Saturejka

Saturejka
Saturejka horská (Satureja montana)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď	hluchavkovité (Lamiaceae)
Podčeleď	Nepetoideae
Rod	saturejka (Satureja) L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Saturejka (Satureja) je rod rostlin z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), zahrnující okolo 40 druhů rozšířených v mírných a subtropických oblastech Starého světa. Mnohé jsou používány jako léčivé rostliny a koření.

Popis

Jsou to jednoleté, dvouleté nebo vytrvalé aromatické byliny a polokeře dosahující výšky 15 až 50 centimetrů. Listy jsou čárkovité či úzce kopinaté, vstřícné, 1–3 cm dlouhé, celokrajné či mělce zubaté. Oboupohlavné květy tvoří chudé lichopřesleny; kalich je zvonkovitý a mírně dvoupyský, koruna dvoupyská, bílé, růžové nebo světle fialové barvy. Ze čtyř tyčinek jsou dvě kratší a dvě delší. Květy jsou opylovány hmyzem, plodem jsou hladké, vejčité tvrdky.^[1]

Ekologie a rozšíření

(c) Rashev, CC-BY-SA-3.0

Rostlina na typickém stanovišti

Zástupci rodu se vyskytují především v teplejších mírných a subtropických oblastech Starého světa, s těžištěm areálu od Středomoří po Kavkaz a dále ve Střední Asii a severozápadní Číně. V Evropě je původních asi 12 druhů, z toho ve střední Evropě a potažmo české květeně žádný; některé zde mohou přechodně zplaňovat ze zahrad. Jejich obvyklým biotopem jsou suché křoviny (makchie, garrigue), travnaté meze a pastviny či kamenité a skalnaté svahy s nezapojenou vegetací, často na vápencových podkladech.

Taxonomie a systematika

Saturejka zahradní – botanická ilustrace

V rámci čeledi hluchavkovitých patří do její největší podčeledi Nepetoideae a v ní dále do tribu Mentheae a subtribu Menthineae spolu s dalšími aromatickými bylinami. Lektotypem rodu je saturejka zahradní (S. hortensis).^[2] Taxonomické uspořádání rodu není doposud jednoznačně vyjasněno. Je součástí složité skupiny rodů Satureja – Micromeria – Acinos – Clinopodium, mezi nimiž docházelo a stále dochází k mnoha přesunům jednotlivých druhů. Do jiných rodů byli na základě molekulárních studií vyčleněni též všichni tropičtí zástupci.^[3][4][5]

Vybraní zástupci

• Saturejka horská (Satureja montana)
• Saturejka zahradní (Satureja hortensis)
• Saturejka srstnatá (Satureja pilosa)
• Satureja parnassica
• Satureja cuneifolia
• Satureja spicigera
• Satureja thymbra^[6][7]

Využití

Saturejka jako koření

Saturejka je používána jako druh koření. Používá se nať. Je součástí provensálského koření a také směsi koření s názvem čubrica, která je oblíbená v balkánské kuchyni pro přípravu mletých i jiných mas, zapékané zeleniny, do slaných pomazánek, polévek a luštěninových pokrmů. V gastronomii se přidává do luštěnin, k bramborům, slaným pomazánkám. Dále do uzenin, k zelenině, zejména k zelí a kapustě. Tímto způsobem je používán především druh saturejka horská a saturejka zahradní.

Aromatické listy obsahující vonné silice (mj. karvakrol, cymol) se užívají též v lidovém léčitelství na žaludeční potíže, mají antibakteriální a antiseptické účinky. Vyrábějí se z nich též bylinné likéry. Saturejky rovněž patří k medonosným rostlinám, některé druhy jsou pěstovány jako okrasné rostliny.^[8]

Pěstování

V českých podmínkách je poměrně běžně pěstována saturejka zahradní, méně často saturejka horská; další druhy zde nejsou spolehlivě mrazuvzdorné. Vyžadují vesměs lehké, živinami spíše chudší, dobře propustné a provzdušněné půdy a chráněné, plně osluněné stanoviště.

Galerie

• 

  Satureja thymbra

• 

  Satureja spicigera

• 

  Satureja montana subsp. illyrica

• 

  Saturejka horská, kultivar 'Coerulea'

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bohnenkräuter na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu saturejka na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo saturejka ve Wikislovníku
• Saturejka na bylinky.info