Saratovská oblast
| Saratovská oblast Сара́товская о́бласть | |
|---|---|
.jpg) (c) Road Sign Series, CC BY 3.0 | |
 znak | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Saratov |
| Souřadnice | 51°47′ s. š., 46°44′ v. d. |
| Rozloha | 100 830 km² |
| Časové pásmo | UTC+4[1] |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 2 369 405 (2025) |
| Hustota zalidnění | 23,5 obyv./km² |
| Jazyk | ruština |
| Národnostní složení | Rusové, Kazaši, Ukrajinci, Tataři aj. |
| Náboženství | převážně pravoslaví |
| Správa regionu | |
| Stát |  Rusko |
| Druh celku | oblast |
| Podřízené celky | 30 rajónů, 47 měst |
| Vznik | 5. prosince 1936 |
| Gubernátor | Roman Busargin |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | RU-SAR |
| Označení vozidel | 64 a 164 |
| Oficiální web | saratov |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Saratovská oblast (rusky Сара́товская о́бласть, Saratovskaja oblasť) je federální subjekt Ruské federace (oblast). Nachází se v Povolžském federálním okruhu. Napříč oblastí protéká řeka Volha. Hlavním městem je Saratov (841 000 obyv.)
Saratovská oblast zaujímá také území někdejší ASSR Povolžských Němců (1918–1941). Hlavním městem této ASSR byl Marx, posléze Engels.
Historie
Saratovská oblast vznikla 10. ledna 1934 jako Saratovský kraj, který byl 5. prosince 1936 přejmenován na oblast.
Oblastní symboly
Vlajka
Vlajka Saratovské oblasti je tvořena listem o poměru stran 2:3, se dvěma vodorovnými pruhy, bílým a červeným, v poměru šířek 2:1. Uprostřed bílého pruhu je umístěn znak Saratovské oblasti, lemovaný věncem z dubových a vavřínových větévek a klasů a svázaných zlatou stuhou, jehož šířka je 1/4 délky vlajky.[2]
Obyvatelstvo
Etnické skupiny: Většina Němců, kteří v oblasti žili, už byla navrácena do vlasti. Německý konzulát přerušil svou činnost v červnu 2004 s konstatováním, že v oblasti zbylo pouze 18 000 etnických Němců.
Během sčítání lidu 2002 bylo zaznamenáno dvacet etnických skupin s více než 2000 členy. Jejich složení je následující: Rusové (86,37 %); Kazaši (2,95 %); Ukrajinci (2,53 %); Tataři (2,17 %); Arméni (0,94 %); Mordvinci (0,62 %); Azerové (0.61%); Čuvaši (0,60 %); Němci (0,46 %); Čečenci (0,32 %); Lezginci (0,20 %); Baškirové (0,15 %); Marijci (0,15 %); Moldavané (0,14 %); Židé (0,13 %); Romové (0,10 %); Korejci (0,10 %); Kurdové (0,09 %); Gruzíni (0,08 %); Uzbekové (0,08 %) and 0,75 % dalších.
Ekonomika
Pro oblast je významný především probíhající obchod na řece Volha, jež regionem protéká. Oblast je také bohatá na přírodní zdroje, těží se zde ropa a zemní plyn. Rozvinutý je pak průmysl letecký, chemický a potravinářský.
Sídla
| Sídla s více než 10 000 obyvateli údaje z 1. ledna 2007. Tučně jsou vyznačena města, slabě sídla městského typu. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Odkazy
Reference
- ↑ Ruský federální zákon 395-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2016-11-22 [cit. 2016-12-24]. (rusky)
- ↑ Vlajka Saratovské oblasti na Flags of the World
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Saratovská oblast na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Prezentace města Saratov
Média použitá na této stránce
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Saratov Oblast in Russia.
