Sarkocystóza ptáků
Sarkocystóza (syn. sarkosporidióza) je protozoární onemocnění savců, ptáků a plazů způsobované heteroxenními (vícehostitelskými) kokcidiemi rodu Sarcocystis z čeledě Sarcocystidae (svalovkovití). Infekce min. 6 druhy sarkosporidií byla prokázána u 58 druhů ptáků z 11 řádů,[1] včetně kura domácího a kachen (nikoliv ale u krůt).
Oocysty jsou izosporového typu – obsahují 2 sporocysty se 4 sporozoity. Nejznámějším druhem je Sarcocystis horvathi (syn. S. gallinarum), jehož podlouhlé obalené cysty (sarkocysty), dosahující velikosti 0,5-1,0 µm a obsahující banánovité cystozoity (2,5-3 x 9-12 µm), se mohou ojediněle najít ve svalovině hlavy, hřbetu a kloubů kura domácího. U divokých kachen byla popsána kokcidie S. riley (syn. S. anatina). O průběhu sarkocystózy udrůbeže je poměrně málo informací. Protože parazit přítomný ve svalovině ptáků je usmrcován vařením i chlazením, není sarkocystóza u drůbeže považována za zdravotně ani ekonomicky významnou. Inkubační doba je asi dlouhá, protože se většinou zjišťuje u starších ptáků (např. u kachen ve věku 85-154 dnů). Klinické příznaky jsou minimální, někdy je pozorována svalová slabost. Při pitvě i mikroskopickém vyšetření se nachází ložisková granulomatózní myozitida (svalové onemocnění se známkami zánětu[2]) a sarkocysty. Definitivní hostitel kokcidie S. horvathi ještě není znám, pravděpodobně to je pes anebo kočka.
U holubů, pěvců a papoušků parazituje S. falcatula; onemocnění, pozorované zejména v Sev. Americe, může probíhat akutně (netečnost, tělesná slabost, anorexie, dyspnoe, průjem, žlutě pigmentované uráty, ataxie, parézy končetin, naklánění hlavy), případně i s náhlými úhyny. U S. falcatula je definitivním hostitelem vačice opossum, jako transportní hostitel slouží šváb a mouchy. Pitevní nález je charakterizován hemoragiemi, edémem plic, zvětšením sleziny a jater.
U dravců (káně lesní) byly popsány také heteroxenní kokcidie z rodu Frenkelia (F. microti, F. glareoli), jejichž vývoj je podobný rodu Sarcocystis. Definitivním hostitelem jsou draví ptáci, mezihostitelem hlodavci (hraboš polní, norník rudý).
Vývojový cyklus
Vývojový cyklus ptačích sarkosporidií je pravděpodobně stejný jako u savců. V trávicím traktu mezihostitele dojde k uvolnění sporozoitů ze sporocyst a jejich rozšíření v těle krevní cestou. Schizogonie probíhá opakovaně v endotelu krevních cév a namnožené merozoit jsou krví rozneseny do svaloviny (kosterní i srdeční), kde vznikají sarkocysty obsahující četné banánovité cystozoity (bradyzoity). Jsou-li sarkocysty pozřeny definitivním hostitelem, dochází v jejich střevním traktu ke gametogonii a následné sporogonii s vyloučením oocyst trusem do prostředí.
Diagnostika
Diagnóza sarkocystózy je založena na pitevním nálezu a histologickém vyšetření. Původce lze prokázat v nativním otiskovém preparátu ze svaloviny. Onemocnění by mohlo být zaměněno za hypovitaminózu E, lokální bakteriální myozitidy a toxoplasmózu.
Terapie a prevence
Terapie není známa. Vzhledem k nedostatku informací vychází prevence z obecných postupů používaných pro zamezení zavlečení a šíření nákazy v intenzivních chovech, včetně zabránění kontaktu drůbeže se psy a kočkami.
Literatura
- CHROUST, K. et al. Veterinární protozoologie. 1. vyd. Praha: ES VFU, 1979. 216 s.
- JURAJDA, Vladimír. Nemoci drůbeže a ptactva – metabolické poruchy, parazitární infekce nemoci trávicího ústrojí. 1. vyd. Brno: ES VFU Brno, 2003. 167 s. ISBN 80-7305-456-6.
- RITCHIE, B.W. et al. Avian Medicine: Principles and Application. Florida, USA: Wingers Publ., 1994. 1384 s. ISBN 0-9636996-5-2. (anglicky)
- ALTMAN, R.B. et al. Avian Medicine and Surgery. 1. vyd. Philadelphia: W.B. Saunders Co., 1997. 1070 s. (anglicky)