Dusičnan draselný

Dusičnan draselný KNO3
Prášková forma
Krystalická struktura
Obecné
Systematický název	Dusičnan draselný
Triviální název	Ledek draselný
Ostatní názvy	Salnytr draselný Sanytr draselný Sanitr draselný
Anglický název	Potassium nitrate
Německý název	Kaliumnitrat
Sumární vzorec	KNO3
Vzhled	bílé krystalky nebo prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS	7757-79-1
Vlastnosti
Molární hmotnost	101,103 g/mol
Teplota tání	334 °C
Teplota rozkladu	400 °C
Teplota změny krystalové modifikace	128 °C (β→α)
Hustota	2,110 g/cm3 (16 °C) 2,105 g/cm3 (16 °C)
Dynamický viskozitní koeficient	2,73 cP (350 °C) 2,09 cP (400 °C)
Index lomu	1,335 (hrana a) 1,505 (hrana b) 1,506 (hrana c)
Rozpustnost ve vodě	13,63 g/100 g (0 °C) 21,2 g/100 g (10 °C) 31,87 g/100 g (20 °C) 37,9 g/100 g (25 °C) 46 g/100 g (30 °C) 63,9 g/100 g (40 °C) 83,99 g/100 g (50 °C) 108,98 g/100 g (60 °C) 168,8 g/100 g (80 °C) 242,39 g/100 g (100 °C)
Relativní permitivita εr	5 (20 °C)
Měrná magnetická susceptibilita	−4,13 Sm−1
Povrchové napětí	111 mN/m (340 °C)
Struktura
Krystalová struktura	klencová (α) kosočtverečná (β) klencová (γ)
Hrana krystalové mřížky	a= 450 pm (α modifikace) a= 540 pm (β modifikace) b= 914 pm (β modifikace) c= 641 pm (β modifikace) a= 437 pm (γ modifikace)
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−493,2 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt	116 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp	345,1 J/g
Standardní molární entropie S°	132,93 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−393,1 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp	0,952 JK−1g−1
Bezpečnost
GHS03 GHS07 [1] Varování[1]
R-věty	R8
S-věty	S17, S24/25
NFPA 704	0 1 0 OX
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dusičnan draselný (KNO₃), archaicky ledek draselný, nebo také salnytr (někdy sanytr, nebo sa(l)nitr) draselný, je draselná sůl kyseliny dusičné. Používá se jako dusíkaté hnojivo, stejně jako další dusičnany. Vzhledem k jeho povaze silného oxidačního činidla je součástí mnoha pyrotechnických výrobků jako např. střelného prachu nebo dýmovnic. Při jeho rozpouštění ve vodě dochází k silnému ochlazení roztoku (ΔH_rozp = 345,1 kJ·mol⁻¹).^[2] Vlhké směsi dusičnanu draselného s hliníkem nebo hořčíkem jsou samozápalné.

Výroba

Dusičnan draselný lze připravit z dusičnanu sodného tzv. konverzí. Laboratorně je možné ho vyrábět neutralizací hydroxidu draselného kyselinou dusičnou dle následující rovnice:

KOH + HNO₃ → KNO₃ + H₂O

Potravinářství

V potravinářství se označuje kódem E252 a řadí se mezi konzervanty. Využívá se při výrobě masných a rybích výrobků a sýrů. Do jídelníčku se tento minerál dostává hlavně vodou a konzumací zeleniny. Dusičnany nejsou příliš toxické, ale v těle se mohou přeměňovat na jedovatější dusitany, které mohou dále reagovat a tvořit karcinogenní látky (nitrosaminy). V ČR je povoleno používat dusičnan draselný v konzervách, tvrdých a polotvrdých sýrech, sledích, šprotech apod.

Dříve se hojně využíval ve směsi s NaCl jako „rychlosůl“, která sloužila k nakládání masa do slaného láku (nejdříve „za sucha“, po týdnu až dvou na týden s vodou) před uzením. Nyní se používá spíše v malých výrobnách a domácím použití. Jeho využití směřuje např. k potlačení otrav botulotoxinem.^[3]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu dusičnan draselný na Wikimedia Commons