10–8] |
| Vítěz | 15. | září 2021 | Nur-Sultan, Kazachstán | tvrdý (h) | Andrés Molteni | Jonatan Erlich Andrej Vasilevskij | 6–1, 6–2 |
| Vítěz | 16. | listopad 2021 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Andrés Molteni | Ajsám Kúreší Jean-Julien Rojer | 6–2, 6–2 |
| Vítěz | 17. | únor 2022 | Córdoba, Argentina | antuka | Andrés Molteni |  Andrej Martin Tristan-Samuel Weissborn | 7–5, 6–3 |
| Vítěz | 18. | únor 2022 | Buenos Aires, Argentina | antuka | Andrés Molteni | Fabio Fognini Horacio Zeballos | 6–1, 6–1 |
| Finalista | 13. | 19. března 2022 | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | Édouard Roger-Vasselin | John Isner Jack Sock | 6–7(4–7), 3–6 |
| Finalista | 14. | 2. října 2022 | Tel Aviv, Izrael | tvrdý (h) | Andrés Molteni | Rohan Bopanna Matwé Middelkoop | 2–6, 4–6 |
| Finalista | 15. | 30. října 2022 | Vídeň, Rakousko | tvrdý (h) | Andrés Molteni | Alexander Erler Lucas Miedler | 3–6, 6–7(1–7) |
| Vítěz | 19. | únor 2023 | Marseille, Francie | tvrdý (h) | Édouard Roger-Vasselin | Nicolas Mahut Fabrice Martin | 4–6, 7–6(7–4), [10–7] |
| Vítěz | 20. | březen 2023 | Miami, Spojené státy | tvrdý | Édouard Roger-Vasselin | Nicolas Mahut Austin Krajicek | 7–6(7–4), 7–5 |
| Vítěz | 21. | 5. srpna 2023 | Los Cabos, Mexiko | tvrdý | Édouard Roger-Vasselin | Andrew Harris Dominik Koepfer | 6–4, 7–5 |
| Vítěz | 22. | říjen 2023 | Basilej, Švýcarsko | tvrdý (h) | Édouard Roger-Vasselin |  Hugo Nys Jan Zieliński | 6–7(8–10), 7–6(7–3), [10–1] |
| Vítěz | 23. | listopad 2023 | Paříž, Francie | tvrdý (h) | Édouard Roger-Vasselin | Rohan Bopanna Matthew Ebden | 6–2, 5–7, [10–7] |
| Finalista | 16. | únor 2024 | Delray Beach, Spojené státy | tvrdý | Neal Skupski | Julian Cash Robert Galloway | 7–5, 5–7, [2–10] |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Santiago González (tennis) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Santiago González na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 15. listopadu 2023
- ↑ Santiago González na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 6. listopadu 2023
- ↑ Santiago González (tenista) na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 27. dubna 2023
- ↑ JP: Oro para México en dobles mixtos de Tenis. ESPN.com.mx [online]. 2011-10-22 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ SIAS, Van. Santiago Gonzalez and family make the most of quarantine. Tennis.com [online]. 2020-02-07 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Santiago González na Wikimedia Commons - Santiago González na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Santiago González na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Santiago González na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Santiago González v databázi Olympedia (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Flag of Australia (converted).svg
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
.svg)
Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
.svg)
Flag of Ecuador.svg
Made by author of Xramp, first uploaded by Denelson83 as Flag of Ecuador.svg, modifications by Husunqu.
Made by author of Xramp, first uploaded by Denelson83 as Flag of Ecuador.svg, modifications by Husunqu.
Flag of Belgium.svg
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
.svg)
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Dominican Republic.svg
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
The flag of the Dominican Republic has a centered white cross that extends to the edges. This emblem is similar to the flag design and shows a bible, a cross of gold and 6 Dominican flags. There are branches of olive and palm around the shield and above on the ribbon is the motto "Dios,Patria!, Libertad" ("God, Country, Freedom") and to amiable freedom. The blue is said to stand for liberty, red for the fire and blood of the independence struggle and the white cross symbolized that God has not forgotten his people. "Republica Dominicana". The Dominican flag was designed by Juan Pablo Duarte, father of the national Independence of Dominican Republic. The first dominican flag was sewn by a young lady named Concepción Bona, who lived across the street of El Baluarte, monument where the patriots gathered to fight for the independence, the night of February 27th, 1844. Concepción Bona was helped by her first cousin María de Jesús Pina.
Flag of Curaçao.svg
The flag of Curaçao is a blue field with a horizontal yellow stripe slightly below the midline and two white, five-pointed stars in the canton. The geometry and colors are according to the description at Flags of the World.
The flag of Curaçao is a blue field with a horizontal yellow stripe slightly below the midline and two white, five-pointed stars in the canton. The geometry and colors are according to the description at Flags of the World.