Sara Sorribesová Tormová
Sara Sorribesová Tormová | |
---|---|
Sorribesová Tormová ve Wimbledonu 2018 | |
Stát | Španělsko |
Datum narození | 8. října 1996 (27 let) |
Místo narození | La Vall d'Uixó, Španělsko[1] |
Bydliště | La Vall d'Uixó, Španělsko[1] |
Výška | 176 cm[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 4 843 484 USD |
Tenisová raketa | Wilson Blade |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 388–266 |
Tituly | 2 WTA, 10 ITF |
Nejvyšší umístění | 32. místo (7. února 2022) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 2. kolo (2020, 2022) |
French Open | 4. kolo (2023) |
Wimbledon | 2. kolo (2018, 2021, 2022, 2023) |
US Open | 3. kolo (2021) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 3. kolo (2020) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 130–94 |
Tituly | 5 WTA, 1 WTA 125, 5 ITF |
Nejvyšší umístění | 17. místo (6. května 2024) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (2022) |
French Open | čtvrtfinále (2023) |
Wimbledon | semifinále (2023) |
US Open | čtvrtfinále (2022) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Olympijské hry | 2. kolo (2020) |
Týmové soutěže | |
Billie Jean King Cup | skupina finále (2021, 2022, 2023) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 6. května 2024
Sara Sorribesová Tormová (nepřechýleně Sorribes Tormo, * 8. října 1996 La Vall d'Uixó, Castellón) je španělská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva singlové a pět deblových turnajů. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. Na okruhu ITF získala deset titulů ve dvouhře a pět ve čtyřhře.[2]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v únoru 2022 na 32. místě a ve čtyřhře v květnu 2024 na 17. místě.[1]
Ve španělském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2015 baráží 2. světové skupiny proti Argentině, v níž vyhrála úvodní dvouhru s Paulou Ormaecheaovou. Španělky se ve druhé úrovni soutěže udržely po výhře 4:0 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k dvanácti mezistátním utkáním s bilancí 7–5 ve dvouhře a 3–1 ve čtyřhře.[3]
Španělsko reprezentovala na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. V úvodu dvouhry porazila světovou jedničku Ashleigh Bartyovou,[4] než ji ve třetím kole vyřadila Anastasija Pavljučenkovová. Do ženské čtyřhry nastoupila s Paulou Badosovou. Ve druhém kole podlehly pozdějším olympijským vítězkám Krejčíkové se Siniakovou.
Tenisová kariéra
Juniorská dráha
Po boku Švýcarky Belindy Bencicové si zahrála finále juniorské čtyřhry US Open 2013, v němž nestačily na českou dvojici Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková po dvousetovém průběhu.
Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala v lednu 2014, když jí patřila 33. příčka.
Profesionální dráha
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v listopadu 2010, když na turnaj v rodném La Vall d'Uixó s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Ve třetím setu úvodního kola skrečovala Francouzce Florence Haringové.[2] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala na madridské události s rozpočtem deset tisíc dolarů v březnu 2012. Ve finále přehrála Španělku Isabel Rapisardovou Calvovou po třísetovém průběhu. V říjnu 2016 si poprvé zahrála finále turnaje s maximální dotací 100 tisíc dolarů v egyptském Šarm aš-Šajchu, v němž podlehla chorvatské tenistce Donně Vekićové.[2]
