Saský dům
Saský dům / dům U Šteiniců | |
---|---|
Saský dům | |
Účel stavby | |
byty, komerční prostory | |
Základní informace | |
Sloh | gotika, renesance, klasicismus |
Architekti | J. C. de Bossi, Josef Kaura |
Stavebník | saští vévodové |
Další majitelé | Trčkové z Lípy |
Poloha | |
Adresa | Praha, Česko |
Ulice | Mostecká a Lázeňská |
Souřadnice | 50°5′14,02″ s. š., 14°24′23,36″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 44428/1-545 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Saský dům čp. 55/III, či dům U Šteiniců, původně též Vlašský dvorec, je původně gotický palác ze 2. poloviny 14. století, později renesančně a klasicistně upravovaný, tvořící blok mezi Mosteckou ulicí č. 3, Lázeňskou a Saskou ulicí na Malé Straně, Praha 1, v těsném sousedství Malostranské mostecké věže, Karlova mostu a kostela Panny Marie pod řetězem. Od roku 1964 je kulturní památkou.[1]
Dějiny budovy
Saský dům spojuje prvky gotické, renesanční a klasicistní architektury a je jedním z nejstarších domů palácového typu v Praze.[2] V místě, kde dnes stojí Saský dům stával celý komplex několika domů, zvaný Saský dvůr. Název získal podle svých prvních majitelů, saských vévodů, z nichž Rudolfovi I. je roku 1348 jako dědičný majetek daroval císař Karel IV. Sasové dům vlastnili do roku 1409.
Z původně gotického areálu se zachovaly sklepy a zdivo v přízemí s výběhy lomených arkádových oblouků, které byly zaznamenány při stavebně historickém průzkumu.[3] V létě roku 1503 dům zachvátil požár, který zničil dalších šest desítek okolních domů. Obnova v renesančním slohu byla zahájena až za vlastnictví Trčků z Lípy v roce 1592, jejím autorem je snad J. C. de Bossi. Při této přestavbě přibyla další patra, byly zazděny arkády v přízemí[4] a vytvořen renesanční portál, který jako jediná připomínka tohoto období zůstal dodnes, po přestavbě objektu v letech 1826–1828, kdy dům získal svou dnešní klasicistní podobu.
V průběhu 19. století v domě sídlil hostinec a kavárna majitele Steinitze, kde se scházely osobnosti českého národního života. Podle majitele V. Steinitze nese budova svůj druhý název „U Steinitzů“ (či U Štejniců apod.). V letech 1898–1932 zde pak provozoval knihkupectví a papírnictví první český filmový herec a kabaretiér, Josef Šváb-Malostranský, po jeho smrti obchod převzal jeho syn Karel Šváb popravený v roce 1942 nacisty.[5]
Současnost
V současné době jsou v domě byty a sídlí v něm maloobchody a živnosti (cestovní kancelář, potraviny, optik).
Odkazy
Reference
- ↑ Saský dům - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-03-08]. Dostupné online.
- ↑ http://www.atlasceska.cz/praha/sasky-dum/
- ↑ Vlček 1999, s. 196, kresba
- ↑ Hubert Ječný: Nové výzkumy v Praze. Saský dům. in: Staletá Praha I., 1965, s. 129–130
- ↑ Saský dům — Z metropole. Česká televize [online]. 21. 11. 2020 [cit. 2021-03-08]. Dostupné online.
Literatura
- JEČNÝ Hubert: Nové výzkumy v Praze. Saský dům. in: Staletá Praha I., 1965, s. 129–130.
- VLČEK, Pavel a kolektiv: Umělecké památky Prahy 3. Malá Strana. Praha Academia, 1999, s. 195-197.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Saský dům na Wikimedia Commons
- Saský dům ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
- http://www.kralovskacesta.cz/cs/prohlidka/objekty/sasky-dum-u-steinicu.html Archivováno 13. 8. 2015 na Wayback Machine.
- http://www.atlasceska.cz/praha/sasky-dum/
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“