Sborník okresního archivu v Lounech

Sborník okresního archivu v Lounech
Základní informace
Datum založení1985
Datum zániku2001
Jazykčeština
Žánrperiodikum
Periodicitanepravidelně
Počet stran58–278
Země původuČeskoČesko Česko
Náklad300
Klíčové osoby
VydavatelOkresní archiv Louny
ŠéfredaktorBohumír Roedl
Odkazy
ISSN1210-3675
Číslo ČNBcnb000184245
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sborník Okresního archivu v Lounech byl nerecenzovaný historický časopis, vycházející v letech 1985–2001.[1]

Sborník vydával Okresní archiv v Lounech z prostředků Okresního národního výboru v Lounech a od roku 1991 Okresního úřadu v Lounech, což byli jeho zřizovatelé. Redaktorem byl Bohumír Roedl, obálky navrhoval Jiří Beran. Sborník se zaměřoval na studie týkající se archeologie a historie Lounska, Žatecka a Podbořanska. Přispívali do něj jak autoři místní, tak z historických institucí mimo region. V prvních letech vycházel nákladem 500 výtisků, postupně se snižoval až na 250 výtisků.

Obsah jednotlivých ročníků

1985

  • Tůma, Jiří, Úloha lounské župy při vytváření internacionální komunistické strany, s. 5–24.
  • Roedl, Bohumír, Bibliografie článků k období 1938–1945 na lounském okrese, s. 25–27.
  • Stejskalová, Radka, Sociální boje na Lounsku ve 30. letech, s. 28–36.
  • Vaniš, Jaroslav, K otázce patrocinia děkanského kostela v Lounech, s. 37–42.
  • Vanišová, Dagmar, Literáti latinského kůru v Lounech před rokem 1620, s. 43–48.
  • Roedl, Bohumír – Horáčková, Petra, Povolání nových měšťanů v Žatci a Lounech před Bílou Horou, s. 49–52.
  • Holodňák, Petr, Archeologický výzkum hradiště Výrov u Třeskonic v roce 1983, s. 53–63.

1988

  • Holodňák, Petr, Osídlení středního Poohří v době laténské. Nástin stavu terénního a teoretického výzkumu, s. 3–16.
  • Sommer, Jan, Gotický kostel ve Smolnici, s. 17–20.
  • Vaniš, Jaroslav, Od lounského městského písaře Jana ze Žlutic k pánům Světeckým z Černčic, s. 21–30.
  • Štauber, Bedřich, Dělové koule z lounského opevnění, s. 31–35.
  • Fejtová, Olga, Ekonomická a sociální struktura lounských měšťanů v době předbělohorské, s. 36–58.
  • Roedl, Bohumír, Praha v kronice Pavla Mikšovic, s. 59–66.
  • Mareš, Karel, Války o dědictví rakouské a jejich odraz v životě poddaných konventního panství kláštera v Dolním Ročově, s. 67–78.
  • Stejskalová, Radka, Vývoj politických stran v Lounech v 1. polovině 30. let, s. 79–86.

1990

  • Bubeník, Josef, Slovanské osídlení středního Poohří a počátky Žatce, s. 1–5.
  • Uhlíř, Zdeněk, Poutnictví v Lounech v době předhusitské, s. 6–13.
  • Pařez, Jan, Lounská městská správa a její úředníci 1418–1442 v světle diplomatického materiálu lounské provenience, s. 14–30.
  • Vaniš, Jaroslav, Mikuláš z Černčic, s. 31–41.
  • Roedl, Bohumír, K historické topografii Žatce v 16. a počátkem 17. století, s. 42–58.
  • Mareš, Karel, Zemědělství na Lounsku ve 2. polovině 50. let, s. 59–66.

1991

  • Fejtová, Olga, Lounské měšťanské knihovny v době předbělohorské, s. 3–24.
  • Adámek, Miroslav, Byl Filip Heger autorem fasády zámku v Peruci, s. 25–28.
  • Zinnerová, Alena, Český chmelařský spolek a vývoj chmelařství v žatecké oblasti od roku 1894 do roku 1913, s. 29–46.
  • Beran, Jiří, Josef Čáslavský a Obrana národa, s. 47–58.

