Saské vévodství (1485–1547)

Saské vévodství Herzogtum Sachsen ←  1485–1547  → znak
Geografie Saské vévodství v roce 1517 Saské vévodství (žlutá) a kurfiřtství (červená), 1485
Hlavní město	Dresden (Drážďany)
Obyvatelstvo
Jazyky	němčina
Náboženství	římskokatolické, luteránské (od roku 1539)
Státní útvar
Státní zřízení	feudální dědičná monarchie
Mateřská země	Svatá říše římská Svatá říše římská
Vznik	1485
Zánik	1547
Státní útvary a území
Předcházející Saské kurfiřtství Následující Saské kurfiřtství

Saské vévodství (německy Herzogtum Sachsen), také Ernestinské Sasko, byl středně velký stát Svaté říše římské na území dnešního Svobodného státu Sasko v Německu. Vládla mu mladší albrechtinská větev rodu Wettinů zvaná ernestinská. Ernestinské saské vévodství vzniklo oddělením se z albrechtinského Saského kurfiřtství a oba saské státy, albrechtinské kurfiřtství a ernestinské vévodství, existovaly současně, přičemž probíhal spor o saské následnictví, který v Říši zahýbal s válkou mezi německými protestantskými knížaty a císařem. Po Šmalkaldské válce v roce 1547 byly oba saské státy sjednoceny.

Geografie

Saské vévodství se skládalo ze dvou větších částí oddělené územím Saského kurfiřtství, kde vládla starší albrechtinská linie Wettinů. Severozápadní část se rozprostírala na severu Durynska a oblasti kolem obchodního města Lipska (Leipzig), jihovýchodní část pak na horním toku Labe a severních svazích Krušných hor. Největšími městy v této části země byly Míšeň, Annaberg a hlavní město Drážďany. Vévodství bylo v roce 1500 zahrnuto do Hornosaského kraje.

Historie

Ernestinské saské vévodství vzniklo roku 1485 vydělením se z albrechtinského Saského kurfiřtství v době probíhající německé Reformace. Během Šmalkaldské války v letech 1546–1547 stál vévoda Mořic na straně císaře Karla V. proti saskému kurfiřtovi Janu Bedřichovi I., který byl členem Šmalkaldského spolku, aliance protestantských knížat a měst. Po císařově vítězství byl za to Mořic, ač sám luterán, odměněn většinou ernestinských území a kurfiřtským hlasem. Vévodství bylo začleněno do nového albrechtinského kurfiřtství, zatímco zbývající ernestinská území v Durynsku připadla vévodství.

V roce 1547 byly prostestantské státy Šmalkaldského spolku poraženy v bitvě u Mühlberka a Karlův spojenec Mořic byl povýšen na saského kurfiřta, čímž se oba státní útvary spojily. Až na výjimkou Durynska získal nový kurfiřt všechna území, které držel jeho předchůdce. Takto znovusjednocené Saské kurfiřtství se pod albrechtinskou větví Wettinů stalo hned po Habsburských zemích druhým největším státem ve Svaté říši římské. Předchozímu saskému kurfiřtovi Janu Bedřichovi I. zůstala vláda pouze nad Durynskem, kde se tituloval už jen jako saský vévoda, obdobně jako předtím Mořic.

Galerie

• 
  Ernestinské vévodství (žlutá) a albrechtinské kurfiřtství (červená) v roce 1547 (zeleně Země Koruny české
• 
  Vévodská rezidence v Drážďanech

Související články

• Saské kurfiřtství
• Sasko-Wittenbersko
• Dějiny Saska