Schaunbergové

Rod Schaunbergové
Země	Svatá říše římská Svatá říše římská
Tituly	říšská hrabata
Rok založení	14. století
Konec vlády	16. století
Současná hlava	rod vymřel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schaunbergové patřili k významným starým hornorakouským domácím hraběcím rodům.

Schaunbergové až do poloviny 15. století patřili k nejvýznamnějším spojencům Rožmberků. Na přelomu let 1381-1382 Oldřich I. z Rožmberka spolu s bratry a Jindřichem z Hradce vojensky podpořili Jindřicha ze Schaunbergu v rozepři s rakouským vévodou Albrechtem III. Prostředníkem v celé kauze se nakonec stal český král Václav IV.

Pokračování tradičních sňatků s Rožmberky nastalo ještě roku 1380 svatbou Jindřicha III. z Rožmberka s Barborou ze Schaunbergu a pak v roce 1453 svatbou Jindřicha IV. z Rožmberka s Anežkou ze Schaunbergu.

Schaunbergové vytvořili samostatné říšské hrabství, které bylo oporou stavovské politiky hornorakouské šlechty. Habsburkové si hrabství podřídili po roce 1361 na základě zfalšovaných privilegií. V 16. století rod vymřel^[1].

Společně s Kuenringy a Hardeky patřili  rodům, jejichž sňatková politika často zasahovala na české území a to obzvláště za vlády Přemysla Otakara II.

Vdova po Jindřichovi z Kuenringu Hedvika ze Schaunbergu byla manželkou významného českého šlechtice Voka z Rožmberka a pravděpodobně měla významný podíl i na založení Vokovy cisterciácké fundace ve Vyšším Brodě. Mateřským klášterem nově založeného rakouského kláštera Wilhering z kraje ovládaného Schaunbergy a právě Wilhering byl rodovým klášterem Schaunbergů.

• Rožmberkové

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Schaunbergové na Wikimedia Commons