Schachtenstein

Schachtenstein
Vrchol372 m n. m.
Prominence23 m ↓ sedlo s Hamerským Špičákem
Izolace250 m → Hamerský Špičák
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PohoříRalská pahorkatina / Zákupská pahorkatina / Kotelská vrchovina / Děvínská pahorkatina / Jelenovršská část
Souřadnice50°41′11″ s. š., 14°50′48″ v. d.
Schachtenstein
Schachtenstein
Horninapískovec, neovulkanit
PovodíPloučnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schachtenstein, 372 m n. m., je vrch v okrese Česká Lípa Libereckého kraje. Leží asi 2 km jjv. od obce Hamr na Jezeře, na stejnojmenném katastrálním území.[1] Je součástí chráněného území a v minulosti byl využit při těžbě železné rudy. Zdejší území bylo desítky let součástí vojenského výcvikového prostoru Ralsko. Schachtenstein patří mezi geologicky cenné lokality na území národního Geoparku Ralsko.[2]

Název

Název pochází z němčiny a je složený ze slov der Schacht – šachta, důl a der Stein – kámen, skála.

Vyskytují se čtyři tvary názvu a to Schachtstein, Schachtenstein, Schächtenstein a Šachtštejn. K nejčastějším patří tvary Schachtstein a Schachtenstein.

Název Schachtstein se k roku 2023 používal na mapách Mapy.cz[1] (v závorce), dále jej používal hornický spolek starající se o štolu[3] a je použit i v popisu přírodní památky Děvín a Ostrý.[4] Název se používal i v databázi geologických lokalit České geologické služby.[5] Do roku 2023 se též používal i na základních mapách vydávaných Zeměměřickým úřadem.[6]

Název Schachtenstein je uváděn v databázi archivu zpráv a posudků České geologické služby.[7][8] Dále je uveden na turistickém směrovníku Klubu českých turistů.[9] Název používají i webové stránky obce Horní Libchava,[10] stejně jako četné laické weby (turistika.cz, vrcholovka.cz).[11][12]

Název Schächtenstein se používá v odborné literatuře konkrétně např. v knize Hornické památky České republiky autorů Jaromíra Zelenky a Romana Živora z roku 2019[13] a v osmidílné Topografické mineralogii Čech Josefa Kratochvíla z 50. a 60. let 20. století.[14] Dále jej používají webové stránky Geoparku Ralsko[15] a laický web mistopis.eu čerpající z knihy Chráněná území ČR III - Liberecko (Brno, Praha 2002) autorů Petera Mackovčina a Jaromíry Kuncové.[16]

Název Šachtštejn je novodobá počeštěná podoba vyskytující se k roku 2023 v základní topografické mapě ČR,[17] v oficiální databázi geografických jmen České republiky Geonames,[18] v katastrální mapě,[19] jako hlavní název na mapách Mapy.cz[1] a v komunitních mapách OpenStreetMap.[20]

Popis

Schachtenstein je poměrně nevýrazný homolovitý vrch, který bývá často uváděn jen jako vedlejší vrchol Hamerského Špičáku (452 m n. m.). Schachtensteinem, stejně jako Hamerským Špičákem a Děvínem prochází polzenitová žíla ve středo- až svrchnoturonských křemenných a jílovitých pískovcích (na kontaktu pískovců železitých).[21] Polzenity jsou bazické žilné horniny magmatického původu, pocházející ze značných hloubek, pravděpodobně až ze zemského pláště. Stáří severočeských polzenitů se odhaduje na 60 až 80 milionů let. Jméno horniny odkazuje na severočeský region. Autorem názvu je německý geolog Karl-Hermann Scheumann (1881–1964), který horninu pojmenoval podle řeky Ploučnice (německy Polzen).[2]

Vrch je unikátní starým důlním dílem dochovaným po těžbě železné rudy v 17. a 18. století.[3] Temeno kopce protíná nejhlubší dobývka železné rudy na území Geoparku Ralsko.[2] Tento zářez je dlouhý zhruba 70 metrů a dosahuje hloubky až 17 metrů. Ze severozápadního svahu byla kolmo na žílu vyražena přibližně 10 metrů dlouhá štola. Na lokalitě je patrné ústí další, zřejmě ještě hlubší zavalené šachty.[22] Na jižní straně Schachtensteinu byla dobývána druhá polzenitová žila a na západě v údolí Černého rybníka se nachází řada starých pinek.[23]

Geomorfologické zařazení

Geomorfologicky vrch náleží do celku Ralská pahorkatina, podcelku Zákupská pahorkatina, okrsku Kotelská vrchovina, podokrsku Děvínská pahorkatina a Jelenovršské části.[24]

