Sara Sorribesová Tormová

Sara Sorribesová Tormová
Sorribesová Tormová ve Wimbledonu 2018
Sorribesová Tormová ve Wimbledonu 2018
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození8. října 1996 (27 let)
Místo narozeníLa Vall d'Uixó, Španělsko[1]
BydlištěLa Vall d'Uixó, Španělsko[1]
Výška176 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek4 843 484 USD
Tenisová raketaWilson Blade
Dvouhra
Poměr zápasů388–266
Tituly2 WTA, 10 ITF
Nejvyšší umístění32. místo (7. února 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2020, 2022)
French Open4. kolo (2023)
Wimbledon2. kolo (2018, 2021, 2022, 2023)
US Open3. kolo (2021)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry3. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů130–94
Tituly5 WTA, 1 WTA 125, 5 ITF
Nejvyšší umístění17. místo (6. května 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2022)
French Openčtvrtfinále (2023)
Wimbledonsemifinále (2023)
US Openčtvrtfinále (2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry2. kolo (2020)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupskupina finále (2021, 2022, 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240506a6. května 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sara Sorribesová Tormová (nepřechýleně Sorribes Tormo, * 8. října 1996 La Vall d'Uixó, Castellón) je španělská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva singlové a pět deblových turnajů. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. Na okruhu ITF získala deset titulů ve dvouhře a pět ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2022 na 32. místě a ve čtyřhře v květnu 2024 na 17. místě.[1]

Ve španělském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2015 baráží 2. světové skupiny proti Argentině, v níž vyhrála úvodní dvouhru s Paulou Ormaecheaovou. Španělky se ve druhé úrovni soutěže udržely po výhře 4:0 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 7–5 ve dvouhře a 3–1 ve čtyřhře.[3]

Španělsko reprezentovala na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. V úvodu dvouhry porazila světovou jedničku Ashleigh Bartyovou,[4] než ji ve třetím kole vyřadila Anastasija Pavljučenkovová. Do ženské čtyřhry nastoupila s Paulou Badosovou. Ve druhém kole podlehly pozdějším olympijským vítězkám Krejčíkové se Siniakovou.

Tenisová kariéra

Juniorská dráha

Po boku Švýcarky Belindy Bencicové si zahrála finále juniorské čtyřhry US Open 2013, v němž nestačily na českou dvojici Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková po dvousetovém průběhu.

Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala v lednu 2014, když jí patřila 33. příčka.

Profesionální dráha

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v listopadu 2010, když na turnaj v rodném La Vall d'Uixó s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Ve třetím setu úvodního kola skrečovala Francouzce Florence Haringové.[2] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala na madridské události s rozpočtem deset tisíc dolarů v březnu 2012. Ve finále přehrála Španělku Isabel Rapisardovou Calvovou po třísetovém průběhu. V říjnu 2016 si poprvé zahrála finále turnaje s maximální dotací 100 tisíc dolarů v egyptském Šarm aš-Šajchu, v němž podlehla chorvatské tenistce Donně Vekićové.[2]

Forhend na French Open 2019

V kvalifikaci singlu okruhu WTA Tour debutovala na dubnovém Barcelona Ladies Open 2012, do níž získala divokou kartu od pořadatelů. Na úvod kvalifikace podlehla Chorvatce Anii Mijačikové. Hlavní soutěž okruhu si premiérově zahrála na únorovém Rio Open 2015, když prošla kvalifikačním sítem. V úvodní fázi soutěže však skončila na raketě Pauly Ormaecheaové. První vítězný zápas si pak připsala na marockém Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem 2016, kde do dvouhry postoupila až jako šťastná poražená z kvalifikace. Pouze dva gamy dovolila uhrát Tunisance Ons Džabúrové, avšak ve druhém kole ji vyřadila Nizozemka Kiki Bertensová ve dvou sadách.[1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu French Open 2016 po zvládnutém tříkolovém kvalifikačním turnaji. Na cestě do hlavní soutěže postupně vyřadila Tamiru Paszekovou, Stéphanii ForetzovouIvanu Jorovićovou. V otevíracím zápase dvouhry však získala jen dvě hry na ruskou turnajovou šestadvacítku Anastasiji Pavljučenkovovou.[1] První titul na túře WTA vybojovala ve čtyřhře Monterrey Open 2018 po boku Britky Naomi Broadyové.[5] Ve 24 letech pak získala debutovou trofej ve dvouhře, když ovládla Abierto Zapopan 2021 hraný na tvrdém povrchu guadalajarského Panamerického tenisového centra. Do finále postoupila přes Češku Marii Bouzkovou a v něm zdolala Kanaďanku Eugenii Bouchardovou startující na divokou kartu.[6]

