Sauropterygia

Jak číst taxoboxSauropterygia
Stratigrafický výskyt: Raný trias až pozdní křída
Kostra rodu Nothosaurus
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Sauropsida)
PodtřídaLepidosauromorpha
NadřádSauropterygia
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sauropterygia (z řečtiny "ještěroploutví"[1]) byla skupina mořských plazů žijící v druhohorách. Zahrnovali především skupiny placodontia, nothosauroidea, plesiosauria a také několik další rodů. Jednalo se o poměrně rozšířenou skupinu mořských plazů, jejichž fosilie známe prakticky z celého světa.[2]

Vývoj

První zástupci skupiny sauropterygia se objevili ve spodním triasu před 245 miliony let. První druhy byly malé kolem 60 centimetrů a byly objživelné. Během hromadného vymírání na konci triasu všichni vymřeli, kromě skupiny plesiosauria. Právě druhy ze skupiny plesiosauria byly největšími zástupci této skupiny a v období jury a křídy byli hojně rozšíření v tehdejších oceánech. Na rozdíl od zástupců skupin placodontia, nothosauroidea byli výborně přizpůsobení životu ve vodě. Měli dva páry ploutví a živili se rybami a hlavonožci. Druhy ze skupiny pliosauria byly vrcholovými predátory jurských a spodnokřídových moří. Například zástupci rodu Kronosaurus měřili na délku až kolem 10 metrů. Vyhynuli na konci období křídy před 66 miliony let.

Kronosaurus - obří zástupce skupiny.

Anatomie

Lebky těchto mořských plazů vykazovaly podobnou stavbu ušního labyrintu (orgánu zodpovědného za udržování rovnováhy) jako u některých současných vodních obratlovců.[3][4] Stále není jisté, jak vypadal tělní plán ancestrálního zástupce této skupiny, patrně se ale jednalo o malého dravého vodního plaza, podobného vývojově primitivnímu čínskému rodu Hanosaurus.[5]

Klasifikace

Sauropterygia patří mezi diapsidy a konkrétně do skupiny lepidosauromorpha, což znamená, že jejich nejbližšími žijícími příbuznými jsou ještěři a hadi. Fosilní pozůstatky zástupců této skupiny jsou známé od raného triasu, v jejich klasifikaci však stále nejsou některé problémy uspokojivě vyřešeny.[6]

Výskyt v Česku

Na území České republiky byly fosilie plesiosaurů objeveny v poměrně velkém množství, pojmenován byl například rod Polyptychodon nebo druh Cimoliasaurus teplicensis z období turonu (stáří asi 90 milionů let). Podobné objevy jsou známé z desítek míst na území naší republiky, například z Prahy, Mladé Boleslavi, Hudcova a odjinud.[7]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sauropterygia na anglické Wikipedii.

  1. Sauropterygia [online]. [cit. 2016-07-24]. Dostupné online. 
  2. Carlos de Miguel Chaves, Francisco Ortega & Adán Pérez-García (2020). The Iberian Triassic fossil record of Sauropterygia: an update. Journal of Iberian Geology. doi: https://doi.org/10.1007/s41513-020-00137-w
  3. Neenan, J. M.; et al. (2017). Evolution of the Sauropterygian Labyrinth with Increasingly Pelagic Lifestyles. Current Biology. doi: http://dx.doi.org/10.1016/j.cub.2017.10.069
  4. https://phys.org/news/2017-12-ears-extinct-sea-monsters-mirror.html
  5. Wei Wang, Qinghua Shang, Long Cheng, Xiao-Chun Wu & Chun Li (2022). Ancestral body plan and adaptive radiation of sauropterygian marine reptiles. bioRxiv. 2022.04.25.489368 (preprint). doi: https://doi.org/10.1101/2022.04.25.489368
  6. Stephan N.F. Spiekman & Nicole Klein (2021). An enigmatic lower jaw from the Lower Muschelkalk (Anisian, Middle Triassic) of Winterswijk provides insights into dental configuration, tooth replacement and histology. Netherlands Journal of Geosciences. 100: e17. doi: https://doi.org/10.1017/njg.2021.12
  7. SOCHA, Vladimír. Skutečná česká lochneska. OSEL.cz [online]. 20. března 2020. Dostupné online.  (česky)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Kronosaurus.jpg
Kronosaurus queenslandicus
Skeleton Nothosauria naturkundemuseum Berlin.jpg
(c) Elke Wetzig, CC-BY-SA-3.0
Nothosaurier-Skelett (Gattung Nothosaurus) im Berliner Museum für Naturkunde, Mineralienabteilung