V kvalifikaci singlu okruhu WTA Tour debutovala na dubnovém Barcelona Ladies Open 2012, do níž získala divokou kartu od pořadatelů. Na úvod kvalifikace podlehla Chorvatce Anii Mijačikové. Hlavní soutěž okruhu si premiérově zahrála na únorovém Rio Open 2015, když prošla kvalifikačním sítem. V úvodní fázi soutěže však skončila na raketě Pauly Ormaecheaové. První vítězný zápas si pak připsala na marockém Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem 2016, kde do dvouhry postoupila až jako šťastná poražená z kvalifikace. Pouze dva gamy dovolila uhrát Tunisance Ons Džabúrové, avšak ve druhém kole ji vyřadila Nizozemka Kiki Bertensová ve dvou sadách.[1]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu French Open 2016 po zvládnutém tříkolovém kvalifikačním turnaji. Na cestě do hlavní soutěže postupně vyřadila Tamiru Paszekovou, Stéphanii Foretzovou a Ivanu Jorovićovou. V otevíracím zápase dvouhry však získala jen dvě hry na ruskou turnajovou šestadvacítku Anastasiji Pavljučenkovovou.[1] První titul na túře WTA vybojovala ve čtyřhře Monterrey Open 2018 po boku Britky Naomi Broadyové.[5] Ve 24 letech pak získala debutovou trofej ve dvouhře, když ovládla Abierto Zapopan 2021 hraný na tvrdém povrchu guadalajarského Panamerického tenisového centra. Do finále postoupila přes Češku Marii Bouzkovou a v něm zdolala Kanaďanku Eugenii Bouchardovou startující na divokou kartu.[6]
První grandslamové osmifinále dvouhry si zahrála ma French Open 2023. Po výhrách nad Francouzkou Clarou Burelovou a Chorvatkou Petrou Martićovou odstoupila z turnaje pro virózu horních cest dýchacích její soupeřka ve třetím kole, světová čtyřka Jelena Rybakinová.[7] Poté však prohospodařila vedení s brazilskou světovou čtrnáctkou Beatriz Haddad Maiovou, proti níž získala úvodní sadu a ve druhé vedla 3–0 na gamy. Přesto po 3 hodinách a 51 minutách prohrála v nejdelším zápase odehrané části sezóny, třetím nejdelším v historii ženského Roland Garros a desátém nejdelším v otevřené éře.[8][9] V pařížské čtyřhře dohrála s Bouzkovou ve čtvrtfinále, když nestačily na americko-australský pár Melicharová-Martinezová a Perezová.[10]
Druhou singlovou trofej na túře WTA vybojovala na srpnovém Tennis in the Land 2023 v Clevelandu. Jako devadesátá pátá hráčka žebříčku musela hrát kvalifikaci, v jejímž závěru podlehla Claře Burelové. Do hlavní soutěže pronikla až po odstoupení Venus Williamsové. Ve dvouhře vyřadila Kateřinu Siniakovou, světovou šestnáctku Veroniku Kuděrmetovovou, devátou nasazenou Sloane Stephensovou a v semifinále Němku Tatjanu Mariovou. V souboji o titul zdolala dvaadvacátou ženu klasifikace Jekatěrinu Alexandrovovou. Po prohrané úvodní sadě dohnala ztrátu podání ve druhém, a výhodu dalších dvou brejků soupeřky ve třetím setu. V historii WTA se tak stala šestou šťastnou poraženou vítězkou singlové soutěže.[11][12]
Finále na okruhu WTA Tour
Legenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
Grand Slam (0) | |
Turnaj mistryň (0) | |
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (2–0 Č) | |
Premier / WTA 500 (0) | |
International / WTA 250 (2–0 D; 3–1 Č) |
Dvouhra: 2 (2–0)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 13. března 2021 | Guadalajara, Mexiko | tvrdý | Eugenie Bouchardová | 6–2, 7–5 |
Vítězka | 2. | 26. srpna 2023 | Cleveland, Spojené státy | tvrdý | Jekatěrina Alexandrovová | 3–6, 6–4, 6–4 |
Čtyřhra: 6 (5–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 8. dubna 2018 | Monterrey, Mexiko | tvrdý | Naomi Broadyová | Desirae Krawczyková Giuliana Olmosová | 3–6, 6–4, [10–8] |
Vítězka | 2. | 5. května 2019 | Rabat, Maroko | antuka | María José Martínez Sánchezová | Georgina García Pérezová Oxana Kalašnikovová | 7–5, 6–1 |
