Sardinština
Sardinština (Limba Sarda) | |
---|---|
Počet mluvčích | 1 300 000 (2017)[1] |
Písmo | latinka |
Postavení | |
Regulátor | není stanoven |
Úřední jazyk | Itálie (Sardinie) |
Kódy | |
ISO 639-1 | sc |
ISO 639-2 | srd (B) srd (T) |
ISO 639-3 | srd |
Ethnologue | srd |
Wikipedie | |
https://sc.wikipedia.org | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sardština[2], někdy také sardinština[3], je indoevropský jazyk náležící do skupiny jihorománských jazyků. Je rozšířena zejména na Sardinii kde vznikla z latinských základů.
Vznik jazyka
Sardština je románský jazyk, jenž se nejvíce blíží vulgární latině (ta dala základ všem románským jazykům), což je důsledkem předčasné izolace ostrova od římského impéria, jež ve své době představovalo mimo jiné významný impuls jazykového vývoje. Izolace zabránila kontaktu s dalšími jazyky podobně, jako tomu bylo v případě islandštiny ve vztahu k ostatním skandinávských jazykům. Podle názoru řady jazykovědců tak vývoj sardštinu ponechal na dosti archaické úrovni; někteří sardinští lingvisté však tento názor vyvracejí.
Současnost
Sardštinu v současnosti používá asi 1,2 miliónu osob, zejména žijících na Sardinii, dále pak emigrantů původem ze Sardinie v Itálii a jinde ve světě. Téměř všichni ovládají současně i italštinu. Sardinština se nepoužívá na celém ostrově – vyskytují se zde i jiné románské jazyky a dialekty: sassarština, gallurština (korsický dialekt), tabarština (dialekt ligurštiny) a algerština (z oblasti okolo města Alghero, katalánský dialekt).
Příklady
Číslovky
Sardinsky | Česky |
unu | jeden |
duos / duas | dva |
tres | tři |
bàttor | čtyři |
chimbe | pět |
ses | šest |
sette | sedm |
otto | osm |
noe | devět |
deghe | deset |
Vzorový text
Otčenáš (modlitba Páně):
- Babbu nostu chi ses me is celus,
- santificau siat su nomini tuu,
- Bengat a nosu su regnu tuu,
- fatta siat sa voluntadi tua,
- cummenti in su celu aici in sa terra.
- Dona·(no)si oi
- su pani nostu fitianu
- E perdona·(no)si is depidus nostus
- cummenti nosaterus perdonaus
- is depidoris nostus,
- E no (no)si lassis arrui in tentazioni,
- ma libera·(no)si dal mali. Aici siat.
- santificau siat su nomini tuu,
Reference
- ↑ Dostupné online.
- ↑ KRAUS, Jiří. Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia, 2003. ISBN 80-200-1351-2. Kapitola Stručný přehled jazyků světa, s. 877.
- ↑ Kódy jazyků MARC na webu Národní knihovny ČR. www.nkp.cz [online]. [cit. 2012-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-12-09.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu sardinština na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo sardinština ve Wikislovníku
- On-line slovník sardinštiny, sassarštiny a gallurštiny
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sarde na francouzské Wikipedii.
Média použitá na této stránce
Bilingual local road sign in Sardinia (Siniscola/Thiniscole), Italy. Photo taken by User:Dch in year 2005.
Autor: Dch, Licence: CC BY-SA 3.0
Linguistic map of Sardinia (bilingual). Languages, varieties and dialects in Sardinia. Yellow: the Sardinian languages, top left Logudorese (src), top right Nuorese (src) and below Campidanese (sro). Green: three Corsican languages, Corso oltramontano (co), Gallurese (sdn) en Sassarese (sdc). Blue: Catalan (ca), pink Ligurian (lij).