Schönengrund

Schönengrund
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	47°19′34″ s. š., 9°13′35″ v. d.
Nadmořská výška	841 m n. m.
Stát	Švýcarsko Švýcarsko
Kanton	Appenzell Ausserrhoden
Schönengrund Schönengrund, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	5,19 km²
Počet obyvatel	533 (2018)[1]
Hustota zalidnění	102,7 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.schoenengrund.ch
Telefonní předvolba	071
PSČ	9105
Označení vozidel	AR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schönengrund je obec ve švýcarském kantonu Appenzell Ausserrhoden. Nachází se v jihozápadní části kantonu, asi 8 kilometrů jihozápadně od Herisau, v nadmořské výšce 841 metrů. Žije zde 533^[1] obyvatel.^[2]

Geografie

Schönengrund má celkovou rozlohu 520 hektarů. Z toho je 24 hektarů zastavěných, 339 hektarů zemědělských a 157 hektarů zalesněných ploch, tj. lesů a hájů.

Schönengrund je vesnice s centrální ulicí, obklopená četnými jednotlivými statky, na důležité silniční spojnici Herisau–Toggenburg. Leží mezi Schwellbrunnem a vesnicemi St Peterzell a Hemberg v kantonu St. Gallen.

Sousedními obcemi Schönengrundu jsou Urnäsch, Schwellbrunn (v kantonu Appenzell Ausserrhoden) a Neckertal (kanton St. Gallen). Obec Wald SG (obec Neckertal) tvoří se Schönengrundem vesnickou strukturu neboli dvojobec. Hranice obce a kantonu nejsou jasně patrné.

Historie

Schönengrund je poprvé zmiňován v listině z roku 1268 jako Zem Schönengrund. Do roku 1720 tvořila oblast Schönengrundu pod názvem hinder dem Ham část církevního okresu Urnäsch. V roce 1417 se obyvatelé Hinderhamu podíleli na stavbě kostela v Urnäsch. Spolu s nimi v roce 1525 přestoupili k reformaci. Před založením obce se název Schönengrund omezoval na zemědělskou usedlost. Cesta do Urnäsch se postupně stala pro obyvatele příliš dlouhou a v roce 1720 byl na statku Schönengrund postaven nový vlastní kostel. V letech 1720 až 1722 se tak Schönengrund mohl oddělit od Urnäsch a stal se samostatnou farností. Toto oddělení však probíhalo pomalu a postupně. Nový kostel se stal centrem obce, která se díky prosperujícímu textilnímu průmyslu rychle rozrůstala a do roku 1800 dosáhla téměř dnešní velikosti a podoby. Na tkalcovství lnu a bavlny se podílelo především obyvatelstvo složené z místních zemědělců. Později se rozvíjela zejména sousední vesnice Wald, která byla součástí obce Neckertal v kantonu St. Gallen. Obě vesnice Schönengrund a Wald rostly společně a od poslední třetiny 19. století tvořily hospodářský a společenský celek. Různé veřejné úkoly v oblasti infrastruktury a školství si obě obce dělí.^[3]

V první čtvrtině 20. století žilo v Schönengrundu díky četným textilním továrnám a bělidlu ve zdvojené obci velké množství dělníků. Díky tomu byl Schönengrund jednou z mála obcí v Appenzellu Ausserrhoden, kde již v té době existovalo dělnické hnutí. Schönengrund si také v roce 1926 zvolil prvního socialistického obecního úředníka v kantonu.