Finalistka | 1. | 23. června 2019 | Mallorca, Španělsko | antuka | María José Martínez Sánchezová | Kirsten Flipkensová Johanna Larssonová | 2–6, 4–6 |
Vítězka | 3. | 24. dubna 2022 | Istanbul, Turecko | antuka | Marie Bouzková | Natela Dzalamidzeová Kamilla Rachimovová | 6–3, 6–4 |
Vítězka | 4. | 8. října 2023 | Peking, Čína | tvrdý | Marie Bouzková | Čan Chao-čching Giuliana Olmosová | 3–6, 6–0, [10–4] |
Vítězka | 5. | 5. května 2024 | Madrid, Španělsko | antuka | Cristina Bucșová | Barbora Krejčíková Laura Siegemundová | 6–0, 6–2 |
Finále série WTA 125
Legenda | |
---|---|
WTA 125 (0–1 D; 1–0 Č) |
Dvouhra: 1 (0–1)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | červen 2019 | Bol, Chorvatsko | antuka | Tamara Zidanšeková | 5–7, 5–7 |
Čtyřhra: 1 (1–0)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 22. prosince 2019 | Limoges, Francie | tvrdý (h) | Georgina García Pérezová | Jekatěrina Alexandrovová Oxana Kalašnikovová | 6–2, 7–6(7–3) |
Finále na okruhu ITF
Dotace turnajů okruhu ITF | |
---|---|
100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 2 (10–10)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 12. března 2012 | Madrid, Španělsko | antuka | Estelle Guisardová | 0–6, 6–7(5–7) |
Vítězka | 1. | 19. března 2012 | Madrid, Španělsko | antuka | Isabel Rapisarda Calvová | 6–2, 7–6(10–8) |
Vítězka | 2. | 13. srpna 2012 | Locri, Itálie | antuka | Anastasia Grymalská | 6–3, 7–5 |
Vítězka | 3. | 20. srpna 2012 | Todi, Itálie | antuka | Rocío de la Torre Sánchezová | 4–6, 6–1, 6–3 |
Vítězka | 4. | 19. listopadu 2012 | La Vall d'Uixó, Španělsko | antuka | Olga Saézová Larrová | 6–1, 6–1 |
Finalistka | 2. | 22. dubna 2013 | Tunis, Tunisia | antuka | Ons Džabúrová | 3–6, 2–6 |
Finalistka | 3. | 14. dubna 2014 | Pula, Itálie | antuka | Andreea Mituová | 4–6, 3–6 |
Vítězka | 5. | 11. srpna 2014 | Westende, Belgie | tvrdý | Ysaline Bonaventureová | 6–2, 6–0 |
Finalistka | 4. | 26. ledna 2015 | Sunrise, Spojené státy | antuka | Sachia Vickeryová | 2–6, 6–2, 3–6 |
Vítězka | 6. | 22. února 2016 | São Paulo, Brazílie | antuka | Andreea Mituová | 7–5, 6–1 |
Vítězka | 7. | 6. června 2016 | Essen, Německo | antuka | Karolína Muchová | 7–6(7–5), 6–4 |
Finalistka | 5. | 17. října 2016 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý | Donna Vekićová | 2–6, 7–6(9–7), 3–6 |
Finalistka | 6. | 20. května 2018 | La Bisbal d'Emporda, Španělsko | antuka | Kathinka von Deichmannová | 3–6, 6–3, 3–6 |
Finalistka | 7. | 18. června 2018 | Manchester, Spojené království | tráva | Ons Džabúrová | 2–6, 1–6 |
Finalistka | 8. | červenec 2018 | Contrexéville, Francie | antuka | Stefanie Vögeleová | 4–6, 2–6 |
Vítězka | 8. | říjen 2018 | Pula, Itálie | antuka | Amina Anšbaová | 6–4, 6–3 |
Vítězka | 9. | srpen 2019 | Bad Saulgau, Německo | antuka | Katharina Gerlachová | 7–6(7–4), 6–1 |
Finalistka | 9. | srpen 2019 | Vancouver, Kanada | tvrdý | Heather Watsonová | 5–7, 4–6 |
Vítězka | 10. | září 2020 | Cagnes-sur-Mer, Francie | antuka | Irina Baraová | 6–3, 6–4 |
Finalistka | 10. | květen 2023 | Madrid, Španělsko | antuka | Olga Danilovićová | 2–6, 3–6 |
Čtyřhra: 7 (5–2)
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 13. srpna 2012 | Locri, Itálie | antuka | Despina Papamichailová | Kana Danielová Nastassija Rubelová | 6–1, 6–0 |
Vítězka | 2. | 20. srpna 2012 | Todi, Itálie | antuka | Nastassia Rubelová | Alessia Camploneová Sara Sussarellová | 6–1, 6–0 |
Vítězka | 3. | 16. června 2014 | Montpellier, Francie | antuka | Inés Ferrerová Suárezová | Sü Ťie-jü Elica Kostovová | 2–6, 6–3, [12–10] |