1992

  • Pařez, Jan, Lounská městská kancelář a její diplomatika 1418–1442, s. 3–34.
  • Roedl, Bohumír, Stavební podnikání města Loun před Bílou Horou, s. 35–40.
  • Roedl, Bohumír st., Misionář P. Vilhelm Illing ze Žatce, "conquistador druhé generace, s. 41–48.
  • Vančura, Václav, Barokní oltáře kostela sv. Mikuláše v Lounech, s. 49–64.

1993

  • Roedl, Bohumír (ed.), Smolné knihy města Loun, s. 3–108.

1995

  • Pařez, Jan, Několik příspěvků k sociální struktuře Loun od poloviny 14. do počátku 17. století, s. 3–16.
  • Mareš, Karel, Cesty vzniku knihovny augustiniánského kláštera v Dolním Ročově a zajímavější původní majitelé knih, s. 17–36.
  • Mareš, Jan, Vydání při obnovování městské rady v Lounech na přelomu 16. a 17. století, s. 37–42.
  • Úlovec, Jiří, Zaniklý hrad Křečov. Příspěvek k jeho dějinám a architektonické podobě, s. 43–64.
  • Úlovec, Jiří, Příspěvek k dějinám a stavební podobě tvrze v Hlubanech, s. 65–86.

1997

  • Vajcová, Radka, Lounský spolek Budeč do první světové války, s. 5–45.
  • Nový, Petr, Arthur Breisky – život proti legendě, s. 46–68.
  • Špecinger, Otakar, Hudebník a cestovatel Eduard Ingriš, s. 69–73.
  • Pařez, Jan, Mapa Ohře v okolí Pátku z přelomu 17. a 18. století, s. 74–76.
  • Tlustý, Jaromír, Dva dopisy Bohumila Houdy z Mexika z roku 1875, s. 77–96.

1999

  • Pařez, Jan, Sekularizace a privatizace majetku lounských klášterů v husitských válkách, s. 5–10.
  • Pařez, Jan, Zájmová sféra lounských měšťanů během husitských válek a sekularizace církevního majetku, s. 10–20.
  • Roedl, Bohumír, Opevnění Loun do roku 1620 ve světle archivních pramenů, s. 21–73.
  • Kuprová, Jana, Hudební život v Žatci mezi světovými válkami, s. 74–87.

2001

  • Novák, Petr, Louny ve světle archeologických nálezů, s. 5–33.
  • Hlaváček, Petr, Curriculum vitae domini Wieczemili († 1411), plebani ecclesiae beatae Mariae Virginis in Zacz. Poznámky k církevnímu životu v královském městě Žatci na přelomu 14. a 15. století, s. 34–47.
  • Mareš, Jan, Vzestup a pád lounského měšťana Jeronýma Vandova, s. 48–71.
  • Úlovec, Jiří, Tvrz a zámek ve Velemyšlevsi, s. 72–100.
  • Roedl, Bohumír, Dodatky k Hošťálkům z Javořice a rodině Pavla Skály ze Zhoře, s. 101–122.
  • Kuchařová, Hedvika, Třicetiletá válka Jana Tomáše Brisigella, s. 123–164.
  • Mareš, Karel – Marešová, Květa, Vývoj populace obce Ročova v letech 1655–1800, s. 165–198.
  • Mülerová, Radana, Franz Kafka a Siřem, s. 199–228.
  • Kuprová, Jana, Žatecké divadlo v prvních letech po vzniku ČSR. Sonda do dějin německého divadelnictví v Čechách, s. 229–264.
  • Kasík, Stanislav, Nové symboly měst a obcí okresu Louny v letech 1990–2000, s. 265–278.

Odkazy

Reference

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Sborník Louny.jpg
Autor: Gortyna, Licence: CC BY-SA 4.0
Obálka 10. svazku Sborníku okresního archivu v Lounech. Na vedutě je znázorněn klášter v Dolním Ročově v 17. století po přestavbě Jana Santiniho