Satirikon
| Satirikon | |
|---|---|
 | |
| Autor | Petronius |
| Původní název | Satyricon |
| Země | Římská říše |
| Jazyk | latina |
| Žánr | Menippean satire a erotika |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Satirikon či Satyrikon (v latinském originále Satyricon) je dobrodružný román římského spisovatele Petronia. Hlavními hrdiny jsou mladíci Encolpius (ten děj vypráví ze svého pohledu) a Ascyltus, kteří soupeří o mladičkého Gitóna. Místy je doprovází básník Eumolpus. Spolu putují jižní Itálií a zažívají různá dobrodružství, často erotického rázu.
Charakteristika
V textu se střídá próza s veršem. Román byl původně mnohem rozsáhlejší. Do našich dnů se dochovaly jen zlomky, z nich nejdelší je Hostina u Trimalchiona. Zlomky Satyrikonu se vyznačují velkým množstvím rukopisných variant. Na mnoha místech je text nevratně poškozen, jinde nabízí celou řadu protichůdných interpretací. Důvodem je mimo jiné i to, že při líčení zábavy propuštěnců na hostině u zbohatlíka Trimalchiona autor využívá jazyka nižších vrstev společnosti, který se jinak v literární latině objevuje jen zřídka.
Popisem Hostiny u Trimalchiona se inspirovala novověká šlechta při pořádání svých dvorských zábav. Nejslavnější banket podle Trimalchiona uspořádal na základě Leibnizova scénáře v roce 1702 hannoverský kurfiřt.
Inspirace v umění
Dochovanými zlomky Satyrikonu se inspiroval italský neorealistický režisér Federico Fellini k natočení stejnojmenného filmu. Hostinou u Trimalchiona a jí inspirovanou zábavou na hannoverském dvoře roku 1702 se inspiruje inscenace Satyrikon s.r.ó/ Satyrikon Inc. unLtd., která vznikla na scéně pražského divadla Alfred ve dvoře v roce 2006.
Česká vydání
- Petronius: Satirikon. Přeložil Karel Hrdina. Odeon, Praha 1970.
- Petronius: Satiricon. Přeložil Petr Šourek. Academia, Praha 2023.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Illustration du Satyricon de Pétrone par Georges-Antoine Rochegrosse : Giton (?).