První grandslamové osmifinále dvouhry si zahrála ma French Open 2023. Po výhrách nad Francouzkou Clarou Burelovou a Chorvatkou Petrou Martićovou odstoupila z turnaje pro virózu horních cest dýchacích její soupeřka ve třetím kole, světová čtyřka Jelena Rybakinová.[7] Poté však prohospodařila vedení s brazilskou světovou čtrnáctkou Beatriz Haddad Maiovou, proti níž získala úvodní sadu a ve druhé vedla 3–0 na gamy. Přesto po 3 hodinách a 51 minutách prohrála v nejdelším zápase odehrané části sezóny, třetím nejdelším v historii ženského Roland Garros a desátém nejdelším v otevřené éře.[8][9] V pařížské čtyřhře dohrála s Bouzkovou ve čtvrtfinále, když nestačily na americko-australský pár Melicharová-Martinezová a Perezová.[10]

Druhou singlovou trofej na túře WTA vybojovala na srpnovém Tennis in the Land 2023 v Clevelandu. Jako devadesátá pátá hráčka žebříčku musela hrát kvalifikaci, v jejímž závěru podlehla Claře Burelové. Do hlavní soutěže pronikla až po odstoupení Venus Williamsové. Ve dvouhře vyřadila Kateřinu Siniakovou, světovou šestnáctku Veroniku Kuděrmetovovou, devátou nasazenou Sloane Stephensovou a v semifinále Němku Tatjanu Mariovou. V souboji o titul zdolala dvaadvacátou ženu klasifikace Jekatěrinu Alexandrovovou. Po prohrané úvodní sadě dohnala ztrátu podání ve druhém, a výhodu dalších dvou brejků soupeřky ve třetím setu. V historii WTA se tak stala šestou šťastnou poraženou vítězkou singlové soutěže.[11][12]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (2–0 Č)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (2–0 D; 3–1 Č)

Dvouhra: 2 (2–0)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.13. března 2021Guadalajara, MexikotvrdýKanada Eugenie Bouchardová6–2, 7–5
Vítězka2.26. srpna 2023Cleveland, Spojené státytvrdý  Jekatěrina Alexandrovová3–6, 6–4, 6–4

Čtyřhra: 6 (5–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.8. dubna 2018Monterrey, MexikotvrdýSpojené království Naomi BroadyováUSA Desirae Krawczyková
Mexiko Giuliana Olmosová
3–6, 6–4, [10–8]
Vítězka2.5. května 2019Rabat, MarokoantukaŠpanělsko María José Martínez SánchezováŠpanělsko Georgina García Pérezová
Gruzie Oxana Kalašnikovová
7–5, 6–1
Finalistka1.23. června 2019Mallorca, ŠpanělskoantukaŠpanělsko María José Martínez SánchezováBelgie Kirsten Flipkensová
Švédsko Johanna Larssonová
2–6, 4–6
Vítězka3.24. dubna 2022Istanbul, TureckoantukaČesko Marie Bouzková  Natela Dzalamidzeová
  Kamilla Rachimovová
6–3, 6–4
Vítězka4.8. října 2023Peking, ČínatvrdýČesko Marie BouzkováČínská Tchaj-pej Čan Chao-čching
Mexiko Giuliana Olmosová
3–6, 6–0, [10–4]
Vítězka5.5. května 2024Madrid, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Cristina BucșováČesko Barbora Krejčíková
Německo Laura Siegemundová
6–0, 6–2

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.červen 2019Bol, ChorvatskoantukaSlovinsko Tamara Zidanšeková5–7, 5–7

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.22. prosince 2019Limoges, Francietvrdý (h)Španělsko Georgina García PérezováRusko Jekatěrina Alexandrovová
Gruzie Oxana Kalašnikovová
6–2, 7–6(7–3)

Finále na okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra: 2 (10–10)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.12. března 2012Madrid, ŠpanělskoantukaFrancie Estelle Guisardová0–6, 6–7(5–7)
Vítězka1.19. března 2012Madrid, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Isabel Rapisarda Calvová6–2, 7–6(10–8)
Vítězka2.13. srpna 2012Locri, ItálieantukaItálie Anastasia Grymalská6–3, 7–5
Vítězka3.20. srpna 2012Todi, ItálieantukaŠpanělsko Rocío de la Torre Sánchezová4–6, 6–1, 6–3
Vítězka4.19. listopadu 2012La Vall d'Uixó, ŠpanělskoantukaŠpanělsko Olga Saézová Larrová6–1, 6–1
Finalistka2.22. dubna 2013Tunis, TunisiaantukaTunisko Ons Džabúrová3–6, 2–6
Finalistka3.14. dubna 2014Pula, ItálieantukaRumunsko Andreea Mituová4–6, 3–6
Vítězka5.11. srpna 2014Westende, BelgietvrdýBelgie Ysaline Bonaventureová6–2, 6–0
Finalistka4.26. ledna 2015Sunrise, Spojené státyantukaUSA Sachia Vickeryová2–6, 6–2, 3–6
Vítězka6.22. února 2016São Paulo, BrazílieantukaRumunsko Andreea Mituová7–5, 6–1
Vítězka7.6. června 2016Essen, NěmeckoantukaČesko Karolína Muchová7–6(7–5), 6–4
Finalistka5.17. října 2016Šarm aš-Šajch, EgypttvrdýChorvatsko Donna Vekićová2–6, 7–6(9–7), 3–6
Finalistka6.20. května 2018La Bisbal d'Emporda, ŠpanělskoantukaLichtenštejnsko Kathinka von Deichmannová3–6, 6–3, 3–6
Finalistka7.18. června 2018Manchester, Spojené královstvítrávaTunisko Ons Džabúrová2–6, 1–6
Finalistka8.červenec 2018Contrexéville, FrancieantukaŠvýcarsko Stefanie Vögeleová4–6, 2–6
Vítězka8.říjen 2018Pula, ItálieantukaRusko Amina Anšbaová6–4, 6–3
Vítězka9.srpen 2019Bad Saulgau, NěmeckoantukaNěmecko Katharina Gerlachová7–6(7–4), 6–1
Finalistka9.srpen 2019Vancouver, KanadatvrdýSpojené království Heather Watsonová5–7, 4–6
Vítězka10.září 2020Cagnes-sur-Mer, FrancieantukaRumunsko Irina Baraová6–3, 6–4
Finalistka10.květen 2023Madrid, ŠpanělskoantukaSrbsko Olga Danilovićová2–6, 3–6

