Savamala

Hotel Bristol.
Ulice Karađorđeva.

Savamala (srbsky Савамала) je lokalita v Bělehradě, administrativně spadající pod místní část Savski venac. Nachází se při břehu řeky Sávy v jedné z nejstarších částí města. V roce 2002 zde žilo 4 273 obyvatel.

Poloha a název

Oblast Savamala se nachází jižně od bělehradské pevnosti Kalemegdan a Kosančićeva vence; rozprostírá se podél pravého břehu řeky Sávy. Její hlavní osou i dopravní tepnou je ulice Karađorđeva. Název pochází od řeky Sávy a tureckého slova pro místní část (mahala), nikoliv od slova malý.

Historie

Savamala je prvním místem, kde se město rozšířilo za původní hradby.[1] Během druhého srbského povstání vzbouřenci napadli Bělehrad právě odsud.[1]

Souvislá zástavba v této oblasti je patrná již na mapách prvního i druhého vojenského mapování. Nacházel se zde močál, kde se nejprve usazovali romští kolonisté také rybáři.[2] Později byl znám pod názvem Bara Venecija. Výstavba zde začala ve 30. letech 19. století a vznikala mimo tehdejší hradby města[3], kdy tehdejší kníže Miloš Obrenović nařídil zbourat nuzné přístřešky, za což byl nenáviděn místními.[4] Díky sávskému břehu zde však začal mít význam i obchod se zbožím, překládání především potravinářských výrobků a nebo surovin.[5]

Dramatickou změnou pro rozvoj lokality, kde stály především průmyslové sklady a málo využitelné plochy přineslo zavedení železnice a vznik hlavního nádraží. Slibný rozvoj během "zlaté éry" srbského království však ukončila první světová válka. Z doby těsně před ní pochází např. i budova Zadrugy nebo hotel Bristol v secesním stylu.[1]

Nachází se zde i rovněž hlavní bělehradské nádraží autobusové. V letech 1984 a 2006 byla oblast zaplavena při povodních na řece Sávě. V 21. století do podoby lokality zasáhl projekt Beograd na vodi a přesun nádraží. Vznikly nové městské třídy, stávající (např. Hercegovačka) byly prodlouženy. Původní haly byly dány do užívání pro různé kulturní instituce nebo jiné organizace.[6]

Reference

  1. a b c Savamala – čitav svet u jednoj kaldrimi. 011info.com [online]. [cit. 2024-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 145. (srbochorvatština) 
  3. ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 251. (srbochorvatština) 
  4. ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 164. (srbochorvatština) 
  5. ANTONIĆ, Zdravko; TASIĆ, Nikola; DRAGANČIĆ, Nikola. Istorija Beograda. Bělehrad: Balkanološki institut SANU – Draganić, 1995. ISBN 86-7179-021-5. S. 227. (srbochorvatština) 
  6. Belgrade’s Savamala district: Serbia’s new creative hub. The Guardian [online]. [cit. 2024-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Média použitá na této stránce

Beograd - Vučina kuća na Savi (30160204477).jpg
Autor: Fred Romero from Paris, France, Licence: CC BY 2.0

Savamala - Karađorđeva Vučo's house on the Sava was erected during the flowering of "Sava settlement", as a representative two-storey dual purpose building for the merchant Đorđe Vučo. Arch. Dimtrije T. Leko

1908
Beograd - Hotel Bristol (44377823584).jpg
Autor: Fred Romero from Paris, France, Licence: CC BY 2.0

Savamala - Karađorđeva Art Nouveau Hotel designed to house the Association for Insurance and Credit of the Belgrade Cooperative. Arch. Nikola Nestorović

1910-12