Vítězka | 4. | 23. června 2014 | Périgueux, Francie | antuka | Andrea Gámizová | Gabriela Céová Florencia Molinerová | 5–7, 6–4, [10–8] |
Finalistka | 1. | 25. července 2016 | Praha, Česko | antuka | Sílvia Solerová Espinosová | Demi Schuursová Renata Voráčová | 5–7, 6–3, [4–10] |
Vítězka | 5. | srpen 2019 | Bad Saulgau, Německo | antuka | Georgina García Pérezová | Xenia Laskutovová Marina Melnikovová | 6–3, 6–1 |
Finalistka | 2. | prosinec 2019 | Dubaj, SAE | tvrdý | Georgina García Pérezová | Lucie Hradecká Andreja Klepačová | 5–7, 6–3, [8–10] |
Finále na juniorském Grand Slamu
Čtyřhra juniorek: 1 (0–1)
Stav | Rok | Turnaj | Povrch | Spoluhráčka | Soupeřky ve finále | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 2013 | US Open | tvrdý | Belinda Bencicová | Barbora Krejčíková Kateřina Siniaková | 3–6, 4–6 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sara Sorribes Tormo na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f Sara Sorribesová Tormová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 6. května 2024
- ↑ a b c Sara Sorribesová Tormová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 6. května 2024
- ↑ Sara Sorribesová Tormová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 10. února 2024
- ↑ Tokyo 2020: Sorribes Tormo takes out World No.1 Barty in Olympics opener [online]. WTA Tennis, 2021-07-25 [cit. 2021-07-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Broady and Sorribes Tormo turn chance meeting into title in Monterrey. www.wtatennis.com [online]. MONTERREY, Mexico: WTA Tour, Inc., 2018-04-09 [cit. 2018-04-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. První finále, první titul. Sorribesové k triumfu v Guadalajaře na kurtu gratulovala i Bouzková. TenisPortal.cz [online]. 2021-03-14 [cit. 2021-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Rybakina withdraws from Roland Garros citing illness. Women's Tennis Association [online]. 2023-06-03 [cit. 2023-06-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Haddad Maia become first Brazilian in French Open quarters since 1968. Women's Tennis Association [online]. 2023-06-05 [cit. 2023-06-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Haddad Maia beats Sorribes Tormo in third-longest women’s match at French Open. The Hindu [online]. 2023-06-05 [cit. 2023-06-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Muchová prošla do prvního semifinále v Paříži, čeká ji Sabalenková. Bouzková ve čtyřhře skončila. ČT sport [online]. Česká televize, 2023-06-06 [cit. 2023-06-06]. Dostupné online.
- ↑ Lucky loser Sorribes Tormo battles to Cleveland title. Women's Tennis Association [online]. 2023-08-26 [cit. 2023-08-27]. Dostupné online.
- ↑ Lucky loser Sorribes Tormo claims Cleveland title. ESPN.com [online]. 2023-08-26 [cit. 2023-08-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sara Sorribesová Tormová na Wikimedia Commons
- Sara Sorribesová Tormová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Sara Sorribesová Tormová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Sara Sorribesová Tormová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Sara Sorribesová Tormová v databázi Olympedia (anglicky)
- Sara Sorribesová Tormová na X (dříve Twitteru)
- Sara Sorribesová Tormová na Instagramu
Média použitá na této stránce
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Georgian flag in Pantone MS.
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of Liechtenstein
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Sorribes Tormo WMQ18 (7)
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Sorribes Tormo RG19 (17)