Čtyřhra: 7 (5–2)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Vítězka1.13. srpna 2012Locri, ItálieantukaŘecko Despina PapamichailováJaponsko Kana Danielová
Bělorusko Nastassija Rubelová
6–1, 6–0
Vítězka2.20. srpna 2012Todi, ItálieantukaBělorusko Nastassia RubelováItálie Alessia Camploneová
Itálie Sara Sussarellová
6–1, 6–0
Vítězka3.16. června 2014Montpellier, FrancieantukaŠpanělsko Inés Ferrerová SuárezováČínská Tchaj-pej Sü Ťie-jü
Bulharsko Elica Kostovová
2–6, 6–3, [12–10]
Vítězka4.23. června 2014Périgueux, FrancieantukaVenezuela Andrea GámizováBrazílie Gabriela Céová
Argentina Florencia Molinerová
5–7, 6–4, [10–8]
Finalistka1.25. července 2016Praha, ČeskoantukaŠpanělsko Sílvia Solerová EspinosováNizozemsko Demi Schuursová
Česko Renata Voráčová
5–7, 6–3, [4–10]
Vítězka5.srpen 2019Bad Saulgau, NěmeckoantukaŠpanělsko Georgina García PérezováRusko Xenia Laskutovová
Rusko Marina Melnikovová
6–3, 6–1
Finalistka2.prosinec 2019Dubaj, SAEtvrdýŠpanělsko Georgina García PérezováČesko Lucie Hradecká
Slovinsko Andreja Klepačová
5–7, 6–3, [8–10]

Finále na juniorském Grand Slamu

Čtyřhra juniorek: 1 (0–1)

StavRokTurnajPovrchSpoluhráčkaSoupeřky ve fináleVýsledek
Finalistka2013US OpentvrdýŠvýcarsko Belinda BencicováČesko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
3–6, 4–6

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sara Sorribes Tormo na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Sara Sorribesová Tormová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240506a6. května 2024
  2. a b c Sara Sorribesová Tormová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240506a6. května 2024
  3. Sara Sorribesová Tormová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240210a10. února 2024
  4. Tokyo 2020: Sorribes Tormo takes out World No.1 Barty in Olympics opener [online]. WTA Tennis, 2021-07-25 [cit. 2021-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Broady and Sorribes Tormo turn chance meeting into title in Monterrey. www.wtatennis.com [online]. MONTERREY, Mexico: WTA Tour, Inc., 2018-04-09 [cit. 2018-04-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ZABLOUDIL, Luboš. První finále, první titul. Sorribesové k triumfu v Guadalajaře na kurtu gratulovala i Bouzková. TenisPortal.cz [online]. 2021-03-14 [cit. 2021-03-14]. Dostupné online. 
  7. Rybakina withdraws from Roland Garros citing illness. Women's Tennis Association [online]. 2023-06-03 [cit. 2023-06-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Haddad Maia become first Brazilian in French Open quarters since 1968. Women's Tennis Association [online]. 2023-06-05 [cit. 2023-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Haddad Maia beats Sorribes Tormo in third-longest women’s match at French Open. The Hindu [online]. 2023-06-05 [cit. 2023-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Muchová prošla do prvního semifinále v Paříži, čeká ji Sabalenková. Bouzková ve čtyřhře skončila. ČT sport [online]. Česká televize, 2023-06-06 [cit. 2023-06-06]. Dostupné online. 
  11. Lucky loser Sorribes Tormo battles to Cleveland title. Women's Tennis Association [online]. 2023-08-26 [cit. 2023-08-27]. Dostupné online. 
  12. Lucky loser Sorribes Tormo claims Cleveland title. ESPN.com [online]. 2023-08-26 [cit. 2023-08-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Georgia (Pantone).svg
Georgian flag in Pantone MS.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Chinese Taipei for Olympic games.svg
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Croatia.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Liechtenstein.svg
Flag of Liechtenstein
Sorribes Tormo WMQ18 (7) (28664169757).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Sorribes Tormo WMQ18 (7)
Sorribes Tormo RG19 (17) (48199016916).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Sorribes Tormo RG19 (17)