Ochrana území, okolí

Schachtenstein je součástí přírodní památky Děvín a Ostrý, zahrnující i přiléhající vrchy na společné vulkanické žíle, která tvoří hřbetovou přímku: cca 500 m sv. ležící, již zmíněný Hamerský Špičák, a dalších cca 400 m na SV ležící Děvín (436 m n. m.) se zříceninou hradu. Skupinu dotváří pískovcová stolová hora Široký kámen (430 m n. m.) nacházející se cca 800 m východně.[25]

Přístup, obnova dolu

Samotné důlní dílo Schachtensteinu je zatím nepřístupné. V září 2013 ho převzal do své správy Hornicko-historický spolek pod Ralskem se záměrem rekultivovat jej a zpřístupnit za určitých podmínek veřejnosti.[3] K dolu vede odbočka ze žluté turistické trasy propojující červenou trasu ze Stráže pod Ralskem se zelenou trasou.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Šachtštejn (372 m) na Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2022-04-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c RUBÁŠ, Dominik. Výpravy do geologické minulosti: Děvín a Hamerský Špičák. 1. vyd. Praha: Česká geologická služba, 2020. 8 s. 
  3. ↑ a b c Hornicko-historický spolek pod Ralskem obnoví starý důl u Hamru na Jezeře [online]. Hornicko-historický spolek pod Ralskem [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ Děvín a Ostrý (Digitální registr ÚSOP) [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ Děvín, Ostrý a Schachtstein [online]. Česká geologická služba, 2019-03-13 [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  6. ↑ Archiv: Základní mapa ČR 1 : 10 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  7. ↑ SPOUSTA, Zdeněk. Závěrečná zpráva, Zajištění starého důlního díla, Stará dobývka - Schachtenstein (ASGI) [online]. Česká geologická služba, 2004 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. 
  8. ↑ VOTOČEK, Jaroslav. Technický popis opravy zabezpečení SDD "stará dobývka Schachtenstein" (ASGI) [online]. Česká geologická služba, 2009 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. 
  9. ↑ KERŠLÁGER, Milan. Fotografie směrovníku Schachtenstein, odb. [online]. Seznam.cz, 2022-03-05 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. 
  10. ↑ Schachtenstein – nejhlubší dobývka v Geoparku Ralsko [online]. Horní Libchava [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. 
  11. ↑ Schachtenstein – nejhlubší dobývka v Geoparku Ralsko [online]. Turistika.cz [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. 
  12. ↑ Schachtenstein (372 m n.m., Ralská pahorkatina) [online]. Vrcholovka.cz [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. 
  13. ↑ ZELENKA, Jaromír; ŽIVOR, Jaromír. Hornické památky České republiky. 1. vyd. [s.l.]: Academia, 2019. 660 s. ISBN 978-80-200-2858-7. S. 430,431,432. 
  14. ↑ KRATOCHVÍL, Josef. Topografická mineralogie Čech 6. S-T. 2. vyd. Praha: ČSAV, 1963. 439 s. S. 49. 
  15. ↑ Geostezka Za železným pokladem [online]. Geopark Ralsko [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. 
  16. ↑ SCHÄCHTENSTEIN [online]. mistopis.eu, srpen 2005 [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. 
  17. ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 10 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  18. ↑ Geoprohlížeč: Prohlížecí služba WMS-Geonames® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-07-23]. Dostupné online. 
  19. ↑ Geoprohlížeč: WMS Katastrální mapy [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2023-07-23]. Dostupné online. 
  20. ↑ Šachtštejn na OpenStreetMap [online]. přispěvatelé OpenStreetMap [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. 
  21. ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  22. ↑ GODÁNY, Josef, et. al. Aktualizace regionální surovinové politiky Libereckého kraje. 1. vyd. Praha, Liberec: Česká geologická služba, Liberecký kraj, 2019. 259 s. Dostupné online. S. 183. PDF. 
  23. ↑ Pozůstatky po těžbě železných rud v okolí Mimoně [online]. Stráž pod Ralskem: Městský úřad [cit. 2021-09-11]. Dostupné online. 
  24. ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  25. ↑ Prohlížecí služba WMS-ZABAGED® [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-07-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Relief Map of Czech Republic.png
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Fire.svg
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.
Icon - upload photo 2.svg
Icon of a sunset photograph
PP ostrý 3.jpg
Přírodní památka Děvín,Ostrý,Schachstein 2 km JV od Hamr na Jezeře