Během hospodářské krize v první polovině 20. století došlo v obci k poklesu počtu obyvatel a struktura osídlení ustrnula až do 60. let 20. století, od roku 1915 do roku 1964 byly v Schönengrundu a Waldu postaveny pouze dva domy, v polovině roku 1960 však došlo k další změně: byla postavena víceúčelová budova a lanová dráha. Centrum osídlení se stále více přesouvalo do části obce. V okrajových částech bylo postaveno množství rekreačních domů.^[4]

Během druhé světové války sloužily uvolněné rekreační domy, byty a vyšívací továrny v Schönengrundu a Waldu jako hostinské byty pro uprchlíky. Bydlelo v nich mnoho židovských uprchlíků i příslušníků francouzského armádního sboru a dalších armád. V květnu 1944 byly provizorní domy pro uprchlíky opět zrušeny. V roce 1836 byl Schönengrund první ausserrhodenskou obcí, která oddělila svůj veřejný rozpočet na církevní a obecní majetek. V roce 1955 bylo rozpuštěno obecní zastupitelstvo a zavedena volba do volebních uren.^[3][4]

Obyvatelstvo

Hospodářství

Vedle tradičního chovu dobytka a mléka se v 17. století stále více prosazovalo tkalcovství: bez textilního průmyslu, který měl pro obec velký hospodářský význam, by nebylo možné financovat stavbu vlastního kostela. Až do roku 1740 převažovalo tkalcovství lnu, od té doby však docházelo k nárůstu tkalcovství bavlny. Od roku 1820 začaly být tkalcovské stavy výkonnější, což umožnilo nové způsoby výroby látek. Například schwellbrunnský továrník byl prvním v Appenzellu, který vlastnil žakárový tkalcovský stav. Žakár byl tkaninou, kterou byl Appenzell velmi proslulý. Průmysl byl největším zaměstnavatelem v obci: v roce 1842 bylo v tkalcovství zaměstnáno 57 % obyvatel obce a Schwellbrunn byl tehdy „nejvýraznější tkalcovskou obcí v appenzellském vnitrozemí“, v 19. století, zejména v poslední třetině, bylo tkalcovství dále doplněno vyšíváním. Praktikovalo se zejména tkaní saténovým stehem. To však v Schönengrundu nikdy nemělo takový význam jako v jiných obcích Ausserrhodenu. První vyšívací továrnu ve dvojobci otevřeli v roce 1861 bratři Stauderové. Ruční strojní vyšívání dosáhlo vrcholu v roce 1910; v té době bylo v Schönengrundu v provozu 53 strojů.^[4]

Továrny se většinou usadily ve Waldu; První bělidlo bylo pravděpodobně založeno v roce 1749 v bývalém hostinci Gasthof Mühle ve Waldu. Následné bělidlo bylo založeno v roce 1818 v takzvaném Faulmoosu. V roce 1883 ji převzal podnikatel z Herisau Johann Jakob Locher a stal se tak bělidlem Locher. Locherovo bělidlo patřilo k nejvýznamnějším zaměstnavatelům v obci více než 100 let, až do ukončení činnosti v roce 1975. Kromě toho nabízely možnosti výdělku tři vyšívačky a mechanická tkalcovna. Tkalcovna existovala od roku 1865 do roku 1977, poté zde až do 90. let 20. století fungovala továrna na výrobu plastových sítí.

Krize textilního průmyslu v první polovině 20. století zasáhla Schönengrund těžce. Do té doby se vždy dokázala z krizí zcela vzpamatovat, ale následky obou světových válek jí znemožnily zotavení. Textilní průmysl v Schönengrundu se tak prakticky zhroutil. Přežilo jen několik vyšívacích podniků; poslední musel být uzavřen v roce 1977. Krize se projevila i v počtu obyvatel, který masivně klesl. S úbytkem textilního průmyslu se nejdůležitějším hospodářským odvětvím opět stalo zemědělství.^[4]

V roce 1820 byla založena spořitelna. Brzy však byla opět zrušena, když se její zakladatel přestěhoval do obce Bühler.^[5]

Skromný cestovní ruch, který se začal rozvíjet kolem roku 1900, dostal nový impuls se založením turistického spolku v roce 1965 a výstavbou sedačkových a lyžařských lanovek v letech 1963–1965, který v roce 1992 zkrachoval. V roce 2005 se první sektor hospodářství podílel na zaměstnanosti v obci něco málo přes 45 % a druhý sektor necelými 15 %.^[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schönengrund na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Schönengrund na Wikimedia Commons
• (německy) [1] – oficiální stránky