Saprofág
Saprofág (také saprotrof, saprob) je heterotrofní organismus (především živočich či houba, jiné skupiny se označují spíše jako rozkladači), který – na rozdíl od predátorů – získává energii z organických látek odumřelých organismů nebo jejich částí. Takový způsob alespoň částečné výživy se někdy česky nazývá hniložijnost či saprotrofie. Saprofágové se považují za konzumenty a za rozkladače (dekompozitory), na rozdíl od zelených producentů s fotosyntetickými barvivy.
Saprofyt
Termínem saprofyt se dříve označovaly některé nezelené vyšší rostliny (např. hnilák smrkový, hlístník hnízdák; různé orchideje), o kterých se myslelo, že se vyživují z odumřelých organických látek (viz též epifyty). V této souvislosti je termín již zastaralý[1], protože se zjistilo, že se zmíněné vyšší rostliny vyživují díky zvláštní symbióze (mutualismu) s houbami (mykoheterotrofie).
Termín se používal či užívá i k označení hub a některých bakterií. Je užíván např. v mykologii, v lichenologii či lékařství.[2]
Dělení saprofágů
Saprofágové se dělí na mrchožrouty (mršiny), detritofágy – rozkladače (detrit) a koprofágy (výkaly).
Saprofágové ve fosilním záznamu
Některé fosilní objevy ukazují, že saprofágové byli hojní již v období vzdálené geologické minulosti. Známe například stopy po jejich činnosti v někdejších mršinách kachnozobých a sauropodních dinosaurů z období pozdní křídy před více než 72 miliony let.[3] Po velkém vymírání na konci křídy před 66 miliony let se rovněž saprofágové značně rozšířili, a to díky velkému množství mrtvých těl zvířat a rostlin, zahubených katastrofou.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ HERSHEY, David R. Myco-heterophytes and parasitic plants in food chains. American Biology Teacher. 1999, 61, 575–578.
- ↑ Saprofyt. In: Velký lékařský slovník [online]. ©1998–2021 [cit. 21. 9. 2021]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/pojem/saprofyt
- ↑ Claudia Inés Serrano-Brañas, Belinda Espinosa-Chávez & S. Augusta Maccracken (2018). Insect damage in dinosaur bones from the Cerro del Pueblo Formation (Late Cretaceous, Campanian) Coahuila, Mexico. Journal of South American Earth Sciences. doi: https://doi.org/10.1016/j.jsames.2018.07.002
- ↑ SOCHA, Vladimír. Vymírání rostlin na konci křídy. OSEL.cz [online]. 9. června 2022. Dostupné online. (česky)