Sarov
Sarov Саров | |
---|---|
Sarovský klášter | |
Poloha | |
Souřadnice | 54°56′ s. š., 43°19′ v. d. |
Nadmořská výška | 160 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+3[1] |
Stát | Rusko |
Federální okruh | Povolžský |
Oblast | Nižněnovgorodská |
Nižněnovgorodská oblast na mapě Ruska | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 232 km² |
Počet obyvatel | 94 080 (2014 ▲) |
Hustota zalidnění | 380,5 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 1691 |
Oficiální web | adm |
Telefonní předvolba | +7 83130 |
PSČ | 607181, 607188, 607189, 607190 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sarov (rusky Саро́в) je uzavřené město v Nižněnovgorodské oblasti v Rusku. Jde o jedno z center ruského výzkumu nukleárních technologií a dodnes je nepřístupné pro cizince bez zvláštního povolení. Žije zde necelých 100 tisíc lidí.
Větší část města leží na území Nižněnovgorodské oblasti, i když menší část spadá pod oblast Mordvinsko.
Název
V letech 1946 až 1970 neslo město jméno Arzamas-75 (rusky Арзамас-75), později do roku 1991 Arzamas-16. V tomto období se v některých dokumentech objevil i krycí název Gorkyj-130 (Горький-130). Do roku 1995 neslo město pojmenování Kremlov (Кремлёв). Tajné názvy se často měnily a jsou známy i další: KB11, Moskva centrum – 300.
Historie
Město založili roku 1310 Tataři pod názvem Sary Kylyč. Příchod Rusů je spjat s poustevníkem Fedosijem, který se zde roku 1664 usadil. Jeho poustevna zůstala trvale obývána a počátkem 18. století poblíž ní vznikl klášter. Nejznámějším zdejším poustevníkem je Serafim Sarovský.
Během ruské občanské války klášter zpustl a v roce 1928 byl předán do správy NKVD. Ta zde zřídila dětský trestný pracovní tábor. V roce 1938 přebral vedení pracovního průmyslového tábora Lidový komisariát. Na základě jeho rozhodnutí se začala výroba tříštivě trhavých 152mm dělostřeleckých nábojů a granátů. V letech 1942–1943 se během druhé světové války v Sarově vyráběla děla pro reaktivní střely kaťuša. V roce 1946 bylo město vybráno J. B. Charitonovem a Igorem Kurčatovem jako tajný objekt na výrobu jaderné zbraně.
29. srpna 1949 na Semipalatinském jaderném polygonu úspěšně proběhla zkouška historicky první sovětské atomové bomby – RDS-1. 12. srpna 1953 úspěšně proběhla i zkouška první vodíkové bomby – RDS-6s. V tomto období se stal Sarov známým jako jaderný štít SSSR a později Ruska. Sarov i v současnosti hraje významnou roli v obranné politice Ruska. Je městem, ve kterém se nachází významné vědeckovýzkumné středisko Ruska Technopark Sarov. V jeho institucích pracuje dnes přibližně 24 000 lidí.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sarov na slovenské Wikipedii a Саров na ruské Wikipedii.
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sarov na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Autor: Осетров Евгений, Licence: CC BY-SA 3.0
This is a photo of a cultural heritage object in Russia, number:
Coat of Arms of Sarov, Nizhny Novgorod oblast
Autor: Marmelad, Licence: CC BY-SA 2.5
Autogenerated image to indicate Russian subjects as of 2008-03. Subject as indicated by filename.
Autor: Evgeny Katyshev, Licence: CC BY-SA 3.0
Map of the Nizhny Novgorod region (for the PozMap template)