Saský voláč

Saský voláč
Základní informace
Země původuNěmeckoNěmecko Německo
Využitíokrasný chov
Stupeň prošlechtěníušlechtilé plemeno
Směr užitkovostiokrasné plemeno
Tělesná charakteristika
Tělesný rámecstřední
Klasifikace a standard
Plemenná skupinaVoláči
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii na Commons

Saský voláč je plemeno holuba domácího, vyšlechtěné k okrasnému chovu. Je to středně velký, štíhlý holub s velkým hruškovitým voletem a dlouhýma, bohatě rousnýma nohama. Trvalé nafouknutí volete jej řadí mezi voláče, v seznamu plemen EE je zapsán pod číslem 0316. Je chován především v Německu.[1]

Je to středně velký, štíhlý voláč se vzpřímeně drženým tělem. Má společné předky s brněnským voláčem.[1] Hlava je úzká, s dlouhým a slabým zobákem. Krk musí být co nejdelší, aby vznikl prostor pro velké hruškovité vole, které je u hrudi zřetelně podvázané, aniž by však byla patrná hrudní kost. Záda i hřbet jsou úzké a společně s ocasem tvoří nazad se svažující přímku. Ocas je krátký a nesmí se dotýkat země, křídla jsou dlouhá a úzká a jejich konce se mohou nad ocasem nepatrně křížit. Nohy jsou velmi dlouhé, s vystouplými bérci obrostlé hustými talířovitými rousy a dlouhými supími pery.

Na barvu opeření se neklade přílišný důraz. Uznanými rázy je bílý, celobarevný černý, plnobarevně červený a žlutý, modrý bezpruhý, pruhový a kapratý, šedohnědý (dun) kapratý. Dále se chovají saští voláči bělopruzí v těchto barvách a bělopruzí ve žlutě plavé barvě.

Odkazy

Reference

  1. a b PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. Kapitola Saský voláč, s. 200. 

Literatura

  • PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. 
  • HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce