Schönbornové

Schönbornové (páni ze Schönbornu)
Země	Svatá říše římská Svatá říše římská, České království České království, Německo Německo, Rakousko Rakousko,Podkarpatská Rus Podkarpatská Rus
Zakladatel	Gerard ze Schönbornu
Rok založení	14. století
Současná hlava	Vincent ze Schönbornu
Větve rodu	Schönborn-Buchheim, Schönborn-Heusenstamm, Schönborn-Wiesentheid
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schönbornové (německy Grafen von Schönborn) jsou hraběcí rod původem z Frank.

Rodové jméno Schönborn se objevuje poprvé v roce 1373 v souvislosti s hrabstvím Katzenelnbogen, kdy Gilbrecht ze Schönbornu, sloužil jako vazal u Eberharda V. Katzenelnbogenského. Později se panství ve Francích a oblasti u Mohanu stalo jedním z německých státečků v čele s rodem Schönbornů, sídlící jižně od Bamberku a jihovýchodně od Würzburgu. Schönbornské území povýšilo do panského stavu ve 14. století, a to do stavu baronského roku 1663 a později, v roce 1701, do stavu hraběcího. Roku 1717 bylo rozděleno mezi Schönborn-Heusenstamm (v Heusenstammu) a Schönborn-Wiesentheid (ve Wiesentheidu).^[1]

V 19. století se vyčlenila česká linie rodu, jejímž zakladatelem byl Friedrich Karl (1781–1849). Do této linie patřili např. Ervín Damian Hugo (1812–1881, český politik), František (1844–1899, kněz a od roku 1889 kardinál) a také dvojčata František (1899–1964) a Ervín (1899–1984), signatáři Národnostního prohlášení české a moravské šlechty v září 1939.^[2]

• Gerard (1385–1416)
• Gerard (1416–1460)
• Jan II. (1460–1490)
• Jan IV. (1490–1529)
• Jiří II. (1529–1560)
• Filip (1560–1589)
• Jiří IV. (1589–1613)
• Filip Ervín (1613–1668), od roku 1663 baron

• Filip Ervín (1663–1668)
• Jan Ervín (1668–1705), od roku 1701 hrabě, společně s:

• Jan Ervín (1701–1705)
• Melchior Bedřich (1705–1717)

Rozděleno mezi rodové linie Heusenstamm a Wiesentheid.

• Hugo Damián Bedřich Karel František Ervín (1739–1817)
• Bedřich Karel Josef (1784–1862)
• Ervín Damián Hugo (1812–1881)
• František Paula (1844–1899) byl český římskokatolický českobudějovický biskup a později arcibiskup pražský a kardinál.
• Hugo-Damián^[3]
• Jan Filip Maria Karel Herbert Ferdinand (narozený roku 1943)

• František Jiří (1682–1756)
• František Filip Josef (1768–1841)
• Ervín Damián Hugo (1791–1864)
• Ervín Bedřich Karel (1842–1903)
• Bedřich Karel Ervín (1869–1932)
• Jiří Ervín Karel (1906–1989)
• Jiří Bedřich Karel František Ervín Apollonius, dědičný hrabě (1932–1973)
• Bedřich Karel (narozen roku 1938)
• Vincent

Schönborn-Heusenstamm je někdejší německý státeček v čele s rodem Schönbornů, který se nacházel na jihu dnešního Hesenska. Schönborn-Heusenstamm patřilo pánům ze Schönbornu a přešlo jako dědictví na Schönborn-Wiesentheid v roce 1801.

• Anselm František (1717–1726)
• Anselm Pohrobek (1726–1801)

Schönborn-Wiesentheid je někdejší hrabství v Dolních Francích, severozápadní části dnešního Bavorska, jež zahrnuje množství oddělených oblastí rozkládajících se od řeky Regnice až k Mohanu východně od Würzburgu. Schönborn-Wiesentheid byl součástí panství Schönborn a připadlo druhé linii rodu, Schönborn-Heusenstamm v roce 1801. Roku 1806 bylo panství Schönborn-Wiesentheid mediatizováno pod Bavorsko, což pro hrabata znamenalo pozdější uznání titulu Jeho/Její Osvícenost.

• Rudolf František Ervín (1717–1754)
• Josef František Bonaventura (1754–1772)
• Damián Hugo Ervín (1772–1806)
• František Ervín Damián Josef (1776–1840)
• Hugo Damián Ervín (1805–1865)
• Artur František Maxmilián (1846–1915)
• Ervín Klemens Chlodovík Karel Maria (1877–1942)
• Bedřich Karel Antonín (1916–1998)
• Filip Ervín Antonín (narozen roku 1954, vzdal se titulu v roce 2004).
• Pavel Antonín (narozen 1962)

Tato hraběcí rodina dala mnoho hodnostářů katolické církvi:

• Jan Filip ze Schönbornu (1605–1673), arcibiskup mohučský, biskup würzburský a wormský. Jeho současníci jej uctivě oslovovali jako „Moudrý“, „německý Šalamoun“ a „německý Kato“.
• Lotar František ze Schönbornu (1655–1729), synovec předešlého, stal se arcibiskupem mohučským (1695–1729) a biskupem bamberským (1693), od Karla VI. obdržel rozsáhlé panství na východě Uherského království (za první republiky součást Československa, později součást Ukrajiny).
• Damián Hugo Filip ze Schönbornu, kníže-biskup špýrský (1719–1743) a biskup kostnický (1740), byl také kardinál. Vykonal mnoho dobrého pro špýrskou diecézi a byl proslulý svou vytříbeností, vzděláním, mírností a zbožností.
• František Jiří ze Schönbornu, arcibiskup trevírský (1729–1756) a biskup wormský (1732). Bedřich Veliký a Marie Terezie jej oslavovali jako skvělého panovníka.
• Jan Filip František ze Schönbornu, biskup würzburský (1719–1724).
• Bedřich Karel ze Schönbornu (3. března 1674 – 26. července 1746), biskup bamberský a würzburský (1729–1746). Narodil se v Mohuči. Poslední preláti byli bratři a vnukové Lotara Františka.
• František Paula hrabě ze Schönbornu (24. ledna 1844 – 6. června 1899). Narozený v Praze, stal se pražským arcibiskupem v roce 1885 a kardinálem v roce 1889.
• Kryštof kardinál Schönborn (* 22. ledna 1945 ve Skalce u Litoměřic) je od roku 2006 vídeňským arcibiskupem.

• Schönbornský palác v Praze
• Zámek Weißenstein (Pommersfelden, v Bavorsku)
• Palác Schönborn-Batthyány ve Vídni

• Würzburská rezidence (Würzburg, v Německu)
• Zámek Schönborn v ukrajinské obci Karpaty

• Artemisia Gentileschiová

• hřbitov v Dolní Lukavici – dochované náhrobky Karla (1840–1908, jeho manželky Zdenky, roz. Sternbergové (1846–1915; oba hrob č. 12) a jejich syna Johannese (1864–1912; hrob č. 10).
• hřbitov Vlastislav u Sutomi

• Anna Žofie ze Schönbornu, hraběnka ze Schönbornu, jež se vdala za nizozemského šlechtice.
• František Paula hrabě ze Schönbornu – českobudějovický biskup a později arcibiskup pražský a kardinál.
• Řehoř ze Schönbornu-Wiesentheidu, hrabě ze Schönbornu a skladatel soudobé hudby.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Schönbornové na Wikimedia Commons
• Genealogie Schönbornů
• Royal News 2004 Příbuzenská linie rodu ze Schönbornu
• The History of the County of Katzenelnbogen and the First Riesling of the World