Sasko-eisenašské vévodství

Sasko–eisenašské vévodství Herzogtum Sachsen-Eisenach Duchy of Saxe-Eisenach ←  ←  1596–1638 1640–1644 1672–1809  →  →  →  → vlajka znak
geografie Sasko-eisenašské vévodství v roce 1680
hlavní město:	Eisenach
obyvatelstvo
národnostní složení:	Němci
jazyky:	němčina
náboženství:	protestantské (státní), římskokatolické, judaistické
státní útvar
státní zřízení:	monarchie
mateřská země:	Svatá říše římská Svatá říše římská (do 1806) Rýnský spolek Rýnský spolek
státní útvary a území
předcházející: Sasko-výmarské vévodství Sasko-kobursko-eisenašské vévodství následující: Sasko-výmarsko-eisenašské vévodství Sasko-gothajské vévodství Sasko-altenburské vévodství Sasko-výmarské vévodství

Sasko–eisenašské vévodství (něm. Herzogtum Sachsen-Eisenach) byla jména tří různých vévodství, která existovala v různých obdobích v německé spolkové zemi Durynsko. Všechna vévodství patřila mezi tzv. ernestinská vévodství. Hlavní město všech tří vévodství byl Eisenach.

První vévodství (1596–1638)

První vévodství Sasko-eisenašské bylo vytvořeno v roce 1596, po smrti Jana Fridricha II. Sasko-Kobursko-Eisenašského, jeho mladším synem Janem Arnoštem. V roce 1633 vymřela wettinovská linie sasko-koburská a Jan Arnošt zdědil jejich vévodství (Sasko-koburské vévodství). Když zemřel bez dědiců v roce 1638 Jan Arnošt, byla jeho vévodství Sasko-Gotha a Sasko-Eisenach rozdělena mezi vévodství Sasko-Výmar a Sasko-Altenburg (které samo bylo odděleno od Sasko-výmarska v roce 1603).

Druhé vévodství (1640–1644)

V roce 1640 bylo Sasko-eisenašsko odděleno od Saso-výmarska Albertem, synem Jana II. Sasko-výmarského. Albert zemřel bez dědice v roce 1644 a Sasko-eisenašsko bylo pak rozděleno mezi Sasko-gothajsko a Sasko-výmarsko, kde vládli jeho bratři Arnošt a Vilém.

Třetí vévodství (1672–1809)

Téměř 20 let bylo Sasko-eisenašsko součástí Sasko-výmarska. Ale když v roce 1662 Vilém, vévoda Sasko-výmarský zemřel zanechal čtyři děti: Jan Arnošt, Adolf Vilém, Jan Jiří a Bernhard. Druhý nejstarší Adolf Vilém obdržel Eisenach. Musel se však podělit s jeho mladším bratrem Janem Jiřím, který nakonec přijal podíl z příjmů vévodství Sasko-Eisenach a své sídlo vytvořil v městečku Marksuhl (tím vzniklo Sasko-marksuhelské vévodství). Adolf Vilém měl pět synů, ale první čtyři zemřeli brzy po narození. V roce 1668 zemřel, těsně před narozením svého pátého syna Viléma. Ten se stal novým vévodou Sasko-eisenašským od svého narození. Poručníkem se stal jeho strýc Jan Jiří. Chlapec zemřel v roce 1671 v dvou letech a Jan Jiří se stal vévodou Sasko-eisenašským.

Personální unie

Když zemřel r. 1741 bez dědice vévoda Vilém Jindřich, zdědil vévodství jeho bratranec Arnošt August Sasko-výmarský. On a jeho nástupci vládli Sasko-výmarskému a Sasko–eisenašské vévodství v personální unii do roku 1809, kdy byly formálně sloučeny do vévodství Sasko-Weimar-Eisenach.

Vévodové Sasko–eisenaští

První vévodství (1596 - 1638)

Vytvořen v roce 1572 jako Saxe-Coburg-Eisenach 1596 rozdělen do Sasko-Coburg a Saxe-Eisenach

• 1572-1633 Jan Kazimír, vládl v Sasko-kobursku
• 1572-1638 Jan Arnošt, udržel Sasko-eisenašsko

Rozděleno mezi Sasko-Altenburg a Sasko-Výmar

Druhé vévodství (1640 - 1644)

• 1640-1644 Albrecht

Rozděleno mezi Sasko-Gotha a Sasko-Výmar

Třetí vévodství (1672 - 1809)

• 1662-1668 Adolf Vilém
• 1668-1671 Vilém August
• 1671-1686 Jan Jiří I.
• 1686-1698 Jan Jiří II.
• 1698-1729 Jan Vilém
• 1729-1741 Vilém Jindřich, rodová linie vymřela

Personální unie se Sasko-výmarskem

• 1741-1748 Arnošt August I.
• 1748-1758 Arnošt August II.
• 1758-1809 Karel August

Sloučeno se Sasko-výmarskem do Sasko-Výmar-Eisenach

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saxe-Eisenach na anglické Wikipedii.