Satigny

Satigny
Satigny – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška431 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonŽeneva
Satigny
Satigny
Satigny, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha18,92 km²
Počet obyvatel4 185 (2018)[1]
Hustota zalidnění221,2 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.satigny.ch
PSČ1242
Označení vozidelGE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Satigny je obec na jihozápadě Švýcarska, v kantonu Ženeva. Žije zde přibližně 4 200[1] obyvatel.

Geografie

Satigny se nachází severně od řeky Rhôny, asi 8 km severozápadně od centra Ženevy, poblíž hranice s Francií. Sousedí se švýcarskými obcemi Meyrin, Vernier, Bernex, Aire-la-Ville, Russin a Dardagny a francouzskými obcemi Thoiry a Saint-Genis-Pouilly.

Historie

Letecký pohled (1964)

Na svahu Choully v oblasti Crédery byly nalezeny stopy osídlení z pozdního neolitu (ohniště, keramika, křemen). Nálezy z doby římské dokládají nejméně dvě villae (vesnice).[2]

Ve středověku podléhala oblast Satigny, známá také jako Terre de Mortier, pánům z Gex a stále více ženevskému biskupovi, až byla nakonec začleněna do biskupského mandátu Peney. Po reformačních zmatcích, které ukončily biskupský režim, přešlo Satigny a mandát v roce 1536 pod ženevské panství, kde zůstalo i nadále. Archeologické vykopávky odhalily stopy prvních sakrálních staveb z 8. století. Na počátku 10. století bylo v Satigny pravděpodobně založeno převorství závislé na benediktinském opatství v Ainay (Lyon). Kolem roku 1133 byl klášter přeměněn na augustiniánské převorství, které se stále více dostávalo pod vliv ženevské katedrální kapituly a nakonec bylo v roce 1381 do ní začleněno. Převorství mělo různá práva nad okolními vesnicemi. Jeho pětikolový mlýn Les Bougieres, doložený k roku 1328, jehož budovy se dochovaly do současnosti, byl od 18. století znám jako Moulin-Fabry. Převorství bylo oficiálně zrušeno v roce 1512 a poté de facto v roce 1536. Po zavedení reformace byla v roce 1538 založena reformovaná farnost Satigny, která sloučila farnosti Satigny, Bourdigny, Peissy a Peney; farním kostelem se stal převorský kostel Saint-Pierre-aux-Liens. Půdorys a chór gotického kostela, který ve 13. století nahradil trojlodního předchůdce z 12. století, byly zachovány při přestavbě lodi s klasicistním průčelím a zvonicí v letech 1726–1728; obnovy proběhly v letech 1830, 1895 a 1977. Katolický kostel svatého Petra a Pavla byl postaven v roce 1903.[2]

V 17. a 18. století získaly bohaté ženevské rodiny v Satigny statky, na nichž si postavily panská sídla. Farnost, založená v roce 1798, převzala hranice farnosti z roku 1538. Od 19. století sídlila v Satigny díky své centrální poloze obecní zařízení (školy, radnice).[2]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok1818185019001950200020102017
Počet obyvatel900104413431373278536004118

Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří francouzsky (2208, tj. 79,3 %), druhá nejčastější je němčina (137, tj. 4,9 %) a třetí angličtina (125, tj. 4,5 %).

Hospodářství

Vinice v Satigny

Satigny je dle rozlohy největší vinařskou obcí ve Švýcarsku a má vinařské družstvo. Výrobce vůní a aromat Firmenich zde provozuje svůj závod od roku 1976.

Díky těžbě štěrkopísků v Peney zažila hospodářský rozmach. Mlékárenství, které se provozovalo po celé 19. století, dosáhlo vrcholu v letech 1912–1935, kdy došlo k pokusu o kolektivní využití chlévů. Poté nastal úpadek. Na počátku 21. století je obec stále částečně charakterizována zemědělstvím a vinařstvím; Satigny je také rezidenční a průmyslovou obcí. Průmyslové zóny Meyrin-Satigny a Bois-de-Bay vznikaly od 70. let 20. století; v roce 2005 tvořil 2. sektor 55 % pracovních míst v obci.[2]

Doprava

Satigny je napojeno na síť veřejné dopravy autobusovými linkami, které provozuje ženevský dopravní podnik Transports publics genevois (TPG). Obec se nachází na železniční trati do Lyonu, která byla otevřena v roce 1858.

Partnerská obec

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Satigny na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11]
  2. a b c d e BRUNIER, Isabelle. Satigny [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-04-04 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. (německy) 
  3. LAFARGUE, Xavier. Satigny aura bientôt une sœur jumelle [online]. Tribune de Genève, 2022-03-28 [cit. 2024-02-23]. Dostupné online. (francouzsky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Crêt de la Neige @ Satigny (50889815213).jpg
Autor: Guilhem Vellut from Annecy, France, Licence: CC BY 2.0
Crêt de la Neige @ Satigny
Satigny and hamlets.png
Autor: Sdnegel, Licence: CC BY-SA 4.0
From left to right, the images were taken in: first row Satigny Village, Peissy; second row: Peney-Dessous, Peney-Dessus; third row: Choully, Bourdigny.