Satladž

Satladž གླང་ཆེན་ཁ་འབབ सतलुज / सतलज ਸਤਲੁਜ ستلج
Údolí řeky na obraze
Základní informace
Délka toku	1500 km
Plocha povodí	395 000 km²
Průměrný průtok	500 m³/s
Světadíl	Asie
Pramen
Kailás 31°11′12″ s. š., 81°23′54″ v. d. 5600 m n. m.
Ústí
Pandžnad 29°20′57″ s. š., 71°1′41″ v. d. 99 m n. m.
Protéká
Čína Čína (Tibet) Indie Indie (Himáčalpradéš, Paňdžáb) Pákistán Pákistán (Paňdžáb)
Úmoří, povodí
Indický oceán, Arabské moře, Indus, Pandžnad
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Satladž^[1] či Satludž v jazycích Indie a Pákistánu (urdsky ستلج, Satladž/Satludž, hindsky सतलुज, Satludž, i सतलज, Satladž, paňdžábsky ਸਤਲੁਜ, Satludž i ਸਤਲਜ, Satladž v sanskrtu शुतुद्री Šutudrí, anglicky Sutlej), tibetsky Langčhen khabab (tibetsky གླང་ཆེན་ཁ་འབབ, wylie Glang chen kha 'bab), čínsky Siang-čchüan-che (čínsky 象泉河, pinyin Xiàngquán Hé, český přepis Siang-čchüan-che), je řeka v ČLR (Tibetská autonomní oblast), v Indii (státy Himáčalpradéš a Paňdžáb) a v Pákistánu (provincie Paňdžáb). Na dolním toku pod soutokem s Čanábem se nazývá Pandžnad a pod tímto názvem je největším levým přítokem Indu. Je přibližně 1500 km dlouhá. Povodí má přibližně rozlohu 395 000 km².

Průběh toku

Vytéká ze severozápadního cípu tibetského jezera Rákšastál u posvátné hory Kailás. Pramenné toky přitékající do jezera i pozdější přítoky odvodňují celé okolí hory, a tak i když význam Kailásu je mimo jiné zdůvodňován počátkem čtyř velkých a posvátných jihoasijských řek, hora sama leží celá v povodí Satladže. Závěry údolí většiny pramenných toků leží v nadmořské výšce kolem 5600 m.

Horní tok Satladže protéká širokou kotlinou, která odděluje Himálaj od Transhimálaje. U Tsaparangu se ve výšce 3600 m zakusuje do himálajského masívu a úzkými soutěskami si proráží cestu do indického Himáčalpradéše. Divoký tok je zde charakterizován spoustou peřejí. Od indické hranice ho sleduje stará Hindustan-Tibet Road. Na hranici Himáčalpradéše a Paňdžábu je několik vodních děl, která využívají energii řeky, než opustí Himálaj. U města Rúpar pak Satladž vtéká do Paňdžábské roviny, po které teče až k ústí. Mezi městy Firózpur a Sulaimanke tvoří hranici mezi indickým a pákistánským Paňdžábem, dál teče po pákistánském území. Hlavní přítoky jsou Bjás a Čanáb zprava; posledních 96 km toku od soutoku s Čanábem nese jméno Pandžnad.

Přítoky

• zprava — Spiti, Bjás, Čanáb

Vodní režim

Na horním toku převládá sněhovo-ledovcový zdroj vody, v nižších částech toku jsou to pak především dešťové srážky, které jsou způsobeny převážně letním monzunem s maximem v červenci a srpnu. Průměrný průtok vody u města Rúpar činí 500 m³/s a maximální 20 000 m³/s. Níže po toku se pak zmenšuje, jelikož na území Paňdžábu se voda z řeky a jejích přítoků v hojné míře využívá na zavlažování.

Využití

Od řeky se odpojují velké zavlažovací kanály (Dipalpur, Pakpattan, Pandžnád, Sirhind, Bikaner), ve kterých při velké vodě protéká 100 až 300 m³/s vody. Z důvodu regulace toku bylo koryto řeky přehrazeno přehradními nádržemi (Firózpur, Islam, Pandžnad). Vodní doprava je možná při velké vodě na oddělených úsecích. Na konci horského úseku v Indii byl vybudován velký hydrotechnický komplex Bhakra-Nangal. Na řece leží města Nangal, Phillaur (Indie), Bahávalpur (Pákistán).

Reference

Literatura

• V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Сатледж“.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Satladž na Wikimedia Commons